Velké bombardování: Lidé nevěřili krytům a umírali na polích

Foto: Archiv Jaroslava Čvančary
Jan Gazdík Jan Gazdík
25. 3. 2015 15:18
Do konce války zbývá 45 dnů. Továrny v protektorátu stále chrlí množství bojové techniky pro Hitlera. Přítrž tomu mají učinit nálety na pražské průmyslové podniky a letiště. Zahyne 562 civilistů.

Praha - Kdy už to konečně skončí? Tak zněla nejčastěji kladená otázka lidí v nacisty okupované republice. Produkce protektorátních zbrojovek trhala v březnu 1945 rekordy a vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že by se na tom mělo v dohledné době něco změnit.

I to byl jeden z důvodů, proč se přesně před 70 lety objevily 25. března 1945 nad Prahou, Čakovicemi, ale i Chebem stovky bombardérů 15. letecké armády US Air Force. Do konce druhé světové války zbývalo 45 dnů.

"Šlo o jednu z posledních rozsáhlejších operací tohoto leteckého uskupení, operujícího ze základen v jižní Itálii. Tentokrát už však nešlo o navigační chybu bloudících letounů, na kterou o měsíc dříve doplatily svými životy stovky Pražanů, nýbrž o velmi citelný zásah stále ještě výkonnému zbrojnímu průmyslu nacistické třetí říše," připomíná Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.

Ani tentokrát se nálety neobešly beze ztrát na životech civilistů. A také tentokrát byly vysoké: z nejnovějších výzkumů Michala Plavce, jenž se zaměřil i na oběti a škody v mimopražských obcích, zahynulo 562 osob a dalších 1027 bylo zraněno.

Za den útoku byla přitom podle Jiřího Rajlicha zvolena právě Květná neděle, aby se minimalizovaly ztráty mezi českými dělníky bombardovaných podniků a zbrojovek.

Březnové nálety: cíle, stroje, munice, škody

Bombardování Prahy 25. března 1945

Celkové nasazení na nálety 25. 3. 1945 v protektorátu

  • 1033 letounů americké 15. letecké armády
  • Z toho 696 čtyřmotorových bombardovacích (528 připadalo na typ B-24 Liberator a 168 na B-17 Flying Fortress) a 337 doprovodných stíhacích (189 jednomotorových typu P-51 Mustang a 148 dvoumotorových P-38 Lightning).
  • Civilní oběti: zahynulo 562 osob a dalších 1027 bylo zraněno.


Nálet na průmyslový komplex v pražské Libni a Vysočanech
(mezi 11.47 a 12.09 )

  • zúčastnilo se 143 liberatorů 304. bombardovacího křídla
  • na továrny bylo svrženo celkem 753 těžkých bomb
  • důsledky: 86 zničených a 372 poškozených obytných domů ve Vysočanech, Libni, Hloubětíně, Holešovicích, na Proseku a na Střížkově, ale také v přilehlých Hrdlořezích a Malešicích.
  • Nejnovější výzkumy hovoří o ještě větších škodách na pražské městské zástavbě. Různou měrou mělo být postiženo celkem 1562 domů. Další pumy působily zkázu i v tehdy ještě mimopražských obcích.


Útoky na letiště Kbely a Letňany
(mezi 12.03 a 13.38)

  • Na Kbely bylo vysláno nejvíce bombardérů, přesně 168 strojů Flying Fortress z 5. bombardovacího křídla a 96 liberatorů ze 49. bombardovacího křídla.
  • K cíli nakonec dorazilo 160 strojů Flying Fortress a 48 liberatorů.
  • Svrhly 53 851 kusů 20liberních (9kilogramových) bomb.
  • K útoku na letiště Letňany vyčlenilo americké velení 144 liberatorů od 55. bombardovacího křídla, krytých 49 stíhačkami Mustang od 52. stíhací skupiny.
  • Z tohoto svazu ovšem na Letňany mezi 12.16 a 13.20 zaútočilo jen 97 liberatorů, které svrhly 20 670 kusů dvacetiliberních bomb.


Nálet na letiště v Chebu
(kolem 11.30)

  • Nasazeno 135 liberatorů 47. bombardovacího křídla
  • Svrhly 791 kusů 500liberních (227kilogramových) pum a 6485 kusů 20liberních tříštivých bomb.
  • Zničeno celkem čtrnáct a poškozen patnáctý letoun.
  • Z poloviny šlo o proudové Messerschmitty Me 262 Schwalbe, zbytek představovaly převážně velké bombardovací Heinkely He 177 Greif a dvoumotorové noční stíhačky He 219 Uhu.

Zbraně z protektorátu zabíjely na frontě i čs. vojáky

Ještě v roce 1944 vyrobily Českomoravské strojírny, bývalé pražské ČKD (za války BMM – Böhmische-Mährische Maschinenfabrik), přes 1200 známých tankových stíhačů Jagdpanzer 38 Hetzer, které na západní i východní frontě představovaly vysoce efektivní bojový prostředek.

Jejich produkce se měla v budoucnu podle plánů dokonce zvýšit (stíhače tanků vyráběla rovněž plzeňská Škodovka). A jak Rajlich připomíná, jagdpanzery způsobovaly citelné ztráty i 1. československé tankové brigádě v ostravské operaci (10. března až 5. května 1945).

Zbrojovky protektorátu Čechy a Morava vyráběly kromě toho téměř až do posledních dnů války i stovky dalších výkonných obrněnců či bojových letounů.

"Jakkoliv jsou tedy oběti tehdejšího březnového bombardování Spojenců dodnes bolestivé, ještě citelněji byla zasažena nacistická válečná mašinerie, která na západní i východní frontě stále ještě úporně vzdorovala, a tedy i zabíjela spojenecké vojáky - Čechoslováky samozřejmě nevyjímaje. Nebýt náletu na protektorátní zbrojovky, vojáků protihitlerovské koalice by zahynulo nepochybně mnohem víc. Zapomíná se například, že wehrmacht první útok československé tankové brigády za těžkých ztrát Čechoslováků odrazil," vysvětluje historik Rajlich.

Prioritním cílem amerických bombardérů byl tudíž průmyslový komplex v pražské Libni a Vysočanech. Přesně 143 liberatorů 304. bombardovacího křídla svrhlo na tamní továrny 753 těžkých bomb.

Právě tady totiž byla největší koncentrace zbrojního průmyslu hlavního města. Vedle již zmíněných Českomoravských strojíren šlo o vysočanskou leteckou továrnu Aero, produkující především stovkové série dvoumotorových víceúčelových letounů Siebel Si 204D, které ostatně vyráběla také ČKD.

Na seznam cílů se kromě toho dostalo několik letišť. Ať už šlo o nedalekou leteckou základnu Luftwaffe ve Kbelích (americký letecký fotoprůzkum tam před náletem zjistil 130 letounů různých typů), či přilehlé letiště Letňany (zjištěno 45 letounů). Další útočná vlna měla vyřadit letiště a leteckou továrnu v západočeském Chebu (zjištěno 20 až 30 letadel).

"S ohledem na množství a důležitost cílů byl k útoku na české země vyčleněn dosud nejvyšší počet letounů americké 15. letecké armády (viz infobox). Část strojů se ovšem kvůli technickým potížím, ztrátě orientace či z jiných důvodů nakonec útoku nezúčastnila," probírá se archivními záznamy Jiří Rajlich.

Kbely? Téměř zmizely

K útoku na letiště Kbely bylo určeno nejvíce bombardérů. Průzkum hlásil, že poškodily letové dráhy Sever a Severozápad, přičemž část munice zasáhla i nedaleké vojenské letiště ve Kbelích a také tovární letiště v Čakovicích, kde Avia vyráběla cvičná letadla.

V té době ale už půl hodiny hořelo chebské letiště. Fotoprůzkumný letoun přinesl následujícího dne snímky, z nichž bylo zřejmé, že vedle dalších vážných škod  bylo v Chebu zničeno celkem čtrnáct letounů a poškozen patnáctý.

"Šlo vesměs o moderní typy letadel vyráběných nebo přestavovaných v blízké fabrice Flugzeugwerke Eger, jíž chebské letiště Oberschön sloužilo jako tovární," pokračuje Rajlich ve vyčíslování citelných ztrát nacistů.

A dodává, že kromě nich si bombardování vyžádalo i zde mnoho desítek lidských obětí - z řad místních chebských Němců, ale také mezi zahraničními dělníky a válečnými zajatci, nasazenými v továrně.

Stovky letounů lehly popelem

Následujícího dne byly k dispozici fotografie, z nichž byl zřejmý celkový rozsah škod, které pumy napáchaly na letištích Kbely, Letňany a Čakovice. Vedle poničených vzletových drah, hangárů, dílen a dalších letištních budov bylo údajně na těchto třech pražských letištích vyřazeno celkem 139 německých letounů, z toho 88 bylo vyhodnoceno jako zničených a zbylých 51 jako poškozených.

Američtí zpravodajci se podle Jiřího Rajlicha domnívali, že šlo především o stroje určené pro jednotky na východní frontě. Ve skutečnosti většina z nich náležela k výcvikovým jednotkám nebo k bombardovacím, stíhacím a nočním stíhacím útvarům, které zde procházely bojovým přeškolováním.

Některé ještě ani nebyly nikomu přiděleny, neboť šlo o nově vyrobené stroje, které se na pražských letištích zalétávaly.

"Německé prameny americký úspěch proti trojici pražských letišť vůbec nezpochybňují. Dokonce uvádějí ještě poněkud vyšší počet vyřazených strojů – celkem 144, z nichž bylo 30 zničeno a 114 poškozeno," dodává historik.

Jako úspěšné bylo zpravodajci vyhodnoceno také zničení závodů ČKD, Aero a několika desítek dalších průmyslových podniků. Mezi další libeňské, které nálet buď zničil, nebo poškodil, náležela například elektrotechnická továrna Hawe, mostárna a továrna na stroje bratří Prášilů, továrna na jemné kůže Siwo, továrna na kovové zboží Grodecký a Polák, hlavní sklady firmy Julius Meinl, továrna na celuloidové zboží A. Novotný. Pumy kromě toho poškodily i nádraží Horní Libeň a nádražní budovy.

Klíčová výroba stíhačů tanků Hetzer byla omezena dokonce natolik, že po útoku stačily kapacity libeňského ČKD k dokončení necelé desítky Hetzerů. Přinejmenším pět desítek dalších rozpracovaných kusů muselo být z trosek továrních hal přesunuto do vojenského výcvikového prostoru v Milovicích, kam pak část zaměstnanců ČKD dojížděla a pokoušela se zde stroje zprovoznit.

Lidi na polích dohnaly střepiny

Pumy ovšem podle Jiřího Rajlicha nedopadaly jen na vojensky důležité či průmyslové cíle, ale i na katastrální území některých přilehlých mimopražských obcí na Mělnicku, Čelákovicku, Neratovicku, Nymbursku, Roudnicku či Litoměřicku. Důvodem byly navigační chyby či nouzové shozy.

O celkových lidských obětech byla už v úvodu řeč. Vysoké ztráty ve Kbelích přičítá Jiří Rajlich zkušenostem z předchozího únorového (14. 2. 1945) bombardování vnitřní Prahy.

Tehdy byly totiž použity především velké 500liberní pumy, jimž neodolaly ani některé kryty, takže lidé takové ochraně přestávali důvěřovat. Proto hledali spásu nikoli v krytech a sklepeních, nýbrž v útěku do polí.

"Tam je však dostihly střepiny ze záplavy menších 20liberních střepinových bomb, které byly určeny pro letouny parkující na kbelské a letňanské základně," vysvětluje historik.

Z podobných důvodů byla těžce postižena i Vinoř, kde nezůstal netknutý snad ani jediný dům. Celkem 180 jich podlehlo zkáze a zbylých přibližně 350 utrpělo poškození různě velkého rozsahu. V malé obci zahynulo 49 lidí, 70 utrpělo těžká a 220 lehká zranění.

 

Právě se děje

Další zprávy