Praha - Blíží se mimořádně citlivé rozhodnutí českých úřadů, kterým by mohly rozhněvat komunistické vládce Číny. Ministerstvo vnitra by mělo v následujících dnech nebo týdnech vyřknout verdikt, jestli udělí azyl pronásledovaným čínským křesťanům. První z nich ze země uprchli už na podzim 2015 a o ochranu požádali v Česku, další desítky přišly na začátku loňského roku.
Pokud by ministerstvo skupině Číňanů přiznalo azyl, oficiálně by tím konstatovalo, že se v nejlidnatější zemi světa porušují lidská práva. To v době námluv vrcholných českých politiků s představiteli Číny a vlnou investic říše středu představuje velmi choulostivé rozhodnutí.
Čínští křesťané na verdikt čekají v ubytovnách pro cizince v Kostelci nad Orlicí a Havířově. Někteří z nich si našli vlastní bydlení. První rozhodnutí o azylu by mělo padnout už do 18. března, další do konce května a června.
"Našim klientům ještě nebylo umožněno nahlédnout do spisů. Vypadá to, že verdikt přijde na poslední chvíli," řekla jejich ostravská advokátka Marie Ludvová. "U těch případů, kde mohlo ministerstvo lhůtu ještě prodloužit, této možnosti využilo," dodala právnička.
Právě v polovině března uplyne první lhůta osmnácti měsíců od podání žádosti o azyl, do které vnitro musí podle zákona o mezinárodní ochraně rozhodnout. Pokud by se tak nestalo, právní zástupci čínských křesťanů by si mohli stěžovat na průtahy v řízení nebo úřady napadnout žalobou na nečinnost.
Vnitro případ od počátku nekomentuje. "Nikdy se nevyjadřujeme k individuálním případům v řízení o mezinárodní ochraně, ostatně ani nemůžeme s ohledem na Ženevskou úmluvu," reagovala mluvčí Hana Malá.
Pomalé rozhodování českých úřadů
Další čínské křesťany zastupuje Hana Franková z Organizace pro pomoc uprchlíkům. Pěti z nich už úřady umožnily nahlédnout do jejich spisů, dalším třem budou podklady zpřístupněny v příštích dnech, což naznačuje brzké rozhodnutí ministerstva.
"Tyto dokumenty nyní načítáme a úřadům se budeme možná ještě snažit doložit další záležitosti," vysvětlila Franková s tím, že verdikt vnitra je nyní složité předjímat.
V Česku rozhodnutí o mezinárodní ochraně trvají v porovnání s okolními státy běžně i déle než rok, na což si stěžují neziskové organizace. A to se zdejší úřady rozhodně nemusí vyrovnávat s přílivem žadatelů o azyl. Pro srovnání: v roce 2015, kdy se ostatní evropské země potýkaly s obrovským počtem uprchlíků, požádalo o český azyl jen 1525 cizinců. Například Německo se muselo před dvěma lety vypořádat až s milionem příchozích běženců.
Čínští křesťané do Česka přicházeli v několika vlnách od podzimu 2015 do první poloviny loňského roku. Jsou členové deseti různých křesťanských církví, jedna z nich oficiálně sídlí ve Švýcarsku. Jsou mimořádně obezřetní, protože se bojí, že komunistický režim bude perzekvovat jejich příbuzné, kteří v zemi zůstali.
Sobotka vyloučil politický tlak
Jejich případ se na začátku září dostal na půdu Poslanecké sněmovny. Předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík tehdy interpeloval premiéra Bohuslava Sobotku s dotazem, zda dlouhé rozhodování úřadů nesouvisí s masivními čínskými investicemi v Česku a intenzivním utužováním vztahů mezi oběma zeměmi.
Jakoukoliv souvislost s politikou ale předseda vlády rezolutně odmítl. "Jednoznačně mohu vyloučit, že by existovaly nějaké politické tlaky nebo že by vláda měla speciální politiku vůči žadatelům z Číny," reagoval Sobotka na Gazdíkův dotaz. "Se všemi azylanty je zacházeno stejně, je jedno, odkud přijdou. Není možné někoho upřednostňovat, někoho opomíjet," zdůraznil tehdy premiér.
Komunistický režim Číny křesťany dlouhodobě pronásleduje, v posledních letech po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga se navíc represe vůči "nepřátelům lidu" zintenzivňují. V Číně sice oficiálně funguje katolická církev, dohlíží na ni však tajná policie.
