Zatímco Slováci v Česku brali v roce 2020 průměrně takřka 45 tisíc korun, Ukrajinci pouze 28 tisíc. Ze všech národnostních menšin, které Český statistický úřad sleduje, jsou na tom nejhůře. Víc mají nejen Slováci, ale i Rusové, Poláci a Bulhaři. Nízké mzdy jsou dané tím, že Ukrajinci pracují nejčastěji jako dělníci u pásu, na stavbách či v zemědělství, ženy jako uklízečky a prodavačky. "Takřka vůbec neobsazují manažerské pozice a velmi málo pozice specialistů, které jsou vysoce odměňované," vysvětlil důvod Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce.
Průměrná mzda navíc vypovídá jen málo o tom, kolik typický Ukrajinec bere. Víc řekne medián, který dělí zaměstnance na dvě poloviny, s menším a s vyšším příjmem. Holý upozorňuje, že u Ukrajinců v Česku je na úrovni zhruba 80 procent mediánu všech zaměstnanců v zemi.
Nekvalifikovanou a nízce kvalifikovanou práci dělá podle statistického úřadu 72 procent z více než 190 tisíc Ukrajinců v Česku. A přestože se lidé setkávají s ukrajinskými lékaři nebo sestrami, působily jich v polovině loňského roku v zemi jen necelé tři tisíce.
Hlavním důvodem je podle Hospodářské komory samotná nabídka. Nejvíce volných míst mají firmy pro lidi se základním a nižším vzděláním. "Většinou jde o těžší manuální práci, o práci sezonní a venkovní. S tím je spojený i nižší příjem," uvedla hlavní analytička komory Karina Kubelková s tím, že Češi na těchto pozicích pracovat nechtějí a do budoucna bude zájem dále klesat.
Byrokracie vyháněla cizince do Německa
Komplikace Ukrajincům přináší i to, že přicházejí ze země mimo Evropskou unii. Zatímco lidé z členských států mohou využívat volného pracovního trhu a nemají v Česku problém s uznáváním diplomů a certifikátů, pro Ukrajince je to složitější.
Oslovení odborníci navíc tvrdí, že Česko má vůči pracovníkům mimo EU hodně přísnou politiku, spojenou s velkým množstvím byrokracie. "Je jasné, jak se rozhodoval lékař, když si mohl vybrat, zda se bude v Česku o pokračování v kariéře dva roky dohadovat, nebo půjde do Německa, kde může začít pracovat snáze," popsal ekonom Štěpán Mikula z Masarykovy univerzity.
| Hrubá měsíční mzda v Česku v roce 2020 | ||
|---|---|---|
| Státní občanství | Medián | Průměrná mzda |
| české | 31 619 | 37 375 |
| slovenské | 35 972 | 44 986 |
| ukrajinské | 25 752 | 28 311 |
| ruské | 32 133 | 38 392 |
| polské | 28 134 | 32 802 |
| bulharské | 31 197 | 39 759 |
| ostatní | 32 284 | 47 757 |
| Zdroj: Český statistický úřad | ||
Příchod více než 200 tisíc uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny ale mění situaci, mnozí z nich mají vysokoškolské nebo jiné specializované vzdělání, které by se českým zaměstnavatelům hodilo. "Je obrovská příležitost co nejrychleji integrovat středně a vysoce kvalifikovanou sílu, potřebuje to i naše ekonomika," řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Pomoci by měly změny zákonů, které v polovině března schválil Senát a podepsal prezident Miloš Zeman. Takzvaný lex Ukrajina dává uprchlíkům stejné postavení jako cizincům ze států mimo EU, kteří mají v Česku trvalý pobyt. Mohou tak začít pracovat i bez pracovního povolení, jehož získání trvá někdy i měsíce. "Dostává se jim tak stejného zacházení jako českým občanům. Jediný rozdíl je v tom, že zaměstnavatel musí jejich pracovní smlouvu oznámit na úřadu práce," vysvětlil Mikula. Zákon bude platit do konce března příštího roku a firmy ho vítají.
Podle odborníků ale musí stát udělat ještě další kroky. Problém je například s ubytováním nových zaměstnanců z Ukrajiny. A také se školami pro jejich děti. Vzhledem k tomu, že více než 85 procent uprchlíků tvoří ženy a děti, bude záležet také na tom, zda se podaří najít dost míst ve školkách a školách. Matky, které často přicházejí bez svých bojujících mužů, by tak získaly větší prostor pracovat.
Aby mohly pokračovat jako manažerky, lékařky nebo inženýrky, musí jim to ale stát umožnit. "Nesmíme být přeregulovaná země, kde někdo nedostane práci jen kvůli tomu, že utíkal jen s igelitkou a nechal na Ukrajině diplom," prohlásil Špicar.
Mezi Ukrajinkami je nejvíce kadeřnic, účetních a manažerek
Agentura Manpower uvádí, že mezi příchozími jsou nejčastěji kadeřnice, účetní, bankovní úřednice, manažerky či zdravotní sestry. "Když se jich ptáme, co by chtěli dělat, 92 procent z nich říká, že cokoliv. Preferují dočasné práce a zatím neplánují kariéru v Česku. Většina si myslí, že se brzy vrátí domů," uvedla ředitelka agentury Jaroslava Rezlerová.
Jaké profese jsou mezi uprchlíky zastoupeny?
- Kadeřnice, kosmetičky
- Účetní, obchodní zástupci, bankovní úřednice, manažerky
- Pekařky, kuchařky, cukrářky, číšnice
- Zdravotní sestry, sociální pracovnice
- Fotografky, grafičky, překladatelky, specialisté
- Vědecké pracovnice, laborantky
- Letušky, trenérky, strojařky, doručovatelky a další
Zdroj: Manpower
Situace se ale může změnit, pokud válka na Ukrajině potrvá ještě další měsíce. Analýza odborníků z PAQ Research předpokládá, že většina uprchlíků pak může v Česku setrvat dlouhodobě. "Očekávání je založeno na studii předchozích uprchlických vln, kdy až 70 procent lidí zůstává v hostitelských zemích deset a více let, dále na ničivém průběhu konfliktu i rozsáhlé ukrajinské diaspoře v Česku," tvrdí autoři analýzy.
V takovém případě by se změnilo i očekávání uprchlíků. Ti by raději pokračovali ve svém oboru a nedělali jen nekvalifikovanou práci. Prezident Svazu průmyslu a obchodu Tomáš Prouza říká, že by toho měl stát využít a vyjít Ukrajincům vstříc i tím, že by nevyžadoval veškerá ověření o kvalifikaci. Vyučený svářeč by tak mohl na své pozici pracovat na základě čestného prohlášení a nemusel dělat pomocného dělníka jako dosud.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 chce tento týden vládě navrhnout, aby přicházející ukrajinští zdravotníci mohli alespoň pečovat o další uprchlíky ve zvláštních ambulancích. V nemocnicích ale samostatně pracovat nemohou, k tomu by dál potřebovali uznat dosažené odborné vzdělání.
Kvalifikovaná místa však potřebují i soukromé firmy. Podle průzkumu agentury Hofmann Personal se ukrajinským uprchlíkům chystají nabídnout práci až dvě třetiny výrobních podniků. Přestože půjde hlavně o nekvalifikované pozice, dvě třetiny uvažují i o nabídce těch kvalifikovaných. Podobný krok se firmám osvědčuje. "Ze zkušenosti víme, že řada cizinců má potřebnou kvalifikací a splňuje všechna kritéria. V podnicích jsou s nimi obvykle nadmíru spokojení," uvedla ředitelka agentury Gabriela Hrbáčková
I podle nedávného průzkumu Svazu průmyslu a dopravy jsou zhruba dvě třetiny firem ochotné přijímat ukrajinské uprchlíky. Podle jeho viceprezidenta Špicara už u nich práci našlo několik tisíc uprchlíků. V Česku je nyní neobsazeno zhruba 350 tisíc míst, mezi nimi i ty kvalifikované. "Naše firmy v takovém případě rády sáhnou po Ukrajincích, kteří takovou kvalifikaci mají," prohlásil Špicar.
