Složitý případ. Vnitro oddálilo citlivý verdikt, azyl pronásledovaným čínským křesťanům letos nedá

Jan Hejl Jan Hejl
28. 8. 2016 13:15
Pronásledovaní čínští křesťané, kteří letos přišli do Česka, musí další měsíce čekat na verdikt úřadů, jestli zde můžou zůstat. Ministerstvo vnitra o půl roku – až do února 2017 – prodloužilo lhůtu na rozhodnutí o udělení azylu. Kdyby přitom mezinárodní ochranu Číňanům přiznalo, oficiálně by tím konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva, což je mimořádně citlivé. Na azyl v Česku navíc od loňského září čeká dalších deset čínských křesťanů, kteří téměř rok žijí v uprchlickém táboře. I oni se patrně rozhodnutí ministerstva letos nedočkají. Úřady prodlužování lhůt odůvodnily složitostí případu.
Čínští křesťané. Ilustrační foto.
Čínští křesťané. Ilustrační foto. | Foto: Flickr

Praha – Když pronásledovaní čínští křesťané přišli na začátku roku do Česka požádat o azyl, ministerstvo vnitra jim sdělilo, že do konce září rozhodne, jestli je přijme a udělí jim mezinárodní ochranu. Nyní však úřady mimořádně citlivé rozhodnutí o měsíce oddalují.

Skupina Číňanů bude muset v prostorách uprchlického tábora čekat další půlrok – až do února 2017. Ministerstvo lhůtu o šest měsíců posunulo, což azylový zákon dovoluje.

Pokud by úřady skupině čínských křesťanů azyl nakonec udělily, oficiálně by konstatovaly, že se v Číně porušují lidská práva. To by – jak deník Aktuálně.cz dřív informoval – v době námluv vrcholných českých politiků s komunistickými vládci Číny a vlnou investic říše středu bylo velmi choulostivé rozhodnutí.

Ministerstvo vnitra odůvodnilo prodloužení lhůty složitým sběrem podkladů o zemi původu Číňanů a údajnou právní a skutkovou složitosti případu. Podle informací redakce ale úředníci vnitra s některými křesťany za půl roku vedli jen jediný pohovor, který se týkal pouze obecných záležitostí, například způsobu jejich dopravy do Česka.

Čekající Číňany zastupují mimo soukromých advokátních kanceláří i pracovníci Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) a občanského sdružení Křesťanští právníci. "Prodlužování lhůt na udělení azylu bohužel není neobvyklé," říká právnička Hana Franková z OPU, která několik čínských křesťanů obhajuje. "Je ostuda sledovat statistiky o počtu vyřízených azylových žádostí, kde je Česká republika na jednom z posledních míst v Evropě," upozorňuje.

Rok života v uprchlickém táboře

Přestože cizinci do Česka téměř nesměřují, úřadům rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany trvá měsíce, v některých případech i roky. V České republice v roce 2015, kdy se ostatní evropské státy potýkaly s přílivem uprchlíků, požádalo o azyl jen 1525 cizinců. Pro srovnání, německé úřady se musely loni vypořádat až s milionem příchozích běženců.

Ministerstvo vnitra na zaslané dotazy neodpovědělo, vzkázalo jen, že probíhající azylová řízení nebude komentovat.

Šedesátka Číňanů, která do Česka přišla na začátku letošního roku, navíc není jediná, kdo se ani po půl roce rozhodnutí ministerstva nedočkal. Už téměř rok čeká na verdikt úřadů dalších deset pronásledovaných čínských křesťanů. O azyl požádali už loni v září a od té doby žijí v zařízení pro uprchlíky v Havířově. Vnitro by o jejich žádosti mělo rozhodnout do září, je ale pravděpodobné, že si lhůtu znovu o další půlrok prodlouží.

Kdo žádal v Česku v roce 2016 nejčastěji o azyl?

  • Ukrajinci: 205
  • Iráčané: 130 (Vysoký počet je způsobený příchodem iráckých křesťanů díky přesídlovacímu projektu Generace 21)
  • Číňané: 60
  • Vietnamci: 31
  • Syřané: 28
  • Kubánci: 26

Perzekuce "nepřátel lidu"

Číňané jsou mimořádně obezřetní, protože se bojí, že komunistický režim bude perzekvovat jejich příbuzné, kteří v zemi zůstali. Část z nich zastupuje ostravská advokátka Marie Ludvová. "Případ nemůžu příliš komentovat, naši klienti si to nepřejí," uvedla.

Čínští křesťané do Česka přišli v několika vlnách od loňského podzimu a první poloviny letošního roku. Jsou členové deseti různých křesťanských církví, jedna z nich oficiálně sídlí ve Švýcarsku. Aby tolik Číňanů požádalo v České republice o azyl, je neobvyklé. Občané Číny v minulých letech tvořili jen zlomek žádostí o ochranu – loni úřady posoudily jen čtyři případy, v roce 2014 patnáct.

