Šéf Akademie věd odvolal Sykovou kvůli kmenovým buňkám. Jen jsme chtěli pomoci, hájí se vědkyně

Martin Ťopek ČTK Martin Ťopek, ČTK
Aktualizováno 31. 5. 2016 13:42
Vědkyně a senátorka Eva Syková má skončit v čele Ústavu experimentální medicíny, protože kauzou s kmenovými buňkami poškodila dobré jméno akademie. S návrhem přišel předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Návrh ještě musí schválit rada ústavu, ve které je však právě Syková předsedkyní. Pokud by rada odvolání nepotvrdila a Sykovou nechala ve funkci, musela by věc pravděpodobně řešit dozorčí rada ústavu.
Eva Syková
Eva Syková | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš v úterý navrhl odvolat vědkyni a senátorku Evu Sykovou z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny, protože kauzou léčby kmenovými buňkami podle něho poškodila dobré jméno celé akademie i samotného ústavu. Drahoš tak učinil po zasedání předsednictva akademické rady.

"Důvodem rozhodnutí jsou závažné skutečnosti související s využíváním kmenových buněk pro pacienty s amyotrofickou laterální sklerózou," uvedl předseda Akademie věd Jiří Drahoš.  

Ten má Sykovou sice právo odvolat, ale jeho rozhodnutí musí potvrdit rada ústavu. Její předsedkyní je právě Syková. Není obvyklé, aby předsedou rady byl zároveň ředitel ústavu, protiprávní to však také není. Pokud by rada odvolání nepotvrdila a Sykovou nechala ve funkci, musela by věc pravděpodobně podle mluvčího akademie Jana Martinka řešit dozorčí rada ústavu.

Nenesu za to odpovědnost

Syková přitom jakákoliv obvinění odmítá. "Za nic takového nenesu odpovědnost, zmiňované okolnosti se nezakládají na pravdě. Jen jsme se snažili pomoci pacientům," řekla Aktuálně.cz krátce po svém odvolání. 

Vědkyně může ale přijít i o další významný post. "V reakci na poslední vývoj a odvolání Evy Sykové z postu ředitelky Ústavu experimentální medicíny jsem se rozhodl projednat i její působení v Radě pro výzkum, vývoj a inovace, v níž je místopředsedkyní. Sejdu se s profesorkou Evou Sykovou a s premiérem Bohuslavem Sobotkou a následně veřejnost seznámím se svým rozhodnutím," uvedl místopředseda vlády Pavel Bělobrádek. 

Vědecký tým Sykové, který v motolské nemocnici provádí experimentální léčbu ALS, si nechával od svých pacientů za terapii kmenovými buňkami vyplácet 150 000 korun. Účast na klinické studii je přitom ze zákona bezplatná. O případu informovaly týdeník Respekt a pořad Reportéři ČT. Podle televize chystá vedení motolské nemocnice žalobu na porušení dobrého jména.

Vliv kmenových buněk na smrtelné onemocnění, při kterém pacientům ochabuje svalstvo, se dosud nepodařilo prokázat. Do pěti let od propuknutí ALS nemocní lidé obvykle umírají. Podle Ústavu experimentální medicíny není pravda, že za účast ve studii museli klienti platit.

Motolská nemocnice musí kmenové buňky ze zákona aplikovat zdarma, protože jde o experimentální studii s neověřenými výsledky. Platbu za terapii kmenovými buňkami ale televizi potvrdilo několik pacientů či jejich příbuzných.

Eva Syková vedla Ústav experimentální medicíny od roku 2011, od roku 2012 je senátorkou za Prahu 4. 

Pokud vám bude na ruce chybět část kůže nebo kosti, pomocí nanovláken vypěstujeme náhradu, která udělá z ruky funkční celek, říká Liliana Berezkinová. | Video: Martin Veselovský


 

Právě se děje

Další zprávy