Ukrajinští Romové čekají v nedůstojných podmínkách. Proč trvá udělení víza tak dlouho

Foto: Nádraží jako útočiště uprchlíků, děti spí na zemi. Praha je přesune do stanů
Proces ověřování trvá až 10 dnů. Uprchlíci mezitím přebývají ve staré budově nádraží v hale a chodbě.
Na hlavním nádraží jsou desítky až stovky malých dětí, jejichž matky čekají na udělení víza strpění.
Dezinfekce prostoru trvá zhruba půl hodiny.
"Zabezpečené stanové městečko je lepší, než kdyby měl někdo zůstat před nádražím," řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) Aktuálně.cz.
Foto: Jakub Plíhal
Dominika Hromková Barbora Doubravová Dominika Hromková, Barbora Doubravová
12. 5. 2022 21:43
Až donedávna se mohlo Česko chlubit, jak se mu daří uprchlickou vlnu z Ukrajiny zvládat. Že nikdo z příchozích nespí na zemi a nezůstává o hladu. V posledních dvou týdnech se ale objevily početné skupiny žen s dětmi, které na nádraží či na ulici strávily řadu dní. Většina je romského původu. Aktuálně.cz popisuje, proč ukrajinští Romové nemůžou najít důstojné bydlení.

Eva přijela do Prahy před týdnem z vesnice poblíž Užhorodu. Na hlavním nádraží je už sedm dní. V noci spí v přistaveném vlaku, dny tráví ve druhém patře nádražní budovy. "Přijela jsem sem, protože jsem slyšela, že to tady bude lepší, že nás ubytují. Zatím ale na bydlení pořád čekám. Máme hlad, dostáváme tu jen jablka a obložené chleby," říká v ruštině.

Sedí na zemi, pod sebou má igelitku s oblečením. Nic víc si z Podkarpatské Rusi, někdejší součásti Československa, nepřivezla. Eva je Romka. Přijela sama, na pražském nádraží se skamarádila s matkou čtyř malých dětí, další Romkou Arisou. "Mně už vízum dali, ale řekli mi, ať 10 dnů počkám. Vrátila jsem se na nádraží a čekám, co se bude dít," uvádí druhá žena.

Jenže je to trochu jinak. Pracovnice neziskové organizace, která Romům pomáhá, vysvětluje, že žena v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině nedostala vízum, ale papír s informací, že stát bude prověřovat, zda nemá ještě jiné občanství než ukrajinské. To může trvat až 10 dnů.

Podmínky na nádraží mezitím začaly být neúnosné. "Nedostatek jídla je daný tím, že máme být přestupní stanice, a příděl tomu odpovídá. Lidé dostávají jen jídlo o velikosti svačiny a tak je tu hlad. Všichni sice mají zadarmo sprchy a záchody, ty ale kapacitně nestačí," popisuje Veronika Dvorská z dobrovolnické organizace Iniciativa Hlavák. "Máme tu desítky malých dětí. Pohybují se poblíž kolejí a je zázrak, že se tu ještě nic nestalo," dodává.

Čekají na ověření občanství

Počty lidí, kteří na Hlavním nádraží nocují, se rychle mění. O víkendu jich bylo více než 400, v noci ze středu na čtvrtek 150 až 200. Situaci komplikuje právě ověřování, zda mají v Česku nárok na azyl a nemají dvojí občanství. Většina Romů přichází ze Zakarpatské oblasti, tedy bývalé Podkarpatské Rusi. Ukrajincům s maďarskými kořeny umožnila vláda v Budapešti v roce 2011 udělení maďarského občanství. Pokud čekající dvojí občanství mají, ztrácejí tím nárok na pomoc v Česku. Zdaleka přitom nejde jen o pražské hlavní nádraží.

V Pardubicích čekala na prověření skupina 50 romských žen a dětí ve stanech týden. "Přijeli jsme k registraci do pražského Kongresového centra. Dobrovolníci napsali na papír adresu úřadu v Pardubicích. Na pardubickém nádraží nás potkal tlumočník, pak nám policie zkontrolovala doklady. Dobrovolníci nás ujistili, že v Pardubicích budou místa, že vyřízení dokladů bude trvat dva až tři dny," vyprávěla Aktuálně.cz Tamara Matvienko, když ji i s rodinou a dalšími lidmi naložil hasičský autobus a odvezl ze stanů do asistenčního centra.

Proč město nezajistilo důstojnější bydlení, vysvětluje mluvčí magistrátu Radim Jelínek. "Podle pokynu ministerstva vnitra město zaregistrovalo ubytovací kapacity do systému, se kterým může nakládat jen asistenční centrum. Když řekne, že tito lidé nejsou prověření, neřeší, co s nimi bude do doby, než je prověří," uvedl mluvčí.

Po týdnu vyšlo najevo, že dotyční lidé nárok na ubytování a humanitární dávku 5000 korun v Česku mají. Zdrželo je ale čekání na potvrzení, zda nemají zažádáno o vízum v Německu, Maďarsku, Rumunsku a Polsku, nebo zda nejsou občany některého z těchto států. Nejdéle čekali na odpověď z Německa, uvedla policejní mluvčí Markéta Janovská.

Autobus měl poté lidi odvézt do uprchlického zařízení v Bělé-Jezové. S tím ale ženy nesouhlasily. "Dcera je invalida prvního stupně. Má cystu na mozku, je připoutaná na vozík, nemluví, nechodí. Potřebuje vanu, ne sprchu. Nemohla byste nám zařídit ubytování? Nemůžu jít do zařízení pro uprchlíky, v okolí nejsou nemocnice ani obchody," prosila další žena, Marina Matvienko, redaktorku Aktuálně.cz.

