Mezi cizinci s povoleným pobytem převažovali loni ti, kteří měli povolený pobyt přechodný, celkem jich bylo 325 182. Zbytku byl udělen trvalý pobyt. Počet cizinců v Česku stoupá i v letošním roce, ke 30. červnu jich bylo evidováno 668 238.
Loni také výrazně narostl počet lidí zajištěných při nelegální migraci, přibylo jich o čtvrtinu na 7093. Většina, konkrétně 6645 lidí, byla zadržena při nelegálním pobytu, zbytek pak při nelegální migraci přes vnější schengenskou hranici. Čísla však velmi ovlivnili lidé, kteří na území Česka vstoupili v rozporu s nařízeními ministerstva zdravotnictví. Ta v prvním pololetí loňského roku omezovala nebo přímo zakazovala jejich pobyt v zemi kvůli šíření nemoci covid-19.
Nárůst zadržených při nelegální tranzitní migraci se zase projevil v druhé polovině roku. Nadále však podle vnitra platí, že u tranzitní migrace nebývá ČR cílovou zemí, lidé v těchto případech směřují spíše do Německa a jiných států západní a severní Evropy.
V letošním roce se zatím počet zadržených lidí při nelegální migraci také zvyšuje, k poslednímu červnu jich bylo evidováno 5430, v porovnání se stejným obdobím v loňském roce jde o více než dvěstěprocentní nárůst.
V roce 2020 žádalo méně lidí o mezinárodní ochranu, oproti předloňskému roku šlo o téměř čtyřicetiprocentní pokles na 1164 žadatelů. Nejčastěji to byli opět občané Ukrajiny, následovaní státními příslušníky Gruzie, Běloruska a Vietnamu. Bělorusové se mezi žadateli začali vyskytovat až v posledním čtvrtletí loňského roku, což bylo spojeno s pokračováním českých projektů pomoci. Například prostřednictvím humanitárního programu Medevac přicestovaly do Česka desítky lidí, kteří byli v Bělorusku pronásledováni režimem Alexandra Lukašenka.
Azyl Česká republika udělila loni ve 42 případech, doplňkovou ochranu pak v dalších 72 případech. Letos v prvním pololetí zatím požádalo o mezinárodní ochranu 577 lidí.
