Praha - Už třikrát čeští politici stáli před rozhodnutím, zda v Česku uspořádat předčasné volby. Dvakrát kvůli tomu narychlo změnili ústavu, a to pomocí jednorázových zákonů.
Přesto si závazek koncepční změny ústavy, která by napříště zabránila vzniku případných politických krizí, do programu napsali pouze lidovci.
Ostatní parlamentní strany volají jen po změně volebního systému či po přímé volbě prezidenta.
Debata o změnách ústavy se teď znovu otevřela poté, co Ústavní soud zmrazil rozhodnutí prezidenta o vypsání předčasných voleb na letošní říjen. Politici narychlo hledají východisko. Jedním z nich je rychlé přijetí obecné změny ústavy.
Lidovci: Zabráníme jednorázovým řešením
Na zkrácení volebního období se koncem dubna shodly všechny politické strany s výjimkou opoziční KSČM a tehdy ještě vládních lidovců (vyjma "přeběhlíků" do TOP 09 - pozn. red.).
Šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda teď znovu opakuje, že se mu v tomto případě jednorázové řešení příčí.
"Zásadně nesouhlasíme s politickou praxí spočívající v obcházení ústavy prostřednictvím jednorázových ústavních zákonů, kdykoliv se na tom velké strany shodnou. Nabízíme dlouhodobě takovou změnu ústavy, která bude koncepční, vyvážená a která přímo v ústavě nastaví přesná a jasná pravidla pro řešení budoucích politických krizí," zavázali se ve svém programu lidovci.
Jejich hlasy by na to ale nestačily. K přijetí ústavního zákona je třeba ústavní většiny, tedy 120 hlasů poslanců a 49 hlasů senátorů . Jakákoliv změna české ústavy tedy předpokládá dohodu dvou největších politických stran, ODS a ČSSD.
Politici teď nicméně ukazují, že se dokáží shodnout ze dne na noc, byť návrh obecné změny ústavy leží v parlamentu už tři roky.
Revidovat ústavu? Zapomeňte
Občanští demokraté ústy šéfa senátu Přemysla Sobotky připouštějí, že už jen události posledních dní ukazují, že změny v ústavě jsou nezbytné.
V programu nicméně takový závazek nemají. "V tom původním programu na to nikdo nepomyslel a tento program neměl klasickou půlroční přípravu, ale jen dvouměsíční," hájí absenci takové změny Sobotka. "Po tolika letech by ústava samozřejmě potřebovala revizi, je to ovšem dlouhodobý úkol. Dalo by se na tom pracovat v senátu," dodal. Právě tam vznikl návrh změny ústavy, který příští týden chtějí poslanci projednat.
Socialisté další úpravy ústavy, které by vedly i k jinému než jednorázovému řešení politické krize, odmítají. "Nemyslím si, že je třeba nějaké rekonstrukce. 20 let nám ústava vydržela tak, jak je, a není třeba na tom cokoli měnit," řekl Aktuálně.cz místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Oranžoví by změnili pouze způsob volby prezidenta a rádi by v ústavě viděli zákon o obecném celostátním a také o krajském referendu. Přímou volbu prezidenta chce i ODS nebo zelení.
Znalci: Ústava je v pořádku, potřebuje drobné změny
Podle dvou ústavních expertů, z nichž jeden je přímo autorem české ústavy, není třeba tvořit zcela nový zákon.
"Ústava má nedostatky, už dříve panovala mezi politiky i odborníky shoda v tom, že se do ní musí řada věcí doplnit. Psát zcela nový dokument je ale nereálné, na tom by se politici asi těžko dohodli," řekl Aktuálně.cz expert na ústavní právo, profesor Václav Pavlíček.
Změnu ústavy, kterou teď politici plánují, aby obešli rozhodnutí Ústavního soudu, paradoxně schvaluje i její spoluautor Vojtěch Cepl.
"Myslím, že teď je naděje na to, že se jedna chyba - a to rozpustitelnost sněmovny - opraví aspoň trochu. Ústava by se měla opravovat průběžně, ale o to se v parlamentu moc nestarají," myslí si. I on je proti vzniku zcela nové ústavy.
Ústava dnes zná způsob, jak vyvolat předčasné volby, je ale komplikovaný. V kostce: sněmovna by třikrát musela vyslovit navržené vládě nedůvěru a teprve poté by mohly být vyhlášeny předčasné volby.
Tuto možnost v nynějším časovém presu navrhuje Cyril Svoboda. "Myslím, že nyní by to Ústavu spíše dehonestovalo, bylo by to divadlo," myslí si profesor Pavlíček. Podle něj je nyní zamýšlená varianta - tedy přijetí senátního návrhu obecné změny ústavního zákona - lepší.
Naopak zcela novou ústavu by přivítal exprezident Václav Havel. Už v říjnu před třemi lety poukazoval na to, že by ústava měla být v některých bodech konkrétnější. Zpřesnit by se podle něj mohla například doba mezi demisí vlády a jmenováním premiéra.
"Ta dnešní ústava už má tolik ústavních dodatků a je obalena ústavními zákony a různými novelizacemi, že se v tom těžko, těžko lze očekávat, že se v tom někdo prostě vyzná," řekl tehdy Havel.
| Blog Jiřího Pehe: Poučení z ústavní krize |
