Uplácení voličů je jako útok zlosynů, soud je proti

Tomáš Fránek
25. 1. 2011 15:31
Ústavní soudci posuzovali na případu z Krupky, zda se v Česku může uplácet u voleb
Foto: Pavel Horák

Brno - Ústavní soudci vyhověli stížnosti politiků, kteří poukazovali na uplácení voličů při komunálních volbách v severočeské Krupce.

Soudci uvedli, že se v Česku nesmí dražit funkce v zastupitelstvech a voliči nesmí být korumpováni. Soudce Stanislav Balík takové jednání přirovnal k situaci, kdy chce banba zlosynů uchvátit město ve westernovém příběhu z 19. století.

Podle soudců nemůže obstát argument, že tržní pojetí voleb a kupování hlasů není protizákonné. "Exces, jehož se dopustil krajský soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí  v pasážích o přípustnosti  pojetí voleb „obchodně tržním způsobem" je východiskem, které je s principy demokratického právního státu v natolik extrémním a hrubém  nesouladu, že by sám o sobě stačil k tomu, aby Ústavní soud napadené usnesení zrušil," rozhodli soudci.

A legitimní není podle soudců ani druhý argument, že podplácení není - na rozdíl od voleb do Parlamentu České republiky - uvedeno jako skutková podstata porušení volebního zákona v případě voleb do obecních zastupitelstev.

Voliči musí být nezávislí

"Smyslem voleb do obecního zastupitelstva není dražba funkcí v obecní samosprávě, ale vyjádření nezávislé vůle voličů při výběru kandidátů. Vůle voliče, který je zkorumpován, není nezávislá," rozhodli soudci.

"Uvažoval jsem i o tom, že bych napsal do odůvodnění, že takováto absence politické kultury by byla možná snad pouze ve westernovém příběhu o bandě zlosynů, která chce uchvátit městečko na americkém Západě ve druhé polovině 19. století," řekl soudce zpravodaj Stanislav Balík.

Politici z Krupky verdikt soudu vítají. "Není možné, aby se volby staly dražbou funkcí v obecním zastupitelstvu," uvedla Miloslava Bačová z uskupení Zdravá Krupka. "Je to signál, že se občanům vyplatí postavit se rozhodnutím - byť vysoce postavených - orgánů, které už od pohledu vyvolávají rozpaky a jsou v rozporu se základními principy chodu demokratické společnosti," uvedl její kolega Pavel Maleček.

Podezření z nakupování hlasů se objevilo hned po říjnových volbách. Krajský soud v Ústí nad Labem pak nařídil opakování voleb v části okrsků Krupky. Důvodem přitom nebylo kupčení s hlasy, ale nepovolená agitace.

Podle ústeckých soudců tedy kupování hlasů při komunálních volbách bylo v pořádku.

Zrušit volby navrhla část zastupitelů Krupky. "Podstata návrhu spočívá v názoru, že kupování hlasů voličů je v rozporu se základními principy svobodných a demokratických voleb. Politická soutěž by měla být především soutěží programů a osobností," prohlásil advokát Vladimír Štol.

Nepoctivé volby

Ten zastupuje skupinu zvolených zastupitelů a neúspěšných kandidátů z uskupení Zdravá Krupka, KSČM, Věcí veřejných, Dělnické strany sociální spravedlnosti a SPOZ.

Stížnost podpořila také ODS. "Volby musí být poctivé a spravedlivé. Jakékoliv nečestné a nepoctivé jednání má vést k rozhodnutí o neplatnosti voleb," řekl advokát ODS Petr Toman.

Ústavní soud projednává několik dalších stížností souvisejících s komunálními volbami. Kromě Krupky se musí zabývat situací v Českém Těšíně, Havířově, Karlově Studánce, Brně-Líšni a na dalších místech. V části případů jde právě o kupování hlasů voličů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 58 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy