"Jednání kárně obviněné (…) vůbec nenese znaky kárného provinění (…). Soudkyně se tedy nedopustila zaviněného porušení svých povinností ani zaviněného chování nebo jednání, jímž by narušila důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů," zní hlavní argument rozsudku, o jehož odůvodnění se dosud neinformovalo.
Roman Janoušek, vlivná postava pražské politiky a byznysu z éry primátora Pavla Béma (ODS), dostal čtyři a půl roku vězení za to, že v opilosti vozem srazil a těžce zranil ženu. Ve vězení strávil necelých 16 měsíců, po kterých mu byl trest přerušen kvůli operaci mozku. Vzhledem k vážným zdravotním problémům neurologické povahy mohl zůstat na svobodě až do dubna 2020.
Právě tehdy vstoupila do kauzy soudkyně Krajského soudu v Brně Jaroslava Bartošová. Janoušek předtím pobýval v brněnské věznici spadající právě pod krajskou instanci. Lobbistu po jeho žádosti ponechala na svobodě další rok. V dubnu 2021 rozhodla ještě velkoryseji, dopřála mu dva roky. Po stížnosti žalobce už však Vrchní soud v Olomouci poslal lobbistu do vězení, kam nastoupil loni v červenci.
Nereflektovala, neodvolala, přerušila
"Odsouzený v rozporu s jím uváděným zdravotním stavem žil aktivním společenským a sportovním životem a pohyboval se bez asistence (…), což vzbuzovalo závažné pochyby o tom, zda důvody pro přerušení trestu nadále trvají, zjištěné skutečnosti nijak nereflektovala, neodvolala přerušení výkonu trestu a výkon trestu odnětí svobody dále přerušila," vytkla dnes již bývalá ministryně Benešová soudkyni v žalobě.
Soudkyně Bartošová už v srpnu 2019 dostala od Vrchního soudu v Praze a od pražského městského soudu informaci, že způsob Janouškova života na svobodě neodpovídá těžce nemocnému člověku, který právě kvůli zdravotním komplikacím není schopný zvládnout výkon trestu. Lobbista trávil čas ve Žlutých lázních v Praze nebo navštívil galerii.
Kárná žaloba na podnět Jurečky
Tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) začala šetření soudkyně Jaroslavy Bartošové po interpelaci, kterou loni 4. března vznesl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Bylo to necelé dva týdny poté, co Seznam Zprávy upozornily, že je Roman Janoušek byl Alpách.
Benešová podala kárnou žalobu na soudkyni loni 14. října. Navrhovala v ní, aby soudkyně Bartošová za své údajné kárné provinění pobírala o pětinu menší plat po dobu jednoho roku. Před Nejvyšším správním soudem zastupovala ministerstvo spravedlnosti ředitelka odboru dohledu a kárné agendy Kateřina Skalková.
"Především však zvládl i poměrně fyzicky náročnou činnost, když se dne 23. července 2019, kdy teploty na celém území Česka atakovaly tropických 30° C, nechal po poledni řidičem odvézt desítky kilometrů za Prahu a v okolí Votic bez jakéhokoli dohledu odjel sám na kole," četla soudkyně Bartošová zprávu od pražského vrchního soudu. Instance navíc upozornila, že lobbista si na veřejnosti zakrývá obličej.
Bartošová navzdory tomu v dubnu 2020 rozhodla, že Janoušek do vězení nepatří. V odůvodnění se přitom s poznatky od kolegů z Prahy nevypořádala. Přijala argumentaci zdravotní komise vězeňské služby, že v době probíhající první vlny epidemie nemoci covid-19 je vězení hygienicky rizikové prostředí. Lobbista by prý také neměl za mřížemi odpovídající lékařskou péči.
Upozornění od vrchních žalobců
V březnu 2021 dostala Bartošová zprávu tentokrát od Vrchního státního zastupitelství v Praze. Bylo to krátce předtím, než měla o setrvání lobbisty mimo věznici rozhodovat znovu. Žalobci z Prahy ji upozornili, že dostali podnět k prověrce Janouškova chování na svobodě. Jeho součástí bylo zjištění, že se rekreoval v Alpách. Soudkyně měla proto zvážit, zda tohle už na návrat za mříže nestačí.
Navíc i zdravotní komise vězeňské služby Bartošové navrhla, aby nechala Janouškovu aktuální kondici popsat nezávislým znalcem. Soudkyně na to nepřistoupila. Rozhodla, že lobbista zaslouží další dva roky venku. Opět byly argumentem rizikové epidemiologické podmínky ve věznici. Stejně tak by podle soudkyně vězeňská lékařská péče nemohla garantovat, že se Janouškův stav nezhorší.
To už se žalobce bránil stížností, již Vrchní soud v Olomouci vyslyšel. Odvolací instance poukázala na to, že stát nemůže zdrženlivým přístupem nést odpovědnost za to, že si lobbista přitížil sám. Byl závislý na alkoholu a užíval drogy. Kromě toho z pohledu vrchního soudu jsou vězeňští lékaři schopní obstarat všechny Janouškovy zdravotní potřeby.
"Kárně obviněná postupovala v příkrém rozporu s objektivní realitou a se zákonem, přičemž její pochybení je natolik závažné, že je namístě, aby se jím zabýval kárný soud," popsala ministryně Marie Benešová důvody žaloby. S jejím postojem souzněl i její nástupce ve vládní funkci Pavel Blažek (ODS), který na podané žalobě setrval. Nejvyšší správní soud ji projednal 17. ledna.
Možná příliš tolerantní přístup
Soudkyně Bartošová při jednání připustila, že v zohlednění zpráv od pražských žalobců a soudů nebyla důsledná. Jasně však také vysvětlila proč. "Nepovažovala jsem je za natolik závažné, aby to vyvážilo všechna erudovaná lékařská stanoviska," uvedla soudkyně, jejíž nadřízení hodnotí její dlouhodobou práci velmi dobře.
Při prvním prodloužení Janouškova pobytu na svobodě byla dokonce vstřícnější než lékařská komise vězeňské služby. Ta doporučila přerušení trestu protáhnout jen o půl roku, zatímco soudkyně mu svobodu ponechala o celý rok. Své pohnutky popsala jako "možná příliš tolerantní, nicméně lidský přístup".
"Kárný soud není od toho, aby se stal prostřednictvím disciplinárního řízení prodlouženou rukou výkonné moci a pravidelně přezkoumával rozhodnutí každého a jednoho soudce. Nejde-li o výše uvedené mimořádné „do nebe volající“ situace, není úkolem kárného soudu hodnotit a přezkoumávat právní názory, o něž se soudci při svém rozhodování opírají."
Že Janoušek chodí do společnosti, navštěvuje galerii nebo v tropickém vedru jezdí na kole, brala jako jeho vlastní volbu, k níž nebyla povinna přihlížet. "Počínání pana odsouzeného je hazardem se svým zdravím. Nebylo mu uloženo, že má být upoután na lůžko. Ale když jste v takovém zdravotním stavu, je vám jeden, dva dny dobře, možná uděláte takovou chybu. Tak jsem o tom uvažovala," řekla.
Jednání "do nebe volající"
Kárný senát Nejvyššího správního soudu v čele se soudcem Tomášem Langáškem připomněl, že trest za profesní pochybení soudce se má udělit, zjednodušeně řečeno, jen v případě, že jeho verdikt je právně nehajitelný. Soudce Langášek pro ilustraci použil sousloví "do nebe volající". Takové hodnocení však podle něj jednání soudkyně Bartošové nesnese.
"Kárný senát sdílí kritiku kárné navrhovatelky, že soudkyně mohla a měla informace, které jí byly do spisu postoupeny, zmínit v odůvodnění svých usnesení a uvést, proč i tak má zákonné podmínky pro přerušení výkonu trestu za splněné. To však neznamená, že by nutně musela rozhodnout jinak; soudkyně na jednání konstatovala, že by rozhodla stejně," vysvětluje ve verdiktu Langášek.
Kárný senát vyzdvihl další okolnosti ve prospěch soudkyně. V první řadě proti jejímu prvnímu ponechání Janouška na svobodě žalobce nepodal stížnost. V průběhu celého řízení nikdo nezpochybnil, že Janouškův stav je vážný, přičemž nelze očekávat jeho zlepšení. A že odvolací instance v Olomouci druhý verdikt Bartošové zrušila, je podle Langáška jen projev standardního fungování vícestupňové soudní soustavy.
"Každý soudce, který v nižší instanci nějak rozhodne a jeho rozhodnutí vyšší instance zruší nebo změní proto, že má na věc jiný právní názor, že důkazy jinak hodnotí, (…), by musel být automaticky pohnán před kárný senát. Je zřejmé, že takový systém by se velmi brzy zhroutil," uzavřel Langášek s tím, že nelze stoprocentně tvrdit, že jediným možným výsledkem řízení s Janouškem bylo vrátit ho zpět do vězení.
