Praha – Za necelé tři měsíce tohoto roku přibylo na českých ministerstvech více než dvě stě úředníků. Resorty čile využívají poslední možnosti, jak nabrat bez komplikací libovolný počet lidí před tím, než začne platit služební zákon.
Důvod je jednoduchý - kolik úředníků stihnou ministři do 1. července vzít, tolik jich budou mít. Později už bude přibírání lidí mnohem komplikovanější. A skončí také možnost přivést si svoje lidi bez soutěže.
Rekordmanem s nejvíce úředníky navíc je podle průzkumu Aktuálně.cz úřad ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). Ten již letos přijal 126 úředníků (v naprosté většině se jedná o běžné referenty). Ministerstvo za tuto dobu opustilo 74 lidí, přibylo tedy více než padesát lidí.
Zástupci Chovancova úřadu navíc připouštějí, že do konce června ještě nějaké nové zaměstnance přijmou, byť se zatím neví, kolik jich bude. Část nových lidí úřad potřebuje právě kvůli služebnímu zákonu, za který ministerstvo zodpovídá.
"Deset míst bylo nově zřízeno jako součást opatření k navýšení pracovní kapacity agendy azylové a migrační politiky," uvedla mluvčí ministerstva Petra Kučerová. Resort už kvůli tomu informoval vládu, že bude letos kvůli nárůstu zaměstnanců potřebovat 18 milionů korun navíc.
Ministerstvo pro místní rozvoj v prvních měsících letošního roku přijalo již 29 lidí. Vedle dvou vedoucích oddělení a jednoho ředitele odboru se jedná o řadové referenty. Úřad Karly Šlechtové (za ANO) navíc Aktuálně.cz potvrdil, že do konce června přijme dalších asi třicet úředníků. Tabulkově má přitom letos ministerstvo k dispozici o osm procent více míst nežli v loňském roce.
Důvodem je podle mluvčí ministerstva Veroniky Vároši především nové období pro čerpání evropských dotací. "Z důvodu nárůstu rozsahu činností vyplývajících zejména z nadcházejícího programového období 2014 až 2020 je plánováno posílení administrativní kapacity," uvedla Vároši.
Nabírají se referenti i IT experti
To na ministerstvu zemědělství nabírají prý hlavně IT specialisty. "Navýšení zaměstnanců souvisí v drtivé většině s insourcingem IT, který ušetří desítky milionů korun ročně," řekl Aktuálně.cz první náměstek ministra Jiří Jirsa. "Další část je spojená s pokrytím nových agend vyplývajících ze schválených zákonů," zdůvodnil Jirsa, proč ministerstvo přijalo letos už 57 úředníků (dva ředitele odboru, vedoucí oddělení, tajemníka a 53 referentů).
Ministr obrany Martin Stropnický, v jehož úřadu přibylo pětatřicet nových lidí, argumentuje tím, že má v resortu podstav. "O nějakém předzásobení v souvislosti se služebním zákonem nemůže být vůbec řeč,“ uvedl ministr.
Resort práce a sociálních věcí vysvětluje třicet lidí navíc tím, že převzal část agendy Úřadu práce. Celkově tak prý ve státní správě nepřibylo ani jedno místo.
Rezervu na počty úředníků si některá ministerstva začala dělat už loni: například finance vytvořily v průběhu roku 2014 přes sto nových tabulkových míst, ministerstvo práce a sociálních věcí či vnitra kolem sedmi desítek. Téměř šedesát nových pozic vytvořilo ministerstvo zahraničních věcí. A přijímání lidí ve velkém na některých resortech pokračuje i v těchto měsících.
Stát přijdou noví úředníci na desítky milionů ročně. Resorty kromě řadových referentů navyšují i počty vyšších úředníků, jako jsou například náměstci, kteří si s různými odměnami přijdou na sto tisíc korun měsíčně. Platy úředníků ve státní správě navíc nedávno vzrostly o 3,5 procenta a vláda teď jedná o zcela novém způsobu odměňování.
Poté, co služební zákon vejde v účinnost, už navyšování počtu úředníků tak jednoduché nebude. Pokud bude chtít ministr přijmout lidi navíc, bude k tomu potřeba souhlas vlády. Nyní si může přivést na ministerstvo svoje lidi bez soutěže, což se zavedením pravidel pro státní službu skončí.
"Je to důvod toho, proč jsme se poslední verzi zákona bránili. Chtěli jsme, aby v něm bylo přechodné období, během něhož by se úřady od nejvyšších míst přeobsadily na základě výběrových řízení. V poslední verzi zákona jsou ale výběrová řízení stanovena volně. Představený může dokonce výběrové řízení zrušit, pokud se mu nebude líbit. Takže mají širší možnost si tam dosadit nejen politicky blízké, ale i méně kompetentní lidi," vysvětluje Jiří Boudal, koordinátor nevládní iniciativy Rekonstrukce státu.
Opozice upozorňuje i na další možný motiv překotného nabírání úředníků na ministerstva. Podle ní se takto chce nynější vládní garnitura v nejvyšších úřadech opevnit, protože "její lidi" nebude možné kvůli služebnímu zákonu jen tak propustit. A to ani poté, co se k moci případně dostane jiná vládní koalice.
"Od počátku jsme varovali, že služební zákon je především nástrojem vlády, jak do různých úřadů dosadit svoje lidi, které pak nebude možné odvolat. To se nyní bohužel potvrzuje: státní správa bude nadlouho zabetonovaná a nebude efektivně fungovat. Bude ale plná věrných zaměstnanců současné vládní koalice, kteří budou spolehlivě plnit pokyny," říká předseda ODS Petr Fiala.
Náměstci krát tři
Nižším úředníkům přijatým před účinností zákona pak bude stačit pouze složit úřednickou zkoušku a místo mají jisté. Výše postavení zaměstnanci – například náměstci - sice budou muset v průběhu několika následujících let absolvovat výběrové řízení, jejich tabulkové místo už ale ministrovi nikdo nevezme.
I proto v poslední době výrazně stoupaly i počty resortních náměstků. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) má nyní sedm náměstků a zvažuje, že by k nim přibral ještě takzvané politické náměstky, na které se služební zákon nevztahuje a každý resort si může pořídit dva. Například exministrovi Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) stačili celkově tři náměstci.
Podobně je na tom ministerstvo zdravotnictví – místo tří náměstků, které měl Leoš Heger, jich má nyní sedm. O tři náměstkovská místa nabobtnalo od nástupu ministra Stropnického i ministerstvo obrany.