V Bělé-Jezové nakonec z pardubické skupiny nikdo neskončil. "Část se nechala vysadit ještě v Pardubicích na nádraží. Část do zařízení dorazila, ale s řidičem se dohodla, aby je odvezl na nádraží do Prahy," sdělila policejní mluvčí Janovská.

V Česku se prý rozdává velkorysá pomoc

Kam lidé pokračovali, není jasné. Někteří mohli zůstat právě na hlavní nádraží v Praze. "Neznají náš právní systém, neuvědomují si, co pro ně kroky znamenají. Na pražském nádraží se mísí lidé, kteří čekají na ztotožnění, s těmi, kteří už v Česku ubytování našli, ale nebyli v něm úspěšní. Teď chtějí najít nové, ale systém jim to neumožňuje," upozornil Patrik Priesol z organizace Romodrom pomáhající romské komunitě.

Uvedl také, že Romové mohou přicházet kvůli dávkám. "Jsou to oběti války, ale ne tak, že by byli ohroženi na životě. Válka omezila jejich tradiční způsob života. V tuto dobu vyráželi do centrální Ukrajiny za obživou, za sezonními pracemi. O to přišli a do toho se mezi nimi rozšířila informace, že se v Česku rozdává velkorysá humanitární pomoc. Pro ně je to lákavé, protože vždy paběrkovali na okraji společnosti," popsal Priesol.

Pokud kvůli dvojímu občanství v Česku s žádostí neuspějí, vracejí se na Ukrajinu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) je přesvědčený, že příchod Romů je organizovaný. Stejně to vnímá i hejtman pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). "Existuje podezření z páchání organizovaného zločinu v souvislosti s touto situací. Mluví o tom i kolegové ze Zakarpatí. Musíme zabránit zneužívání a sociální turistice," uvedl.

Rakušan oznámil, že Česko bude od příštího týdne přísněji kontrolovat pasy uprchlíků z Ukrajiny. Při žádosti o humanitární dávku, bude muset každý předložit razítko v pase, které prokáže, jak do Česka přišel. Dále ministr uvedl, že uprchlíkům s maďarským pasem bude Česko nabízet odvoz vlaky do Maďarska. V nově postaveném stanovém městečku v pražské Troji budou moci být ubytováni nejdéle 30 dní, což je nejzazší termín pro lustraci.

Přes Litvínov a Ostravu do Prahy

Lidé z neziskových organizací a dobrovolnických iniciativ ale poukazují na to, že se kontroly občanství týkají převážně Romů a v provizorních podmínkách na nádraží je málokdy vidět někdo, kdo není romského původu. "Ukrajinci bílé pleti vystoupí z vlaku, zajdou do infopointu a pokračují dál. Skoro nikdy se nevrací," tvrdí Dvorská z Iniciativy Hlavák. Podle ní navíc ze všech Romů, kteří na pražské hlavní nádraží přijeli, bylo jen málo těch, kdo se museli kvůli dvojímu občanství vrátit.

Ani ty, kteří mají doklady v pořádku, ale česká města často přijímat nechtějí. Například ve Vyškově pro ně stát vytipoval bydlení v důstojnické ubytovně. Radnice se ale obrátila na Rakušana, že nesouhlasí. "Na základě získaných zkušeností s komunitou ukrajinských Romů v našem městě, která se stále rozrůstá a nyní čítá 23 osob, i zkušeností z míst, kde se romští uprchlíci z Ukrajiny nacházejí, máme naše obavy za podložené," zdůvodnil to starosta Karel Jurka z ODS.

Odmítavé postoje místních vedou k tomu, že ukrajinští Romové nakonec dostanou ubytování v odlehlých lokalitách, což zase nepomůže jejich integraci. Příkladem může být skupina Romů, kterou v polovině dubna úřady umístily do největší české vyloučené lokality Janov v Litvínově. Bylo jich zhruba sto. "Přestože měl pronajímatel zpočátku jiné informace o počtu a složení lidí, dokázal jim zajistit vše, co bylo třeba, a byli tam spokojení," popsal ředitel organizace Romea Zdeněk Ryšavý

Majitel ubytovny, který si nepřál zveřejnit jméno, ale mluví o tom, že objekt nebyl vhodný. "Na začátku byla domluvená úplně jiná skupina uprchlíků, kteří se u nás měli ubytovat," řekl. Třípatrová budova není bezbariérová, a tak podle něj nevyhovuje velkému počtu malých dětí, které se skupinou přijely. 

Proti pobytu ukrajinských Romů v Janově se vymezilo i vedení města. Radní se shodli, že sociálních, bytových a bezpečnostních problémů je na místě i bez uprchlíků dost. "Radnice není schopna řešit problémy dalších osob, jimž je potřeba věnovat značné množství podpory a péče," rozhodli radní.

Po zásahu vedení města se v Janově objevil autobus a odvezl Romy do uprchlického centra ve Vyšných Lhotách. "Když uviděli ostnaté dráty, část z nich se tam odmítla ubytovat. Odvezli je proto na nádraží v Ostravě, později se dostali zpět do Prahy," popsal putování uprchlíků Ryšavý. Teprve poté se podle něj podařilo dobrovolníkům romskou skupinu ubytovat.

Video: Ukrajinští uprchlíci čekají na hlavním nádraží v Praze

Ukrajinští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze | Video: Jakub Zuzánek
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy