"Během prvního měsíce jsme získali kopie 74 spisů sovětských bezpečnostních složek z regionálních archivů Bezpečnostní služby Ukrajiny. Celkem je to 14 995 stran," uvedl historik Ústav pro studium totalitních režimů Adam Hradilek, který se dlouhodobě zabývá perzekucí československých občanů a krajanů na území bývalého Sovětského svazu. Dokumenty se digitalizují na pracovišti zřízeném Ústavem pro studium totalitních režimů v Národním memoriálním muzeu obětí okupačních režimů ve Lvově.
"Do této doby jsme měli dokumenty jen ke krajanům, kteří byli v Sovětském svazu ve vykonstruovaných politických procesech nespravedlivě odsouzeni k smrti či k nuceným pracím v gulagu. Nyní jsme poprvé získali dokumenty k našim krajanům, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky, v období druhé světové války spolupracovali s nacisty, či se dokonce podíleli na pronásledování Židů," doplnil Hradilek.
Tříletý grant českého ministerstva kultury na projekt Digitální archiv dokumentů NKVD/KGB ve vztahu k československé historii obdržel koncem minulého roku Ústav pro studium totalitních režimů společně s kolegy z katedry kybernetiky Západočeské Univerzity v Plzni. "Cílem je vytvořit on-line archiv dokumentů a fotografií NKVD, KGB a dalších sovětských bezpečnostních složek, v němž se dá vyhledávat podle obsahu dokumentů, jmen nebo časových a geografických údajů," doplnil Hradilek.
V archivu zájemci najdou kromě spisů z ukrajinských archivů, které budou ještě přibývat, také tisíce spisů, které Ústav pro studium totalitních režimů už získal v rámci projektu Čechoslováci v gulagu - dokumentace politických represí v SSSR.
Ústav v únoru podepsal smlouvu se Státní archivní službou Ukrajiny, díky níž se podařilo dosáhnout dohody se Státním archivem Zakarpatské oblasti v Užhorodě, kde se nacházejí spisy vedené na zhruba 5500 československých občanů vězněných v gulagu. Digitalizace těchto spisů začne po uvolnění regulací souvisejících s epidemií koronaviru.
