Natalia Žonavčuková, zdravotní sestra z IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
Na Ukrajině jsem pracovala 14 let na ARO a dva roky na gynekologickém oddělení. Vždycky jsem chtěla poznat, jak to funguje v Evropě, a Praha se mi moc líbila. Pak u nás Všeobecná fakultní nemocnice pořádala seminář, na kterém sháněla nové zdravotníky. Přihlásila jsem se a vybrali mě. Do Česka jsem se přestěhovala loni v dubnu a hned začala pracovat jako zdravotní sestra.
Přišla jsem sama, moji dva synové zůstali na Ukrajině. Teď jsou víceméně v pohodě, ale neměli vodu ani elektřinu, protože vedení sestřelily ruské rakety. Nevím, kdy se uvidíme, zatím si alespoň voláme přes video.
Když jsem tu začala pracovat a ještě mluvila špatně česky, říkala jsem pacientům, že jsem z Ukrajiny, ať mě opravují. Byli na mě moc hodní. Nemám s nimi žádnou negativní zkušenost - ani s pacienty, ani s kolegy. Práce zdravotní sestry v Česku mi připadá stejná jako na Ukrajině. Máte tu ale víc možností, lepší vybavení.
V Praze mám dvě nejoblíbenější místa - kostel na Staroměstském náměstí a Vyšehrad. Když je mi smutno, jdu tam, zvedne mi to náladu. Kromě toho mám také moc ráda svoji práci. Líbí se mi pomáhat lidem. Když vidím, že jim můžu zlepšit život a zdraví, jsem za to ráda.