"Před začátkem pandemie jsme měli 14 serverů, teď jich máme 23 a kupujeme další," říká Roman Vejražka, výkonný ředitel Edookit. Jedná se o českou společnost z Brna, která začala svůj školní informační systém vyvíjet v roce 2009. Od začátku jim šlo především o intenzivní propojení školy a rodiny.
Co dříve vypadalo jako zajímavá a možná trochu revoluční myšlenka, je dnes vnímáno jako nutnost. Teprve nyní využívají školy jejich systém naplno a zjišťují, co všechno vlastně umožňuje. I na příkladu této firmy je vidět, jak moc a jak rychle se vlivem pandemie změnilo vyučování v českých školách.
Dříve vedení používalo především elektronickou verzi třídnice, žákovské knížky či omlouvání žáků, dnes tu učitelé sdílejí výukové materiály či zadávají kvízy. "Stalo se nám, že na jedné střední škole dávala paní učitelka kvíz 120 studentům najednou, na což naše servery nebyly připraveny, takže musíme stroje stále posilovat," líčí Vejražka. "Uzavření škol pro nás znamenalo výzvu a přineslo nám pochvalu a důkaz, že věci, které jsme léta vyvíjeli a školy je přijímaly vlažněji, nyní dostaly smysl," dodává.
Svými nástroji se snaží reagovat na požadavky koronavirové doby. Aby jejich kvízy mohly sloužit jako test na známky, vyrobili pro ně časový limit s odpočítáváním. Jelikož od podzimu je již přítomnost na on-line výuce povinná, snaží se tuhle povinnost žákům usnadnit. Do rozvrhu hodin přidali symbol kamerek, po kliknutí na ikonu se děti dostanou rovnou do videohodiny - ve správnou dobu, do správné místnosti. Aby na hodinu nezapomněli, zobrazí se jim na počítači nebo na mobilu informace, která je upozorní, že mají vyučování.
Rozvrhy se totiž značně přeměnily, neučí se všechny předměty a také ne ve stejném rozsahu jako prezenčně. Složení hodin se pak dále přeměňuje den ode dne, podle toho, zda se učitel domluví s žáky na samostatné práci, nebo na on-line hodině. Vyznat se v tom není jednoduché, ani pro rodiče, natož pro děti.
Učitelům pomůže při vedení docházky v třídnici nástroj, který automaticky vygeneruje, kdo se připojil, a byl tudíž přítomen. Vše se navíc propíše rodičům do oznámení a oni tak mají přehled o tom, jak se jejich dítě účastní výuky, a naskočí jim tam i povinnost omluvit absenci.
Rodiče se už složitě nemusejí zabývat vypisováním a posíláním omluvenek, stačí kliknout v rozvrhu na předmět, který jeho dítě zmešká třeba kvůli návštěvě zubaře, a potřebná omluvenka se již pošle dotyčnému pedagogovi a objeví se mu ve výkazu absence. Navíc již dítě nemůže podvádět s vlastnoručně napsanými omluvenkami, přístup má pouze rodič. I když by žák získal k jeho účtu heslo, rodič veškeré aktivity uvidí. Když se rodiči nezdá špatná známka, která se mu v systému vylistuje, stačí na ni kliknout a napsat třeba "Co mu nešlo?" a systém se už postará, aby dotaz doručil dotyčnému učiteli.
Nyní vytvářejí nástroj, který by umožňoval učitelům v systému rovnou opravovat žáky zaslané domácí úkoly či samostatné práce. Začínají také propojovat školní systém Edookit s výukovými kurzy Red Monster, který rovněž spadá pod zastřešující firmu Unicorn.
Uvažovali i o videokonferencích, ale jelikož s nimi nestihli včas přijít a učitelé si už zvykli na Microsoft Teams, Google Meets či případně Zoom, nechtěli poté přicházet s dalším uživatelským prostředím a vytvářet dětem a jejich rodičům z virtuálního výukového prostředí ještě větší "guláš". Raději proto propojili Edookit s videoplatformou, kterou školy používají. Navíc videokonference jsou velmi náročné na výkon serverů a dokážou zatížit i velká světová datacentra.
Zkoušejí také učitelům pomáhat v boji s triky žáků, kterými například spolupracují při písemné práci či zkoušení na známky. Podle Romana Vejražky ale v tomto ohledu mají omezené možnosti, neboť žáci k tomuto obcházení používají jiné platformy pro on-line komunikaci. Před testem si například někde jinde založí vlastní videokonferenci a tam si rozdělí jednotlivé úlohy či si napovídají pomocí sociálních sítí.
"Nicméně jeden ředitel mi řekl: Pakliže by se díky pandemii naučili svolat si videokonferenci, rozdělit si role, spolupracovat na problému a potom si nějak zanalyzovat výsledky a sloučit je, tak je to vlastně fajn," usmívá se Roman Vejražka. Jedná se totiž o klíčové kompetence, které se budou dětem hodit v běžném životě i v zaměstnání, možná podstatně více než vědomosti, které se mají tímto zkoušením naučit. České školy však na rozvíjení klíčových kompetencí často zapomínají, ačkoliv tento požadavek vzneslo ministerstvo školství již v manuálu z roku 2007.
Budoucnost vidí Edookit v elektronických nástrojích, které podporují maximální individualizaci výuky, projektové vyučování nebo skupinovou práci. A vyvíjejí i nástroj, který by pracoval s tzv. gamifikací - motivoval by žáka k zlepšování výkonů či dochvilnosti pomocí herních prostředků a principů a různé grafické prvky a bonusy by ho chválily za dobré známky, zmenšení absence či rychlejší odevzdávání úkolů. "Takže pochvaly a radosti by se dočkali i slabší žáci, nejen jedničkáři," vysvětluje výkonný ředitel firmy.
Podle Vejražky se ani v době návratu do škol již nebudou učitelé a učitelky chtít vracet ke všem původním metodám výuky. "Pochybuji, že by se chtěli vracet zpět k papírování a k tahání tašek úkolů a písemek. Rádi zůstanou u toho, že budou vše opravovat na počítači, nebo dokonce na svém mobilu. Nevím, komu by se chtělo zase vláčet tašky plné písemek a úkolů v momentě, kdy by mu stačil jen mobil a na něm řešit povinnosti úplně kdekoliv - v čekárně nebo v dopravě," říká.
