reklama
 
 

Do Česka přišly desítky pronásledovaných Číňanů a chtějí azyl. Vnitro k prekérnímu rozhodnutí mlčí

3. 8. 2016 0:00
V době masivních investic a námluv vrcholných českých politiků s komunistickými vládci Číny čeká úřady velmi citlivé rozhodnutí. Ministerstvo vnitra řeší rekordních šedesát azylových žádostí Číňanů - čímž se mezi žadateli dostala Čína na třetí místo za Ukrajinu a Irák. Podle zjištění deníku Aktuálně.cz požádali o azyl pronásledovaní čínští křesťané. Pokud by jim vnitro azyl udělilo, oficiálně by konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva, což je v době sbližování obou zemí velmi choulostivé. Šedesát křesťanů, kteří do Česka přijeli v několika vlnách v prvních pěti měsících roku, jsou členové deseti církví, z nichž jedna sídlí ve Švýcarsku.

Praha V posledních letech byli prezident Miloš Zeman i premiér Bohuslav Sobotka dvakrát na návštěvě Číny. Všechny cesty vrcholných politiků doprovázely velké nákupy – Číňané skoupili fotbalovou Slavii, pivovar Lobkowicz nebo budovu bývalé Živnobanky v centru Prahy, na posilování jejich vlivu v Česku upozorňuje i tajná služba BIS.

Nyní, v době námluv politických špiček s komunistickou říší středu, se budou muset úřady vypořádat s citlivým rozhodnutím: V Česku letos požádalo o azyl šedesát Číňanů. Podle zjištění deníku Aktuálně.cz se jedná o pronásledované křesťany, kteří sem přišli v několika vlnách od letošního února do května.

"Čekáme na další náhledy do jejich spisů a podkladů, které nashromáždilo ministerstvo vnitra. Jsme teprve na začátku," říká Hana Franková z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), která zastupuje několik z nich.

Aby tolik Číňanů požádalo Česko o azyl, je neobvyklé. Občané Číny v minulých letech tvořili jen zlomek žádostí o ochranu – loni úřady posoudily jen čtyři případy, v roce 2014 patnáct. Podle statistik ministerstva vnitra tedy budou úředníci letos řešit třikrát víc čínských azylových žádostí než za poslední dva roky dohromady.

Pokud by jim ministerstvo vnitra, které má azylové žádosti na starost, mezinárodní ochranu udělilo, oficiálně by tím konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva. Na jakoukoliv, byť mírnou kritiku represí režimu obvykle čínská strana reaguje mimořádně podrážděně.

Část Číňanů z šedesátičlenné skupiny právně zastupují advokáti z OPU. Jejich obhájci o případech příliš hovořit nechtějí. Křesťané jsou mimořádně obezřetní, bojí se, že komunistický režim bude perzekvovat jejich příbuzné, kteří v Číně zůstali. "V tuto chvíli nemůžeme zveřejňovat další informace o našich klientech," dodává Franková. 

Skupina křesťanů nyní čeká na verdikt úřadů v pobytových zařízeních pro žadatele o azyl v Kostelci nad Orlicí a Havířově. Ministerstvo jejich žádosti prověřuje a ani v jednom případě ještě rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany nepadlo.

Perzekuce příbuzných

Čínští křesťané jsou podle informací Aktuálně.cz členy deseti různých křesťanských církví, z nichž jedna má oficiální sídlo ve Švýcarsku. Komunističtí vládci sice v zemi katolickou církev tolerují, její fungování ale hlídá tajná policie. Proto se často křesťané v Číně sdružují do početných "podzemních církví", které ovšem režim tvrdě potírá.

Kromě OPU Číňanům s právními záležitostmi pomáhá také občanské sdružení Křesťanští právníci, které vede soudce okresního soudu v Táboře Ondřej Kubů. Ani ten detaily zveřejňovat nechce.

Kdo žádal v Česku v roce 2016 nejčastěji o azyl?

  • Ukrajinci: 205
  • Iráčané: 130 (Vysoký počet je způsobený příchodem iráckých křesťanů díky přesídlovacímu projektu Generace 21)
  • Číňané: 60
  • Vietnamci: 31
  • Syřané: 28
  • Kubánci: 26

"Nepřejí si o sobě nic prozrazovat, protože se obávají následků, které by to pro ně mohlo mít," vzkazuje Kubů.

Ministerstvo vnitra má ze zákona na udělení či neudělení azylu lhůtu 90 dnů. Tu ale může dál prodlužovat až na šest měsíců. Podle Frankové vnitro této možnosti už u několika žádostí čínských křesťanů využilo. Choulostivá rozhodnutí tak patrně padnou až na konci letošního roku. Pokud Číňané azyl nedostanou, budou se potom moct odvolat ke krajskému soudu.

Redakce se na ministerstvo s dotazy na případy čínských křesťanů obrátila, tiskový odbor je ale i přes opakované urgence nechal bez odpovědi.

Po nástupu Si Ťin-pchinga přitvrzují represe

Křesťané jsou v Číně jednou z nejpronásledovanějších komunit. Komunističtí vládci od roku 1949 nepřipouští jinou než oficiální ideologii socialismu. Situace v oblasti dodržování lidských práv se podle odborníků stále zhoršuje.

"Komunistická strana Číny si, bez ohledu na ekonomické reformy, pečlivě hlídá ideologický monopol," upozorňuje sinoložka z Karlovy univerzity Olga Lomová. Podle ní jsou křesťané v Číně vyhazováni z práce nebo – pokud proti režimu protestují veřejně – mohou skončit ve vězení.

Šrouby se začaly víc utahovat po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga před třemi lety. Ten byl v České republice na pompézní státní návštěvě na přelomu března a dubna. Docházelo při ní k zásahům policie proti lidem, kteří s tibetskou vlajkou upozorňovali na nedodržování lidských práv v Číně. Policisté v rámci masivních bezpečnostních opatření například nechali sundat vlajku Tibetu na budově FAMU.

Profesorka Lomová si netroufá odhadovat, nakolik je pravděpodobné, že by šedesátka Číňanů mohla v Česku azyl dostat. Připomíná, že občané Číny o politický azyl v zahraničí obvykle kvůli obavám z pronásledování příbuzných příliš nežádají. "Tento případ – ačkoliv o něm nemám informace – je netypický. Možná je v pozadí i nějaký konkrétní místní problém, konflikt s úřady, který jde za hranice otázek víry," domnívá se.

Skeptický k možnému udělení azylu je ředitel OPU Martin Rozumek. Podle něj se ministerstvo vnitra dlouhodobě chová tak, aby cizince od pobytu v Česku odrazovalo. "Je to jejich know-how, proto neočekávám, že se tato pozice nějak výrazně změní a Číňané budou moct u nás jako uprchlíci zůstat," tvrdí.

Za prvních pět měsíců letošního roku požádalo o mezinárodní ochranu v Česku celkem 662 cizinců. Úřady většinu žádostí odmítly, azyl získalo jen 122 lidí. Za posledních pět let v Česku dostalo azyl jen šest pronásledovaných Číňanů. Bylo to však ještě před tím, než začala éra masivních investic a politického sbližování Česka s říší středu.

autor: Jan Hejl | 3. 8. 2016 0:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama