Pojišťovny kmenové buňky uhradí. Za trojnásobnou cenu

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
1. 3. 2015 16:50
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček měl kvůli kmenovým buňkám roztržku s koaličním partnerem a ministrem financí Andrejem Babišem. Poslanci ANO se bojí, aby se nevydaly miliony "za nic".
Vzorek kmenových buněk.
Vzorek kmenových buněk. | Foto: Reuters

Praha - Česko by se mohlo stát vůbec první zemí na světě, která lidem začne ze zdravotního pojištění platit léčbu kmenovými buňkami. Pojišťovny ji mají uhradit všem diabetikům s ucpanými cévami na nohou. Ve čtvrtek o tom rozhodla pracovní skupina ministerstva zdravotnictví.

Její doporučení ale musí ještě potvrdit šéf resortu Svatopluk Němeček. Ten měl přitom kvůli kmenovým buňkám nepříjemnou roztržku s koaličním partnerem a ministrem financí Andrejem Babišem.

Důvod? Části odborné veřejnosti, včetně lékařů z Babišovy strany, se totiž nelíbí, že se začne z veřejných peněz hradit experimentální metoda. Obávají se, že se nakonec vydají miliony "za nic".

Další kritici zase spekulují o tom, jestli se ministerstvo nesnaží výkony prosadit do číselníku jenom proto, aby mohla větší balík peněz inkasovat ostravská fakultní nemocnice a na ni navázané soukromé tkáňové centrum 4MEDi - Centrum buněčné terapie a diagnostiky, které v jejím areálu vzniklo. Tkáňové centrum v Ostravě otevřela společnost PrimeCell Therapeutics.

Šéf resortu Svatopluk Němeček byl totiž nejen dlouholetým ředitelem ostravské nemocnice, ale do října roku 2013 působil také v představenstvu jedné z dceřiných firem společnosti PrimeCell Therapeutics.

Nyní se navíc rýsuje další problém: pojišťovny by měly platit za jednu aplikaci kmenových buněk třikrát tolik peněz, než za kolik ji lékaři dělají v současnosti. Zatímco dnes zvládají vybraná pracoviště aplikovat lidem buňky za 30 tisíc korun, návrh vyhlášky počítá s cenou kolem stovky tisíc.

Citlivé politické téma

„Je to politicky velmi citlivé téma. Neodvažuju si proto odhadnout, jestli nakonec ministr rozhodnutí podepíše,“ řekl jeden z největších bojovníků za buněčnou terapii, náměstek ostravské fakultní nemocnice Václav Procházka.

Při hlasování bylo podle něj šest členů pracovní skupiny pro hrazení léčby pojišťovnou, proti nebyl nikdo. Zástupkyně České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Hana Cabrnochová se hlasování zdržela.

„Je to složitější,“ přiznal také náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp. Šéf resortu Němeček na dotaz Aktuálně.cz neodpověděl. Kromě pochybností, které doprovázejí samotnou metodu, se totiž strhla ještě debata: kolem ceny výkonu.

Až na čtvrtečním jednání pracovní skupiny vyšlo najevo, že by měly pojišťovny platit za jednu aplikaci kmenových buněk třikrát tolik, než kolik stojí metoda nyní.

Drahé přístroje pro pět nemocnic

Cenu navyšují požadavky odborné společnosti, která chce kmenové buňky separovat jedině speciálním přístrojem – takzvanou centrifugou. Dnes odděluje část pracovišť kmenové buňky "ručně" v laboratoři. Podle odborníků je výsledek stejný, jen trvá déle - místo 60 minut zhruba 3,5 hodiny.

„Separace centrifugou je jediný možný způsob,“ stojí si na svém ostravský lékař Procházka. Množství pacientů, kteří se do nemocnic nahrnou, totiž podle něj lékaři bez pomoci přístroje nezvládnou. Návrh, který měla pracovní skupina ve čtvrtek na stole, předpokládá, že se bude v celém Česku provádět kolem 500 výkonů za rok.

Léčbu kmenovými buňkami má také nabídnout daleko víc nemocnic. Zatímco původní plán počítal s tím, že pojišťovny zaplatí experimentální léčbu jen dvěma vybraným pracovištím, nyní se počítá s pěti nemocnicemi – všechny si budou muset přístroje za stovky tisíc korun nakoupit.

Část odborné veřejnosti proto ministerstvo kritizuje. „Všechno je to špatně. Přístroje vůbec nejsou potřeba. Izolace kmenových buněk se dá provést manuálně za pár korun,“ říká třeba šéfka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd a senátorka za ČSSD Eva Syková. Přístroje, a zvláště tkáňové odběrové sety, jsou podle ní naprosto předražené.

Málo probádaná metoda?

Poslanci Babišovy strany zase ministerstvu zdravotnictví navrhovali, aby metodu raději sledovalo nejprve v pilotním programu. Lidem by se během této doby platilo léčení z grantu nebo z jinak vyčleněných peněz. Po roce by se výsledky zhodnotily.

„Bylo by to vhodnější. Protože ani v národní lékařské knihovně ve Spojených státech jsem o metodě nesehnal žádné kloudné informace,“ zhodnotil už dříve situaci šéf zdravotního výboru a další poslanec ANO Rostislav Vyzula.

Mezi odbornými články prý našel jen třináct publikací, které pokusy s kmenovými buňkami mapovaly. Buněčná terapie se většinou zkoumala jen na myších, králících a krysách. „Metoda se snad zkoušela jen na 29 pacientech. To nepovažuji za dostatečný důkaz, že je jednoznačně účinná,“ poukázal Vyzula.

Čeští odborníci, kteří metodu prosazují, však prý kmenové buňky s úspěchem vyzkoušeli. Například Procházka z ostravské nemocnice tvrdí, že jeho pracoviště použilo buněčnou terapii od roku 2008 do roku 2014 u 90 diabetiků s ischemickou nohou. Před amputací údajně léčba zachránila 70 procent z nich.

Podle zprávy, kterou zpracoval Procházka spolu s profesorkou diabetologie z pražského IKEM Alexandrou Jirkovskou, by se mohla buněčná terapie používat každý rok u 500 pacientů, kterým hrozí amputace nohy kvůli ucpaným cévám. Kmenové buňky by mělo aplikovat až pět plně funkčních center.

Nohu by se mohlo podle zastánců metody podařit zachránit až 340 lidem – ovšem za předpokladu, že by se vedle toho léčili také doposud používanými klasickými prostředky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Twitter zavede funkci spropitného celosvětově, platby přijme i v bitcoinech

Internetová sociální síť Twitter se rozhodla rozšířit funkci, která uživatelům umožňuje jednoduše zasílat peníze autorům příspěvků, aby tak ocenili jejich činnost. Funkce spropitného s označením Tip Jar (sklenice na spropitné) bude nově dostupná celosvětově a platby bude přijímat i v bitcoinech. Twitter to oznámil ve čtvrtek. Firma tak chce držet krok s provozovateli jako Patreon, kteří funkci také nabízejí.

Twitter novou funkci od května testoval. Peníze jejím prostřednictvím mohli posílat všichni uživatelé, přijímat je ale byla schopna pouze skupina vybraných uživatelů, která zahrnovala například novináře, experty a zástupce neziskových organizací. Tato skupina by se však měla časem rozšiřovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Důvěra v českou ekonomiku opět klesla, firmy trápí zdražovaní materiálů

Důvěra v českou ekonomiku se v září meziměsíčně potřetí snížila, proti srpnu klesla o 2,4 bodu na 96,2 bodu. Zhoršila se u podnikatelů i spotřebitelů. Důvodem pesimismu firem je pokračující nedostatek materiálů a jejich zdražovaní, u spotřebitelů vyvolává obavy zvyšování cen. Na webu o tom v pátek informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziročním srovnání jsou ale všechny indikátory vyšší.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Sardinii zadrželi bývalého katalánského premiéra Puigdemonta, Madrid ho viní ze vzpoury

Policie na Sardinii ve čtvrtek večer zadržela bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Podle katalánského deníku La Vanguardia současného europoslance zadržela na základě zatykače, který vydal španělský nejvyšší soud. Madrid ho viní ze vzpoury kvůli referendu o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Politik by měl v pátek stanout před italským soudem.

Puigdemont odcestoval na Sardinii, aby se zúčastnil folklórního festivalu a jednal s tamními politiky. Sardinie totiž patří k regionům, kde se část politiků snaží prosadit nezávislost na Itálii. "Když přistál na letišti v Algheru, tak ho zadržela policie," uvedla v prohlášení Puigdemontova poslanecká kancelář.

Soud v Sassari by měl nyní rozhodnout, zda politika vydá do Španělska či nikoliv. Stání je naplánováno na dnešní dopoledne, ačkoliv podle agentury ANSA není jasné, zda soudce rovnou rozhodne o extradici. "Věříme, že justiční orgány Puigdemonta propustí. Je to už počtvrté, co se tohle stalo," prohlásil politikův právní obhájce Gonzalo Boyer.

Puigdemont je členem Evropského parlamentu, který ho ale zbavil poslanecké imunity. Proti tomuto rozhodnutí podal katalánský politik námitku k soudu, který o ní ještě nerozhodl. Katalánský politik žije trvale v Belgii, která ho do Španělska nevydala. Tam ho státní zástupci chtějí soudit za uspořádání referenda o nezávislosti v říjnu roku 2017 a další aktivity ve prospěch nezávislosti Katalánska. Puigdemont byl tehdy katalánským premiérem a separatističtí politici vypsali plebiscit navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy