Česko vypravilo do Afghánistánu tři záchranné letouny, celkem přivezly 195 lidí. Vedle Čechů dopravily i afghánské spolupracovníky s rodinami či Afghánce, kteří v Česku trvale žijí. Afghánců bylo podle dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) 170. Evakuované dostala na starost armáda, s ohledem na epidemii covidu-19 zamířili do karantény, která by jim měla aktuálně končit.
"Probíhají s nimi pohovory o jejich budoucnosti. Máme víceméně jasnější představu o tom, jak si oni představují budoucnost z hlediska svého statutu. Není žádným překvapením, že většina by si budoucnost představovala v České republice, protože s Českou republikou nějakou formou spolupracovali," řekl Hamáček.
O mezinárodní ochranu, tedy azyl či doplňkovou ochranu, požádalo v Česku 152 ze 169 Afghánců. Ostatní mají v Česku jinou formu pobytu. Po skončení dvoutýdenní karantény se žadatelé přesunou ze zařízení pod správou ministerstva obrany do zařízení spadající pod vnitro. Úřad s ohledem na bezpečnost nebude sdělovat časy ani cílová místa přesunů.
"U evakuovaných, kteří požádali o mezinárodní ochranu, v tuto chvíli probíhá přijímací procedura. Ta obsahuje například administraci žádosti, lékařská vyšetření nebo sběr otisků prstů," sdělil Adam Rözler z tiskového odboru ministerstva vnitra. Doplnil, že přijímací procedura běžně trvá několik dnů až týdnů a žadatelé jsou po tu dobu v uzavřených zařízeních státu.
Azyl a doplňková ochrana se liší v délce trvání. Azyl se uděluje na neurčito, doplňková ochrana naopak na přesně vymezenou dobu, po jejímž uplynutí se přezkoumává, zda trvají důvody, pro něž byla udělena. Procedura by mohla být rychlá, protože podle dřívějších slov Hamáčka jsou okolnosti jednoznačné.
Afghánci jsou vděční za to, že jsou v bezpečí
"Ministerstvo vnitra umí v takto specifických případech rozhodovat rychle a myslím, že udělení azylu nebude trvat déle než dva měsíce. Hned poté tito lidé budou mít skoro stejná práva jako jiní čeští občané. Mohou začít pracovat, žádat o některé sociální dávky, mohou si najít bydlení kdekoliv v České republice," vysvětluje ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová.
Na vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu mají úřady šestiměsíční lhůtu. "Žadatelé mají právo po tu dobu zůstat v zařízení ministerstva vnitra. V zařízení ministerstva vnitra mohou navíc v rámci integračních procesů zůstat ještě 12 měsíců po případném udělení mezinárodní ochrany. Po udělení mezinárodní ochrany mohou žadatelé cestovat z ČR, a to v případě, že budou respektovat imigrační pravidla dané země," doplnilo vnitro.
Podporu, doprovod a další služby zajišťovaly při integraci v minulých přesídlovacích programech neziskové organizace. Podle Hamáčka s nimi bude stát spolupracovat i teď. Integrační program trvá rok.
Podle Faltové má většina škol zkušenost s cizojazyčnými žáky, proto by v tomto ohledu s integrací neměl být problém. "Mají svoje postupy, jak tyto žáky do výuky zařadit, často je ze začátku třeba jen vyučují češtinu a postupně přidávají další předměty," říká Faltová. Často pomáhají i různé neziskové organizace, a to i dospělým. "Každý, kdo získá azyl, má nárok na 400 hodin českého jazyka, ale často to nestačí, proto s nimi tyto organizace pracují intenzivněji. Je ale potřeba si uvědomit, že se jedná o specifické případy lidí, kteří museli ze dne na den opustit svá bydliště. A může nějakou dobu trvat, než se srovnají s realitou," uvádí Faltová.
Zatímco materiální věci jdou sehnat snadno, horší je to s bydlením. Možností je proto podle Faltové obrátit se na obce, které mohou mít nevyužívané byty. Ze začátku se těmto rodinám hradí ze státního integračního programu například kauce za byt, vybavení. Nájemné už pak ale budou platit samy.
Afghánci jsou podle ředitelky vděční za to, že jsou v bezpečí i za to, že je o ně dobře postaráno. "Afghánské rodiny u sebe mají telefony a když přiletěly, poslali jsme jim informaci o tom, co je tady teď čeká, že mají možnost se s námi spojit, třeba i jen kdyby si chtěly s někým popovídat," dodává Faltová.
Migrační vlna se neblíží
Česko zároveň podle ministra vnitra nemá signály, že by se blížila migrační vlna. Země má ale připraveny typové plány pro případ nutnosti uzavřít část hranice či zavést kontroly. Podle Hamáčka spolupracují všechny složky integrovaného záchranného systému, celníci, vězeňská služba i armáda.
"Situaci velmi pečlivě sledujeme, pravidelně vyhodnocujeme," řekl Hamáček. Pokud by bylo potřeba přistoupit k takovému opatření, je to podle něj možné v řádu několika hodin, v závislosti na velikosti a druhu státní hranice.
"Zatím žádný signál o masivní vlně není. Funguje nám velmi dobře spolupráce nejen v Evropské unii, ale i s dalšími partnery například na Balkáně," doplnil Hamáček. Zpřísnění kontrol na německých hranicích v případě nepříznivého vývoje nevyloučil v rozhovoru s nedělníkem Bild am Sonntag německý ministr vnitra Horst Seehofer.
Jeho prohlášení zkritizoval šéf vlivných policejních odborů GdP Andreas Rosskopf. V rozhovoru s deníkem Rheinische Post řekl, že na zpřísnění kontrol nemá policie vybavení a že na hranici s Českem a Polskem nelze kvůli afghánským běžencům natáhnout žiletkový drát.