Komunistický režim Číny křesťany dlouhodobě pronásleduje, v posledních letech po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga se navíc represe vůči "nepřátelům lidu" zintenzivňují. V Číně sice oficiálně funguje katolická církev, dohlíží na ni však tajná policie. "Komunistická strana Číny si – bez ohledu na ekonomické reformy – pečlivě hlídá ideologický monopol," uvedla sinoložka z Karlovy univerzity Olga Lomová. Proto se často křesťané v Číně sdružují do početných "podzemních církví", které ovšem režim tvrdě potírá. 

Čínská firma, která v Česku koupila Pivovary Lobkowicz nebo fotbalový klub Slavia, má blízko k čínské ústřední vojenské komisi a rozvědce, říká Lomová | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 23 minutami

Babiš navrhl zvýšit zdanění hazardu, vynést má až 300 milionů korun

Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl zvýšit zdanění většiny druhů hazardu, a to v rozmezí od dvou do sedmi procentních bodů. Pouze pro loterie a technické hry, tedy hlavně hrací automaty, chce ponechat nynější sazbu 35 procent, která je již nyní nejvyšší sazbou pro hazard. Do státního rozpočtu to má přinést až 300 milionů korun ročně. Svůj záměr vložil jako poslanecký pozměňovací návrh k vládnímu daňovému balíčku, který v úterý Sněmovna odeslala do závěrečného čtení. Babiš už k němu předtím vložil návrh na zrušení superhrubé mzdy a zdaňování hrubé mzdy sazbami 15 a 23 procent.

Premiér navrhuje zvýšit sazby daně z 23 na 25 procent u kurzových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu. U binga a živé hry pak chce zvýšit sazby zdanění z 23 na 30 procent. "Toto navrhované navýšení sazeb koresponduje s původním návrhem úpravy zdanění dotčených hazardních her obsaženém v loňském vládním návrhu daňového balíčku," uvedl premiér.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Škodě Auto za devět měsíců klesl provozní zisk o 60 procent

Automobilce Škoda Auto za prvních devět měsíců letošního roku klesl provozní zisk o 60 procent na 469 milionů eur (12,9 miliardy Kč). Negativní dopad na hospodaření měl zejména nižší objem prodeje způsobený epidemií nemoci covid-19, vývoj směnných kurzů a také mimořádné výdaje spojené s emisemi. Tyto dopady částečně kompenzovaly nižší fixní náklady a náklady na vývoj a optimalizace nákladů na produkty. Oznámil to dnes mateřský koncern Volkswagen.

Tržby mladoboleslavské automobilce klesly o 25,9 procenta na 12 miliard eur (329 miliard Kč). Odbyt se snížil o 25,9 procenta na 596.000 vozů. Mezi nejoblíbenější modely patřily Scala, Kamiq a Octavia Combi.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dva teroristy, kteří spáchali útok v Bamaku, odsoudil malijský soud k trestu smrti

Malijský soud odsoudil dva islamisty k smrti za účast v útocích mířených proti cizincům v metropoli Bamaku v roce 2015, informuje server BBC. Březnový útok na noční klub La Terrasse a listopadové přepadení hotelu Radisson Blu si vyžádaly dohromady nejméně 25 obětí. Jeden z obviněných před soudem řekl, že je na teroristické činy, k nimž se přihlásilo islamistické uskupení Murábitún, hrdý.

V Mali, které čelí od roku 2012 islamistickému povstání, nejsou soudy s džihádisty časté, připomíná BBC. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN a francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit.

Jeden z odsouzených, Mauritánec Fawaz Ould Ahmeida, uvedl, že na klub La Terrasse zaútočil, aby se pomstil za komiksy s prorokem Mohamedem, které otiskl francouzský týdeník Charlie Hebdo. Při tomto útoku zemřeli tři Malijci, Belgičan a Francouz. Kvůli účasti v útoku byl odsouzen k smrti také Sadou Chaka, druhý obviněný.

Ahmeidu zároveň soud shledal vinným za organizaci útoku na hotel Radisson Blu. Ozbrojenci drželi devět hodin 170 hotelových hostů a zaměstnanců jako rukojmí a nejméně 20 z nich usmrtili, než kontrolu nad budovou převzaly bezpečnostní síly. Mezi oběťmi bylo nejméně 13 cizinců pěti různých národností.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V Mexiku objevili masové hroby s 59 těly, nejspíš oběťmi drogových gangů

V tajných masových hrobech ve státě Guanajuato ve středním Mexiku byly nalezeny pozůstatky těl 59 lidí. Oblastí v posledních letech zmítá násilí drogových gangů, informovala s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters.

Většina těl patřila velmi mladým lidem, či dokonce nezletilým, nejméně deset z nich byly ženy, řekla ve středu novinářům předsedkyně národní komise pro pohřešované osoby Karla Quintanaová. Jedná se o dosud největší odhalení tajných masových hrobů v Guanajuatu, dodala s tím, že pátrání iniciovali příbuzní zmizelých.

Pochmurný nález učinily úřady v okresu Salvatierra, kde se v poslední době zvýšil počet vražd v důsledku války znepřátelených drogových kartelů. V celém Guanajuatu s necelými šesti miliony obyvatel bylo mezi letošním lednem a srpnem evidováno 2250 vražd, což představuje nárůst o čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy