Návrh byl podán zjevně neoprávněným navrhovatelem, konstatoval Ústavní soud v usnesení, které v úterý zpřístupnil na svém webu. Soud dospěl k závěru, že vyhlášení termínu voleb není takzvaným jiným právním předpisem, jak předpokládali senátoři, ale rozhodnutím veřejné moci, které lze přezkoumat v řízení o ústavní stížnosti. Skupina senátorů ale není oprávněna tento typ řízení iniciovat. Na rozhodnutí ÚS ještě čeká obdobný návrh podaný politickou stranou Spojení demokraté - Sdružení nezávislých.

Pod návrhem bylo podepsáno 18 senátorů. Zeman podle nich zneužil svou prezidentskou pravomoc. Poukazovali na údajný zásah do férovosti volební soutěže a zvýhodnění vládních stran vůči vznikajícím opozičním koalicím.

Prezidentovo rozhodnutí spolupodepsal premiér Andrej Babiš. V médiích pak Babiš uvedl, že jej Zemanovo rozhodnutí překvapilo. Babišova veřejná vyjádření byla podle Starostů nejednoznačná a zmatečná, proto žádali ústní jednání a premiérův výslech, v čemž jim ústavní soudci nevyhověli - vzhledem k tomu, že stížnost odmítli usnesením, veřejné jednání se konat nemohlo.

Do limitu 90 milionů korun na kampaň se po vyhlášení voleb započítávají veškeré náklady na volební propagaci. Strany a hnutí se ovšem musí do voleb přihlásit až začátkem srpna. Podle Starostů není důvod pro regulaci volební kampaně, když ještě nebude jasné, které strany budou kandidovat samostatně a které v koalici. Rozhodnutí prezidenta podle Starostů zvýhodňuje vládní představitele, jejichž oficiální vyjadřování k vládní agendě se za kampaň samo o sobě nepovažuje.

Termín voleb je sice po úterku potvrzený, zatím ale není jisté, podle jakých pravidel se do sněmovny bude volit. Důvodem je očekávané rozhodnutí soudu o některých částech volebního zákona, které znevýhodňují menší strany. Jak rozhodl Ústavní soud v této otázce, oznámí ve středu. V úterý soudci na neveřejné poradě dospěli k rozhodnutí.