Ústavní soud nevyhověl stížnosti a nezrušil pasáže občanského zákoníku týkající se bydlení. Podle ústavních soudců nejsou protiústavní.
Za protiústavní ale označili stav, který nyní v této oblasti panuje. Podle soudců je nečinnost zákonodárců při regulaci nájemného protiústavní a v rozporu s Listinou lidských práv a svobod.
Infobox
PARAGRAFY, O KTERÉ JDE:
"Ústavní soud opakovaně prohlásil stav nerovného postavení jedné skupiny vlastníků nájemních domů za diskriminační a protiústavní. Dlouhodobou nečinnost parlamentu pak za neslučitelnou s požadavky právního státu," uvedl soud ve svém výroku s tím, že odmítá spoléhat pouze na tlak Evropského soudu pro lidská práva.
Ústavní soud znovu zopakoval, že považuje za neúnosnou situaci, kdy vedle sebe stojí dvě skupiny vlastníků - jedni s regulovanými nájemníky a druzí s byty s neregulovaným nájemným."Taková situace je dlouhodobě neudržitelná," řekla soudkyně Ústavního soudu Ivana Janů.
Ústavní soud dnes naznačil cestu, jak by se mělo v těchto případech postupovat. Prohlásil, že je na obecných soudech, aby v jednotlivých případech rozhodovaly o nárocích a žalobách majitelů domů. Odmítl stanovisko Nejvyššího soudu, podle kterého soudy tuto rozhodovací povinnost plnit nemusely.
Ústavní soud naopak obecné soudy vyzval velmi důrazně, aby konkrétní případy řešily. "Obecné soudy rozhodovat musí a je jejich povinnost poskytnout ochranu práv. Obecné soudy by neměly pronajímatelům zamítat žaloby kvůli výši nájmů s odkazem na chybějící právní úpravu," řekla Janů.
"V podstatě tím Ústavní soud ukládá obecným soudům, aby s deregulací začaly samy," řekl dnes mluvčí soudu Michal Spáčil.
Ústavní soudci rozhodovali o paragrafech občanského zákoníku, které se týkají bydlení a nyní zaručují výrazně vyšší práva nájemcům bytů než těm, kteří je pronajímají.
Na Ústavní soud se obrátili soudci Městského soudu v Praze.
Diskriminující situace
Rovnost smluvních stran, která existuje v jiných oblastech práva, podle občanského zákoníku u bydlení neplatí. Například u nájemníků se smlouvou na dobu neurčitou v podstatě neexistuje možnost nájem vypovědět.
Dekrety na byty s regulovaným nájemným se v podstatě dědí, občanský zákoník také umožňuje nájemcům pronajímat byty, které jim nepatří. V případě výpovědi nájmu musí majitelé bytů svým nájemníkům zajišťovat náhradní, rovnocenný byt.
Co by se stalo, pokud by dnes plénum Ústavního soudu sporné paragrafy týkající se bydlení zrušilo?
Smlouvy upravující nájemní bydlení by se dostaly v podstatě na stejnou úroveň jako jakékoli jiné smluvní vztahy.
Nájemníci by ztratili ochranu, kterou jim občanský zákoník nyní zaručuje.
Nájem na dobu neurčitou by pak bylo možné vypovědět bez jakýchkoliv důvodů v dané výpovědní lhůtě, přechod a výměny nájmů by nebyly možné bez souhlasu pronajímatele.
Zákonodárci by museli celou oblast nájemního bydlení znovu ošetřit a stanovit pravidla ve vztahu mezi nájemci a vlastníky bytů.
Anarchie, nebo spravedlnost?
Podle Sdružení nájemníků by zrušení částí občanského zákoníku znamenalo chaos a napětí mezi nájemníky a vlastníky domů.
"Bylo by to od soudu nezodpovědné v případě, kdy tady není nový občanský zákoník, který tuto otázku řeší. Velice se toho kroku bojím. Podle mě ale tak rozhodnout nemůže," řekl místopředseda sdružení Milan Taraba.
V to, že soud paragrafy zruší, před jednáním příliš nevěřili ani majitelé domů. "Nevíme, jak to dopadne, ale v poslední době je Ústavní soud zpolitizován, takže se pravděpodobně nic rušit nebude," řekl deníku Aktuálně.cz předseda Občanského sdružení majitelů domů Tomislav Šimeček.
Dodal, že když Ústavní soud stížnosti nevyhoví, majitelům domů to paradoxně pomůže při jejich stížnosti, kterou podali k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Zrušení části občanského zákoníku by znamenalo, že by ve Štrasburku mohli požadovat kompenzace od státu jen do doby, než by rozhodnutí Ústavního soudu vešlo v platnost.
Zástupci státu zatím nemají připravenu žádnou variantu řešení pro případ, že Ústavní soud stížnosti vyhoví.
"Zatím žádné kroky nechystáme, nechceme předjímat. Počkáme, jak to rozhodnutí dopadne," řekla deníku Aktuálně.cz mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Radka Burketová.
Statisíce dekretů
Zrušení paragrafů by se nejvíce dotklo lidí, kteří mají staré dekrety k nájemním bytům. V tuzemsku jich je na tři čtvrtě milionu. Podle sdružení, které zastupuje vlastníky domů, v bytech s regulovaným nájemným velmi často nebydlí chudí lidé, ale rodiny s dobrými platy.
Sociologický ústav Akademie věd uvedl, že skrytá podpora poskytovaná regulací nájemného je dvakrát vyšší pro příjmově nejsilnější rodiny než pro příjmově nejslabší.
Podle ministerstva financí je smluvní nájemné v Česku v průměru 3,5krát vyšší než nájemné regulované.
Reálná hodnota regulovaného nájemného navíc podle majitelů domů od roku 1998 poklesla cca o 20 procent. A podle odhadů je v Česku na čtyřicet tisíc bytů s regulovaným nájemným na černo pronajímáno na černém trhu dál za tržní nájemné.
