Ostudná kapitola historie začala osvobozením. Víme o ní málo

Jan Gazdík Jan Gazdík
9. 5. 2015 5:30
Už po poměrné krátké době bylo zřejmé, že Sověti z Československa odvlékají spousty lidí, kteří umírali za velmi podivných okolností.
Do sovětských gulagů se dostala řada Čechoslováků (ilustrační foto).
Do sovětských gulagů se dostala řada Čechoslováků (ilustrační foto). | Foto: Aktuálně.cz

Praha – Osvobození od německých nacistů nepřineslo do Československa konec násilností a utrpení. Překotný spěch sovětské kontrarozvědky SMERŠ (Smrt špiónům) při organizovaných únosech Čechoslováků do koncentračních táborů na Sibiři, anebo do podzemních cel moskevské Ljubjanky (sídla KGB) bere i po sedmdesáti letech od konce druhé světové války dech.

I v Rudé armádě velmi obávaní agenti SMERŠ dorazili do Prahy už k večeru 9. května 1945. Tudíž ve stejný den, kdy jednotky 3. tankové armády generálplukovníka Rybalka a 4. tankové armády generálplukovníka Leljušenka dosáhly ve čtyři hodiny ráno okraje hlavního města.

A hned druhý den byl odstartován vražedný hon na nepohodlné rodilé Čechoslováky či ruské a ukrajinské emigranty.

"Jde o velmi tragickou, ostudnou a stále ještě nezmapovanou etapu naší historie," říká Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu, jenž se specializuje na zločiny komunismu.

I sedmdesát let po skončení druhé světové války jsou českým historikům známy spíše jednotlivé případy únosů Čechoslováků, ale nikoliv strategie, plány či zprávy sovětské kontrarozvědky. Historik Tomek si ale ani po tak dlouhé době, která uplynula od řádění SMERŠ v Československu, nedělá iluze, že by se moskevské archivy i kvůli napjatým vztahům Západu s Ruskem v dohledné době otevřely.

Ze stovek unesených se vrátily jen desítky lidí

I Tomkem zmíněné jednotlivé případy však vypovídají podle Jana Dvořáka z Ústavu pro studium zločinů komunismu o hrozivém množství unesených rodilých Čechoslováků či ruských a ukrajinských emigrantů s československým občanstvím.

"Jde zhruba o pět stovek odvlečených. Jejich seznam ale není ani zdaleka úplný, takže ho průběžně doplňujeme," vysvětluje Dvořák. Podle částečného soupisu se do vlasti ze sovětských lágrů vrátilo kolem šedesáti Čechoslováků. Mnohdy ale i po patnácti či více let od svého únosu.

Ostatní většinou zahynuli anebo po tak dlouhém odloučení od vlasti na dálném východě Sovětského svazu už dožili.

Nejedná se však podle Prokopa Tomka jen o hanbu Sovětského svazu, ale i československých úřadů, které mu v pátrání po jemu nepohodlných lidech pomáhaly a únosy tolerovaly.

"Po válce se samozřejmě účtovalo se zrádci a kolaboranty. Sověti ale likvidovali lidi, kteří utekli ještě z carského Ruska. Vesměs šlo o demokraty, kteří se zapojili do politického, ekonomického či vojenského života v Československu a měli také velké zásluhy v protinacistickém odboji. Jenomže se za to dočkali šílené odplaty v podobě odvlečení do sibiřských lágrů anebo vraždění v podzemí Ljubjanky. Jde o velkou a neodpustitelnou hanbu v chování československých úřadů, které šly sovětské SMERŠ na ruku," domnívá se Tomek.

Čím si nicméně vysvětlit tuto servilitu?

Možná revolučním nadšením z osvobození. Čechoslováci si mohli zpočátku v dobré víře myslet, že pomáhají Sovětům v boji proti jejich nepřátelům.

Přesto bylo už po poměrné krátké době zřejmé, že Sověti z Československa odvlékají spousty lidí, kteří umírali za velmi podivných okolností.

Už 11. května 1945 byl tak ze svého bytu odvlečen poslední diplomatický zástupce demokratického Ruska v Československu Vladimír Rafalskij. Ještě tentýž den měl spáchat v Dělostřelecké ulici sebevraždu.

O den později přišla řada na generála Sergeje Vojcechovského, člena odbojové organizace Obrana národa a významného prvorepublikového velitele. Důvodem k odvlečení měly být - stejně jako v případě stovek dalších - projevy kontrarevoluce v letech občanské války v Rusku (1917 - 1920).

"Stalin svým protivníkům nikdy neodpouštěl. Bývalého vrchního velitele bolševické armády a svého oponenta Lva Trockého tak nechal zavraždit agentem KGB až v Mexiku v roce 1940," vysvětluje pravděpodobné motivy msty sovětského diktátora historik Jan Dvořák.

Vocechovský, podobně jako stovky dalších lidí odvlečených SMERŠem z Československa, zemřel v sibiřském gulagu Ozerlag 7. 4. 1951. Jeho ostatky se údajně nacházejí v bezejmenném hrobě č. 4-36 na hřbitově u centrální nemocnice. To je jediné, co se zatím ví o konci skvělého vojáka, který bojoval za vznik Československa. O ostatní odvlečených se neví ani to.

Začátky pokřiveného vztahu k SSSR?

V době, kdy československé úřady - přes množící se občanské protesty - mlčely a nechaly SMERŠ  v jeho lovu na nepohodlné lidi řádit, se podle historiků pravděpodobně formoval náš podivný vztah k Sovětskému svazu: nastávala doba, kdy jakákoliv kritika této země byla tabu.

Prvním varováním mělo být však už chování Sovětů na podzim 1944 na Podkarpatské Rusi, která stále ještě patřila Československu. Sověti si tam dělali doslova co chtěli. Jen z tohoto území odvlekli zřejmě tisíce lidí. A reakce československé strany? Opět mlčení! Neudělala vůbec nic.

"Sovětský svaz byl zkrátka náš největší spojenec, opora proti Německu, největší přítel. A jakmile se přesto ozval kritický hlas, tak se Moskva u československé vlády postarala, aby se z kritiky stal nepřátelský akt. Úlohou státu je ovšem hájení práv svých občanů. Proto si ho také lidé stvořili, platí si ho a volí si jeho představitele. Jenomže pokud se oni tak nechovají, pozbývá stát na svém smyslu," připomíná Tomek.

Rádi se podle něj pouštíme do kritiky chování Čechů při odsunu sudetských Němců s tím, že šlo o prvopočátky totality. Únosy Čechoslováků až kamsi na Sibiř byly ale podle historika mnohem horší. Za nacisty se totiž táhla okupace, popravy a vraždy.

V případě řádění SMERŠe šlo ovšem o zcela nevinné lidi s velkými zásluhami o Československo (generály, vysokoškolské učitele, lékaře, významné technické odborníky či vlivné podnikatele), které se jim za jejich služby odvděčilo tím, že je nechalo umřít na Sibiři.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Španělský král pověřil premiéra Sáncheze sestavením další vlády

Úřadující španělský premiér a šéf socialistů Pedro Sánchez ve středu po jednání se španělským králem Felipem VI. oznámil, že od panovníka přijímá pověření k pokusu o sestavení nové vlády. Upozornil však, že celý proces pravděpodobně potrvá ještě týdny.

Sánchez uvedl, že od příštího týdne se pokusí získat na svou stranu další politické subjekty ve značně fragmentovaném parlamentu. "Žádná jiná alternativa není možná," zdůraznil socialistický politik. Hlasování o důvěře nové vládě v parlamentu však budou podle Sáncheze pravděpodobně předcházet ještě týdny jednání.

Socialisté (PSOE) zvítězili v listopadových předčasných volbách, ale nepodařilo se jim získat nadpoloviční většinu v parlamentu. Ze 350 poslanců jich mají pouze 120.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy