Dokumenty jsou podle historiků vzácné svým počtem i tím, že pocházejí přímo z ghetta. Památník Terezín je hodlá do dvou let ukázat veřejnosti.

Kvůli dokumentům bylo třeba prohledat asi 55 tun suti. "Nejzajímavější byly asi dopisy, kterých tam bylo 15. Adresované byly jedné paní, která byla vězněna v ghettu. Dopisy chodily z Itálie a tuším z Rakouska," řekl spolumajitel domu, sběratel a člen Klubu vojenské historie Jiří Smutný.

Adresátem byla židovská vězeňkyně Anna Hönigsbergová, psali je její příbuzní. Historikům se už podařilo některé členy rodiny vypátrat v Jižní Americe. Zjistili také, že žena válku přežila.

Suť ukrývala i transportní kartičky. "Dostávali je vězni, když směřovali do Terezína a z Terezína pryč," řekl Smutný. Některé z nich byly i s číslem bloku, tedy domu, který byl za ghetta takto označen. V jednom z nich žila i adresátka nalezených dopisů. "Nevíme, jestli se dopisy dostaly přímo k ní," dodal sběratel.

Nalezli kufr, transportní lístky i lahve z pivovaru

Mezi nalezenými materiály je také slamník, kufr, transportní lístky, lahve z terezínského pivovaru a řada drobných předmětů denní potřeby, uvedl již dříve Radiožurnál. Mezi nalezenými dokumenty je třeba i rozpis služeb hlídačů na toaletách.

"Jsem nadšený, tohle jsem nikdy neviděl. Určitě to půjde na novou výstavu. Je třeba lidem ukázat, že něco tak absurdního v terezínském ghettu existovalo," řekl rozhlasu historik Tomáš Federovič.

Písemnosti z druhé světové války dali historikové správcům památníku v Terezíně. Veřejnost by je mohla vidět do dvou let v obnovených expozicích. Dokumenty z doby Rakouska-Uherska bude vystavovat ve svých prostorech město.

Historikové a sběratelé tušili, že v budově mohou podobné dokumenty být. "Už v minulosti jsme pár artefaktů odtamtud vyndali, ale že tam toho bude takové kvantum, to jsme tedy nečekali," řekl sběratel. Dokumenty naplnily celou místnost. Historikové je kvůli prašnému prostředí vyndavali v plynových maskách. "Byla možnost půdu zatopit vodou, ale to bychom dokumenty poškodili," uvedl Smutný.

Pevnost Terezín založil v roce 1780 Josef II. na obranu proti Prusům. Za druhé světové války v něm nacisté zřídili židovské ghetto. Mezi lety 1941 a 1945 tam internovali 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce v jiných koncentračních táborech, do nichž je nacisté převezli.