"Ústavní soud dospěl k závěru, že současné nastavení volebního zákona znevýhodňuje malé subjekty. D’Hondtův dělitel v kombinaci se 14 nestejně velkými kraji zásadním způsobem některé hlasy voličů znevýhodňují. Dospěli jsme proto k závěru, že toto nastavení je proti ústavní myšlence rovných hlasů a musí se zrušit," poznamenal ke svému rozhodnutí předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. "Zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz," dodal Rychetský.
Volební kraje mohou dál kopírovat hranice krajů jako vyšších územně-samosprávných celků. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí jiné změny.
"Poměrnost zastoupení nelze měřit jen podle volebních krajů, kde je nyní poměrnost zajištěna v neprospěch menšiny, ale podle výsledku voleb do Poslanecké sněmovny jako celku. Relativní rovnosti tak musí být dosaženo v rámci celé republiky, a to jak z hlediska rovného přístupu k voleným funkcím, tak i tím, že voliči v každém kraji musí mít stejnou možnost ovlivnit celkový výsledek volby," zdůvodnil své rozhodnutí Ústavní soud.
"I když stávající členění volebního území na různě velké volební kraje není samo o sobě neústavní, spolu s dalšími prvky volebního systému porušuje principy rovnosti hlasů a rovnosti šancí kandidujících politických stran, což neústavní je," doplnil.
Proti hranici pěti procent pro vstup do Parlamentu se Ústavní soud nevymezil. Stanovení uzavíracích klauzulí pro koalice politických stran naopak soud shledal v rozporu s ústavou. "Volby musí především vést k ustavení funkční sněmovny," uvedl soudce zpravodaj Jan Filip.
"Tato umělá regulace koalic neplní svůj smysl, neboť může zkreslovat legitimitu volebního výsledku a nutí strany k vytváření koalic ex lege (ve snaze dostat se do Poslanecké sněmovny, nikoliv prosazovat názorově podobný program), a proto je tato právní úprava nepřiměřená a nedůsledná. Pokud chce zákonodárce umožnit, aby se do Poslanecké sněmovny dostaly i menší strany než se ziskem 5 %, tak to musí v nové právní úpravě zřetelně vyjádřit," poznamenal ke svému rozhodnutí soud.
V nové úpravě voleb lze částečně využít d'Hondtovu metodu, v úvahu připadá i návrat k více skrutiniím. Přesné instrukce politikům ale Ústavní soud dávat nechce.
Hamáček: Neprodleně předložíme varianty řešení
Zásah Ústavního soudu do čtyř paragrafů volebního zákona začne platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Týká se už podzimních voleb. K odkladu nebyl podle soudu důvod. "Svolám neprodleně jednaní s ostatními politickými stranami, kde ministerstvo vnitra představí možné alternativy řešení," avizoval na Twitteru vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).
Respektuji verdikt ÚS. Svolám neprodleně jednaní s ostatními politickými stranami, kde @vnitro představí možné alternativy řešení.
— Jan Hamáček (@jhamacek) February 3, 2021
Hamáček ve středu po jednání Ústředního krizového štábu uvedl, že rozhodnutí soudu respektuje, nová úprava podle něj bude záležet na dohodě politických stran. Ministerstvo vnitra by jako garant volebního procesu mělo jednání iniciovat a kompromisní návrh zpracovat. "Je logické, že případné návrhy vzejdou z ministerstva vnitra, máme připraveny návrhy řešení, ale vnímáme také, že nás tlačí čas. Musíme najít řešení, na kterém se shodne Sněmovna i Senát," dodal.
Předsedy ostatních stran Hamáček postupně kontaktuje, schůzka by se mohla konat v úterý. Strany by si podle něj měly nejprve vyjasnit, jaký počet volebních krajů by preferovaly. Potřebují to vědět brzy kvůli přípravě kandidátních listin. Za "nejčistší" by považoval Hamáček to, kdyby ČR tvořila jeden obvod a byla by jediná kandidátka za každou stranu v celé zemi, i když by to bylo pro vnitro logisticky nejkomplikovanější.
Další možností je podle Hamáčka zachovat 14 krajů a změnit způsob přidělování mandátů. "Že by se počty počítaly za celou ČR, tím se stanovil počet mandátů a až pak by se distribuovaly podle krajů," řekl. Řešením by mohlo být také použít místo d'Hondtovy metody například Hareovu kvótu, případně sloučit pro účely voleb některé kraje. "Vnitro je připraveno velmi rychle ten návrh napsat a poslat do legislativního procesu," uvedl Hamáček.
Kvůli přípravě novely, která by byla přijatelná pro obě parlamentní komory, se sejde také senátní ústavní komise, oznámil v úterý její předseda Zdeněk Hraba (za STAN).
"Je třeba připravit novelu volebního zákona a v tom je nutná úzká spolupráce sněmovny a Senátu. Ihned k tomu svolám jednání naší senátní komise pro Ústavu," uvedl Hraba.
Hlas každého občana musí mít stejnou váhu. To potvrdil Ústavní soud a já s tím naprosto souhlasím.
— Zdeněk Hraba (@hraba_z) February 3, 2021
Teď je třeba připravit novelu volebního zákona a v tom je nutná úzká spolupráce @snemovna i @SenatCZ.
Ihned k tomu svolám jednání naší senátní Komise pro Ústavu.
Iniciování okamžitých jednání na svém Twitteru předeslal také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Ten na středečním tiskovém briefingu sdělil, že bude iniciovat schůzku všech předsedů poslaneckých i senátorských klubů. "Věřím, že se podaří řešení napříč všemi stranami nalézt včas," doplnil Vytrěil.
Soudní disent: Je to arogance, soud zbořil systém voleb
Čtyři přehlasovaní soudci v odlišném stanovisku kritizují způsob, jak Ústavní soud rozhodl o volebním zákonu. Píšou o aroganci. Soudce zpravodaj Jan Filip podle nich dlouho otálel s předložením svého návrhu, pak během pár dnů padlo překotné rozhodnutí. Většina 11 soudců tak podle menšiny "zbourala volební systém" osm měsíců před volbami a vystavila lidi v době nouzového stavu bezprecedentní nejistotě.
Podle odlišného stanoviska Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy a Radovana Suchánka předložil Filip svůj návrh až 19. ledna, a to jen část. Celý text první verze soudci viděli 21. ledna, v úterý jej pak většina schválila, dnes byl nález vyhlášen.
"Soudce zpravodaj tak vystavil plénum neúměrnému časovému tlaku, zcela nepatřičnému vzhledem k významu i rozsahu zpravodajské zprávy," stojí v odlišném stanovisku, které je součástí nálezu. Za "vrchol arogance" čtyři z 15 soudců označili vyhlášení nálezu hned další den po jeho odhlasování. Obvykle jsou mezi hlasováním a vyhlášením spíše týdny než dny.
Soudce zpravodaj Filip, který se problematikou zabýval od konce roku 2017, kritiku přehlasované menšiny odmítnul. Odlišné stanovisko podle něj možná není adresováno ostatním soudcům Ústavního soudu, jinak by prý menšina sdělila své připomínky během projednávání návrhu.
Na změnu je dostatek času, míní soud
Ústavní soud má pravomoc zrušit ustanovení kteréhokoliv zákona, pokud jej alespoň devět z 15 soudců pokládalo za protiústavní. Nález ale nemusí nutně vstoupit v platnost okamžikem vyhlášení. Soud někdy platnost odkládá o měsíce i roky, aby dal zákonodárcům prostor pro přijetí nové právní úpravy.
Podle soudce zpravodaje Jana Filipa je dost času na to, aby politici zrušené části volebního zákona nahradili. "Je to 'hvězdná hodina zákonodárce', nepochybně splní svou ústavní povinnost," míní Filip. Také uvedl, že kdyby prezidentovo časné vyhlášení sněmovních voleb na letošní říjen "překáželo" středečnímu nálezu, muselo by být zrušeno. Taková situace ale podle Filipa nenastala a do volebního procesu tak soud podle něj nezasáhl.
Senátoři se na ústavní soudce obrátili už na konci roku 2017. Poukazovali na výsledky posledních sněmovních voleb, ve kterých například hnutí STAN, které skončilo těsně nad pěti procenty, potřebovalo pro zisk jednoho mandátu více než dvojnásobek hlasů oproti vítěznému hnutí ANO. Podle senátorů už tak nelze hovořit o poměrném volebním systému, který je zakotvený v ústavě.
"Pan soudce zpravodaj Jan Filip má pocit, že musí vytvořit dokonalé dílo, a to se mu podařilo. Ústavní soud nemůže ovlivňovat to, jak dlouho zpravodaj pracuje. Potom, co návrh pan Filip předložil, projednal ho soud za rekordní tři týdny," poznamenal k dlouhé době projednávání předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
