"Vzpomínám si na tu euforii v březnu minulého roku, když bylo vyhlášeno, že se školy zavřou. Říkal jsem svým žákům, aby si sbalili všechny učebnice, protože mohou být týden nebo čtrnáct dní doma. Ta situace trvá už rok," líčil Tomáš Pírek, třídní učitel Základní školy U Krčského lesa v Praze a nositel ceny Zlatý Amos 2021, v diskusi o vzdělávání, která proběhla v rámci projektu Chytré Česko 16. dubna 2021 na půdě redakce Aktuálně.cz.
"Zrovna tenhle týden jsem na toto téma s žáky hovořil. Zjišťoval jsem, jak to zvládají. Mají s tím už docela problém," podotkl Pírek. Dodal, že když se v úvodu on-line výuky svých žáků zeptá, jak se mají, dočká se většinou už jen mlčení. Jsou rezignovaní.
Česko je na špici v délce zavření škol
"Podíváme-li se do Evropy, Česká republika je jednou ze zemí, kde jsou školy zavřené úplně nejdelší dobu. A samozřejmě to má velké dopady. Z výzkumu, který jsme dělali se společností PAQ Research, vyplynulo, že 50 procent rodičů vnímá motivaci svých dětí učit se on-line jako opravdu nízkou. A už vůbec nevědí, čím dalším je ještě motivovat. Tři čtvrtiny rodičů také uvedli, že především v druhé vlně lockdownu motivace klesá a je ještě horší než v jarním období," podotkla Kateřina Konrádová, vedoucí advokačního týmu neziskové organizace Učitel naživo, která se věnuje přípravě budoucích učitelů.
"Už to škrábeme všichni ze dna. Jak učitelé, tak žáci, tak studenti. Je to opravdu dlouhé, ale nemá cenu nad tím plakat. Doufáme, že nás vysvobodí proočkovanost a nejpozději v září se do škol vrátíme a navážeme tam, kde jsme přestali," vyjádřila přání další účastnice debaty Petra Mazancová, učitelka Gymnázia Josefa Jungmanna v Litoměřicích a předsedkyně Učitelské platformy.
Interní průzkum na téma zvládání on-line výuky si dělali i na Národním pedagogickém institutu, který v debatě zastupoval jeho ředitel Ivo Jupa. "Zhruba dvě třetiny našich zaměstnanců řekly, že on-line výuka pro ně sice byla velká výzva, ale že to překonali a berou ji jako příležitost. Že jim otevřela spoustu dveří. Jedna třetina rodičů říká, že je to boj, který by si sami určitě nevybrali a vydrželi ho jenom proto, že jim nic jiného nezbývá," shrnul Jupa.
Místo písemek raději diskusi s žáky
Všichni debatující se shodli, že je důležité, aby se učitelé hned po nástupu do školních lavic nevydali cestou masivního zkoušení či psaní písemek. "Doufám, že jsou kantoři tak rozumní, že přehodnotí priority a udělají to, co je opravdu důležité. Že si položí otázku: Je opravdu teď důležitá známka? Já přece mohu s žáky vést rozhovor a během toho už jako učitel zjišťuji, jak na tom žáci jsou," popsal Pírek.
Podle Kateřiny Konrádové je úspěch návratu do škol v komunikaci. Ředitelé by podle ní měli pracovat s pedagogickým sborem a vnímat to, co je nyní klíčové a důležité. "Tedy, že teď nemůžeme testovat a známkovat, ale že je zásadní po tak dlouhém a pro všechny náročném období si nyní spolu s žáky trochu sednout, pobavit se a vnímat individuální situaci u dětí," doporučila.
Připomněla také, že ministerstvo školství vydalo manuály, které se zaměřují právě na návrat do škol a mluví o adaptačním období. "Píše se v nich o tom, že máme dávat pozor, abychom se nevrhli rychle zpět a nesnažili se testovat a něco dohánět," zdůraznila Konrádová.
Jako velký problém plynoucí z pandemické krize označili všichni diskutující fakt, že studenti středních odborných škol a učilišť již dlouhou dobu nemají přístup k praxím, což je u řemesel zásadní část výuky. Ivo Jupa přiznal, že je to opravdu nešťastná situace. "V současné době ale není řešitelná. Budeme muset hledat náhradní řešení. Jsem si jist, že odborné školy společně se zaměstnavateli a s námi jako institutem najdou společnou cestu, až se studenti budou moci alespoň v nějakém minimálním měřítku potkávat. Dnes je jasné, že to nejde a že je to velký průšvih," přiznal v debatě Jupa. Konrádová doplnila, že již existují návrhy, že by tito studenti mohli opakovat ročník, případně navštěvovat kurzy, které by jim s rozšířením praktických dovedností pomohly.
Žáci se naučili připravovat na výuku sami
Tématem diskuse se stala i psychika žáků, jejich sociální zapojení a způsob výuky. Jak zjistil zmíněný výzkum PAQ Research, počet dětí, které se mimo školu scházejí s kamarády, byl ještě na konci září, tedy při začínající druhé vlně lockdownu, více ne než 70 %, na začátku listopadu už to bylo jen 33 %. Diskutující experti se ale shodli, že děti se i v lockdownu umějí sociálně zapojit, pokud chtějí. Mnohé jsou ve stálém kontaktu se svými vrstevníky, byť pomocí on-line přenosu.
Na druhou stranu pandemie přinesla i svá pozitiva - podařilo se například pokročit ve způsobu výuky, který se mění z klasické frontální, tedy učitel píše na tabuli a žáci si dělají výpisky, na výuku pomocí skupinové diskuse.
"Díky on-line výuce se rozjelo něco, čemu se říká princip převrácené třídy. To si spousta českých učitelů, včetně mě, vyzkoušela až nyní. Tedy žák se připraví sám na základě materiálu a v hodině pak konzultuje to, co se dozvěděl, řeší nějaký úkol nebo se doptává na věci, které mu nejsou jasné. To je cesta, kterou bychom se měli ubírat," je přesvědčena Mazancová.
Zároveň diskutující narazili na fakt, že během distanční výuky se ukázalo, že zhruba deset tisíc dětí se výuky neúčastní a zcela vypadly ze systému vzdělávání. Část kvůli tomu, že nemají doma počítač a internetové připojení, větší část ale kvůli tomu, že ony nebo jejich rodiče školu ignorují. "Chtěla bych od ministerstva školství slyšet jasný plán, jak tyto děti po zahájení kontaktní výuky zapojíme a jak podpoříme učitele v tom, aby těmto dětem mohli efektivně pomoci," apelovala v diskusi Mazancová.
