Tehdy jednačtyřicetiletý Martin Sukup nasedl 30. června 2014 ve svém bydlišti v Mašťově na Chomutovsku do auta a vyrazil do Polska. Ve Vratislavi nastoupil do vlaku, který ho dopravil do ukrajinského Lvova. Sedmisettisícové město leží zhruba 60 kilometrů východně od polských hranic. Ze Lvova se přes Kyjev vypravil do Doněcku, jenž představuje hlavní základnu proruských separatistů.
Cestu podnikl Sukup necelé tři měsíce poté, co povstalci vyhlásili v dubnu 2014 Doněckou lidovou republiku. Mezinárodní společenství přitom tento stát neuznává, naopak ho považuje za teroristickou organizaci. Sukup se ve štábu domobrany nechal ozbrojit a vystrojit. Věděl, že s vlastní vojenskou technikou by se na Ukrajinu hladce nedostal.
Hned v červenci 2014 se coby příslušník separatistické jednotky Cygane zapojil do ozbrojeného střetu s ukrajinskými vládními jednotkami o město Kramatorsk. Následně se přesunul, aby separatistům pomohl v boji o město Horlivka. V této bitvě už povstalci nasadili těžké zbraně. Není jasné, kolik v ní padlo vládních vojáků.
Velitel tankové roty
"V srpnu 2014 se účastnil jako velitel tankové roty takzvané srpnové ofenzivy, při níž došlo k ovládnutí města Ilovajsk a jeho okolí příslušníky separatistických jednotek, přičemž v bojích zahynulo až tisíc ukrajinských vojáků," stojí v rozsudku Městského soudu v Praze, jenž verdikt vypracoval minulý týden. Aktuálně.cz jej má k dispozici.
V říjnu se Sukup přidal k Donskému kozáckému vojsku, které se na přelomu let 2014 a 2015 účastnilo bojů v okolí měst Debalceve, Kirovske (dnes Chrestivka) a Ždanivka. Během nich padlo několik set příslušníků vládních jednotek. Na konfliktu se Sukup podílel znovu coby velitel tankové roty.
Po těchto bojích začal v červnu 2015 velet dělostřelecké baterii, posléze řídil tankový prapor. Poté se ve vojenských strukturách Doněcké lidové republiky angažoval v dalších pozicích. V červnu 2019 se coby major stal zástupcem velitele 2. motorizovaného dělostřeleckého batalionu pro organizaci a vedení bojových akcí 3. oddělené motorizované střelecké brigády 1. armádního sboru ruského okupačního vojska.
"V úmyslu poškodit ústavní zřízení a obranyschopnost Ukrajiny, narušit základní politickou strukturu Ukrajiny (…), provedl útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví, (…), a tento trestný čin spáchal jako člen organizované zločinecké skupiny, jednak jako člen se účastnil činnosti teroristické skupiny," popsala jeho činnost ve verdiktu soudkyně Silvie Slepičková.
Vyhozený z armády kvůli vstupu do KSČM
"Tady lidi radši budou umírat, ale budou žít rovně, ne na kolenou. To my Češi bychom udělali dvacet dohod, hlavně aby se nestřílelo. Oni budou radši jednou střílet, ale budou svobodní," řekl Sukup v květnu 2017 reportérovi serveru iDnes.cz, jenž se za českými teroristy bojujícími za proruské povstalce vypravil.
O armádní problematiku se Sukup zajímal od dětství, sledoval vojenské dokumenty a snil o nasazení v bojové misi. Do armády vstoupil jako dvacetiletý v roce 1993, ve službě zůstal do konce října 1997. Zařazením byl střelec. Jeho nadřízení ho popisovali jako vynikajícího při plnění úkolů, ctižádostivého a ve velení podřízeným jako bezproblémového. Ve uniformě to dotáhl na nadrotmistra.
Čeští teroristé na Ukrajině
Martin Sukup není zdaleka první Čech, který dostal trest vězení za teroristické trestné činy v souvislosti s boji po boku proruských povstalců v samozvané Doněcké lidové republice.
Jiřímu Urbánkovi (49 let) letos v lednu vyměřil Vrchní soud v Praze dvacet let, tentýž soud také v lednu potrestal Lukáše Nováčka (27) šesti lety vězení. Loni v říjnu opět Vrchní soud v Praze uložil dvacet let vězení Martinu Kantorovi (33). Jediný Nováček půjde do vězení, zbylí dva jsou stále na východní Ukrajině.
Po spolehlivé službě ho však armáda propustila. Ukázalo se, že Sukup obnovil své členství v KSČM. Zákon přitom vojákům angažmá v politické straně zakazuje. Kromě toho se také pustil do podnikání, věnoval se zajištění bezpečnosti stavebních objektů. Také samostatná živnost je pro příslušníky armády nepřípustná.
Pomohl ukrajinský generální prokurátor
"O svých politických názorech často hovořil i v době, kdy žil se svou družkou (…) , tedy mezi lety 2012 a 2014, která v hlavním líčení uvedla, že často mluvil o válce a boji na Ukrajině s tím, že by tam chtěl bojovat," stojí v rozsudku. Na Ukrajinu se přitom vypravil bez vědomí své tehdejší partnerky. Dceru z předchozího manželství už z místa zpravil, že bojuje za "práva žen a dětí".
Výjimečný trest ve výši 21 let dostal za teroristický útok ve prospěch organizované zločinecké skupiny a účast na teroristické skupině. Jeho vinu soud doložil z jeho aktivit na sociální síti Facebook, kde se fotil při nasazení v poli. Policie také zajistila jeho facebookovou komunikaci s přáteli, kterým popisoval dění na frontě a průběh bojů.
Vedle toho soud vycházel ze zmíněného článku na iDnes.cz a Sukupova rozhovoru z října 2015 pro ruský server o Ukrajině, v němž popisoval průběh svého nasazení v Doněcké lidové republice. Výše zmíněné důkazy se shodovaly s poznatky ukrajinské tajné služby a ukrajinského generálního prokurátora, kteří je sdíleli s tuzemskými trestními orgány.
Dva tresty z minulosti
Na východní Ukrajině bojoval Sukup po boku několika dalších českých či slovenských teroristů. Velel například Jiřímu Urbánkovi, který letos v lednu dostal za teroristické činy v nepřítomnosti dvacetiletý trest. Jeho podřízeným byl také slovenský bojovník Marius Raitman. V elektronickém spojení byl i s Přemyslem Hadravou, který je od loňského jara stíhaný za podporu, propagaci a financování terorismu.
"Obžalovaný si byl podle provedeného dokazování jednoznačně vědom protiprávnosti svého jednání, což vyplývá mj. z jeho sdělení svědkyni (…), že se do České republiky nemůže vrátit, neboť by byl zatčen za to, že bojuje v jiné zemi. V rámci komunikace s (…) obžalovaný dokonce uvedl, že má do České republiky jako terorista vstup zakázán," stojí v rozsudku.
Z verdiktu vyplývá, že Sukup se z východní Ukrajiny neplánuje vrátit. Znovu se tam oženil a má dvě děti. Verdikt není pravomocný, mohou se proti němu odvolat jeho rodinní příslušníci, například dcera a syn z prvního manželství, případně jeho otec. Pokud se Sukup přece jen rozhodne vrátit, soud by verdikt zrušil a kauzu by projednal znovu v jeho přítomnosti.
Sukup se dostal do střetu se zákonem už v minulosti. V listopadu 2006 ho Okresní soud v Litoměřicích potrestal za zpronevěru, dostal za ni podmíněný trest šest měsíců se zkušební lhůtou jednoho roku. Už během jeho teroristických aktivit na Ukrajině mu tentýž soud v roce 2016 vyměřil podmíněný trest jednoho roku se zkušební lhůtou dvou a půl roku za podvod.
Reportér se dostal do přestřelky s proruskými jednotkami (17. 3. 2017)
