Většina škol je bez pozitivních žáků. Testy jsou nepřesné, odběry děti nezvládají

Zhruba jednomu žákovi prvního stupně z 1500 vyšel na začátku týdne pozitivní test na koronavirus. Podle odborníků je to málo. Nízký záchyt je podle nich daný nepřesnými testy i tím, že děti nezvládají odběr z nosu dobře provést. Ministerstvo zdravotnictví zvažuje, že by vyslyšelo volání expertů a do škol nasadilo spolehlivější PCR testy. Záleží ale na kapacitě laboratoří.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Jakub Plíhal

Žáci z prvních stupňů mají za sebou druhé kolo testování na koronavirus v tomto týdnu. Zatím není jasné, kolik pozitivních dětí ve čtvrtek testy celkově odhalily, z reakcí ředitelů škol však vyplývá, že jich může být podobné množství jako v pondělí: tedy necelé promile. Ze zatím neúplných dat Ústavu zdravotnických informací a statistik vyplývá, že z více než 354 tisíc testovaných žáků na začátku týdne jich bylo pozitivních pouze 246. Pro představu je to přibližně jeden pozitivní na 1500 dětí.

Ne všechny z 246 dětí však musí být nutně pozitivní: u řady z nich už následný PCR test nákazu nepotvrdil. Například v Plzeňském kraji vyšel pozitivní výsledek devíti žákům z dvaceti tisíc. "Z nich konfirmací PCR byly potvrzeny pouze dva případy," uvedla mluvčí kraje Eva Mertlová.

Většina škol však z prvního testování vyšla bez jediné pozitivity a z ohlasů ředitelů škol to zatím vypadá, že podobné to bude i v případě druhého testování, které měly školy provést ve středu nebo čtvrtek. "U nás je nula pozitivních dětí. Psal jsem si s dalšími řediteli a ti mají stejné výsledky," hlásil ve čtvrtek dopoledne ředitel ZŠ Lázně Bělohrad Jaroslav Jirásko. 

"Testování žáků antigenními testy nebude mít v tuto chvíli velký epidemiologický význam. Určitě je dobré, že se provádí, protože každé nakažené dítě může nakazit spoustu dalších, to je bez diskuse, ale pořád je záchyt dost malý. Při testování v Rakousku se přišlo na to, že PCR testy odhalí pětkrát více pozitivních než antigenní testování," říká bývalý hlavní koordinátor testování Marián Hajdúch.

Podle odborníků tak výsledky ukazují to, na co upozorňovali už před nasazením antigenních testů ve školách. Testy se pro tyto účely zkrátka nehodí a nepřináší odpovídající obrázek o míře nakaženosti žáků. Měly by tak být nahrazeny metodou PCR, která je spolehlivější a zachytí víc nakažených. 

Stejné přání po prvních výsledcích už zaznívá i ze škol či krajů. Právě data z krajů ukazují, jak málo pozitivních dětí ve školách v pondělí antigenní testy nakoupené státem odhalily. Například v Praze bylo z více než 35 tisíc testovaných žáků jen 15 pozitivních. Zhruba stejný počet testovaných dětí i pozitivních výsledků byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji. Jen dva pozitivní žáci byli v Karlovarském kraji, kde se v pondělí testovalo téměř 11 tisíc dětí. 

"Už teď víme, že to neodpovídá míře promořenosti české populace. Ukazuje se, že používat tyto antigenní testy u bezpříznakových jedinců znamená, že se ve školách budou pravděpodobně objevovat nákazy, aniž bychom o tom věděli. Rádi bychom proto začali pražské školy připravovat na vhodnější PCR testování," uvedl pražský radní pro školství Vít Šimral. Také starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS) vyzval vládu, aby podpořila využívání PCR testů ve školách.

Děti samoodběr nezvládají, upozorňují odborníci

Důvodů, proč testování odhalilo tak málo pozitivních, je podle odborníků víc. Někteří dlouhodobě upozorňují na to, že antigenní testy ve školách nemají smysl, protože jejich hlavní využití je vhodné v jiných situacích než při plošném testování. 

"Neříkám, že jsou špatné, jenom nejsou vhodné k tomu, k čemu se začaly používat," vysvětluje Marián Hajdúch. "Antigenní testy jsou určené primárně pro příznakové jedince. Například Lepu testy (jedny z těch, které vláda nakoupila pro školy, pozn. red.) mají při provedení zdravotnickým personálem u bezpříznakových jedinců senzitivitu 45,5 procenta," doplňuje. To znamená, že mezi bezpříznakovými dětmi odhalí zhruba jen každého druhého pozitivního. 

Jenže takovou úspěšnost mají jen při správném odběru provedeném zdravotnickým personálem. Odborníci se obávají, že děti a rodiče testy ve velké míře neprovádí správně a nos si štětičkou nevytřou dostatečně. "Je potřeba, aby štětičku pořádně zasunuly do nosní dírky, asi jako kdyby se šťouraly v nose. Samozřejmě že většina jich to neudělá, protože je to nepříjemné. Takže je potřeba výtěr udělat kvalitně, a to citlivými, vyzkoušenými testy," upozorňuje molekulární biolog Omar Šerý. 

Z neúplných údajů zdravotnických statistiků navíc vyplývá, že z 354 tisíc testů provedených na žácích jich bylo takřka 11 tisíc neprůkazných, což podle odborníků rovněž svědčí o tom, že se často provádí nesprávným způsobem. Podle Hajdúcha není například správné ani to, když se testy provádí venku, kde byly výrazně nižší teploty, než vyžaduje správný odběr. "Protilátka se nebude vázat na antigen viru, když bude venku šest stupňů," vysvětluje bývalý hlavní koordinátor testování Hajdúch. 

Porovnat kvalitu antigenních a PCR testů se snažila na základních školách ve středočeských Sedlčanech a Dublovicích lékařka Laura Roden z iniciativy Lékaři pomáhají Česku, kde žáky otestovala oběma způsoby. Z celkem 168 žáků však nikdo nevyšel ani na jednom testu pozitivně, což jakékoliv srovnání znemožnilo. "Detekční práh antigenních testů je nad tím, co je běžná virová nálož u bezpříznakových dětí. Takže tyto testy ani nemají moc možnost pozitivitu zachytit. Kdyby ve škole nějaké pozitivní dítě bylo, tak si troufám tvrdit, že ho antigenním testem nezachytím, ale PCR testem ano," vysvětluje lékařka Roden. 

Dalším možným vysvětlením, proč vyšlo tak málo pozitivních testů mezi žáky, je to, že děti v předchozích dnech zůstávaly doma jen s minimální možností přijít s někým do styku, takže šance se nakazit se tak u nich dramaticky snížila. "Předpokládám, že tu máme jen kolem jednoho procenta nakažených dětí, protože byly zavřené doma s rodiči, kteří je hlídali," vysvětluje Šerý.

Člen poradní skupiny ministerstva MeSES Jan Kulveit se navíc domnívá, že řada rodičů své děti, které měly některé z příznaků onemocnění, do školy vůbec neposlala právě z důvodu strachu, že jim vyjde ve škole pozitivní test a rodina bude muset do karantény. "Můj soukromý odhad je, že možná nejlepší věc, kterou si testováním školství ‘kupuje’, je něco, co ovšem není vůbec vidět, a nebude započtené jako přínos: testování nejspíš efektivně odrazuje rodiče posílat do škol symptomaticky nemocné děti," napsal na Twitter Kulveit. 

Ministr slibuje změnu

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) v úterý prohlásil, že do budoucna by se antigenní testy mohly nahradit těmi PCR, po kterých volá čím dál víc škol. To by také znamenalo, že by je děti nemusely provádět dvakrát týdně jako nyní. Ministerstvo nyní podle Arenbergera monitoruje dostupné kapacity laboratoří. 

"Musíme si uvědomit, že když se rozběhne běžná operativa, plánované výkony (v nemocnicích), tak zátěž na laboratoře bude jiná, než když je pandemická situace a všechny síly jsou napřažené na to, aby se dělala vyšetření kvůli covidu," uvedl.

Podporu má PCR testování také u ministra školství Roberta Plagy (za ANO). "Podle mého názoru ve chvíli, kdy budou splněny všechny podmínky, jako jsou laboratorní kapacity, dostupnost PCR testů a umožnění takzvaného poolingu, tak jsou PCR testy určitě cesta, jak udržet na našich školách bezpečné prostředí dlouhodobě," řekl Plaga portálu iDNES.cz.

Pooling je systém, kdy se "několik odebraných vzorků smíchá do jednoho. Když je výsledek negativní, jsou negativní i všechny ostatní vzorky. V případě pozitivního výsledku je třeba jednotlivé vzorky znovu otestovat a zjistit, který je konkrétně nakažený," uvádí se na stránkách Akademie věd.

 

Právě se děje

Další zprávy