Protestující chtěli 29. března 2016 vyjádřit svůj nesouhlas s lidskoprávní politikou Číny, na plánované místo setkání u Pražského hradu se ale nedostali. Magistrát totiž na žádost policie rozhodl o uzavírce náměstí. Podle předsedy senátu Ladislava Hejtmánka bylo toto rozhodnutí nepřezkoumatelné. Na některých místech uzávěry byla totiž nahlášena shromáždění a město se tím nezabývalo. Protizákonně tak postupovali i policisté, kteří demonstranty na místo nevpustili.
"Zásah byl nezákonný, protože byl prováděn na základě opatření, které bylo později zrušeno," vysvětlil Hejtmánek. Samotní policisté podle něj nejednali špatně, protože měli příkazy, že na místo nikdo nesmí. "Ale celé je to nutno posuzovat jako úkon státu," dodal soudce.
Zástupce magistrátu ve čtvrtek u soudu argumentoval tím, že uzavírka Hradčanského náměstí na základě žádosti policie byla přiměřená a zákonná. Rozhodnutí bylo podle něj i řádně odůvodněné, šlo o "bezpečnostní opatření během státní návštěvy." Podobně argumentovalo i ministerstvo vnitra. Proti verdiktu je možné podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Čtveřice svolavatelů nepožadovala odškodnění ani omluvu, pouze zrušení rozhodnutí. Podle vyjádření Kateřiny Bursíkové Jacques a právníka žalobců Pavla Uhla chtěli zejména upozornit na nezákonné jednání státu.
Policie místo v roce 2016 uzavřela pro chodce i vozidla. Bursíkova žaloba poukazovala na to, že demonstrace může být zakázána jen do tří dnů od jejího ohlášení, což se nestalo. Soud původně žalobu před čtyřmi lety zamítl, dnes ji projednával znovu na základě rozhodnutí Ústavního soudu.
Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla v ulicích Prahy denně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na 16 milionů korun. Na policejních služebnách skončilo 23 demonstrantů z řad odpůrců i příznivců státníka. Většinu incidentů policisté vyhodnotili jako přestupky. Kvůli některým zásahům proti projevům nesouhlasu s čínskou politikou čelila policie kritice.
