Účet za 40 let komunismu: Čtyřicet odsouzených estébáků

Pavel Baroch
17. 11. 2008 14:00
Desítky obviněných se k soudu nikdy nedostaly

Praha - Na přelomu 70. a 80. let týrali příslušníci StB nepohodlé osoby, aby je přiměli vystěhovat se z Československa. Konečný účet za operaci Asanace ovšem vynesly soudy až bezmála 19 let po pádu komunismu.

Nejvyšší soud napotřetí potvrdil trest 3,5 roku vězení pro bývalého člena komunistické Státní bezpečnosti Zbyňka Dudka za to, že v roce 1981 se svým kolegou Jiřím Šimákem bil pěstí do břicha v policejní služebně disidenta Zbyňka Benýška.

Podobnou brutalitu poznala i Zina Freundová, které estébáci v jejím bytě tloukli hlavou o zeď, kopali jí a vyhrožovali.

Z pohledu StB to splnilo svůj smysl. Benýšek emigroval do Rakouska, Freundová do Velké Británie.

Lidé přišli již po osmnácté zápálit svíčky na Národní třídě.
Lidé přišli již po osmnácté zápálit svíčky na Národní třídě. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Rok komunismu = jeden odsouzený

Příslušníci StB zapojení do operace Asanace jsou jedni z mála, kteří nakonec stanuli před senátem a soud jim rovněž udělil tresty.

Po únoru 1948 prošly komunistickou tajnou policií stovky tisíc spolehlivých "kádrů", těsně před pádem režimu v roce 1989 pracovalo ve Státní bezpečnosti 15 až 17 tisíc osob. Za bití disidentů a další nezákonnosti a prohřešky ovšem byl potrestán jen zlomek z nich.

Je to trochu symbolické: Za každý rok komunismu odešel od soudu jeden potrestaný příslušník StB. Celkem bylo odsouzeno zhruba čtyřicet estébáků.

Soudy většinou udělují podmíněné tresty

Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu za celou dobu své existence zahájil trestní stíhání 125 příslušníků StB. Obžalováno bylo 73 z nich.

"S trestem od soudu odešlo 27 obžalovaných, podmínku dostalo 21 z nich," řekl Aktuálně.cz Jan Srb, mluvčí Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. "U čtyř osob ještě nebylo pravomocně rozhodnuto," dodal.

Foto: Ondřej Besperát

Mluvčí připomněl, že zhruba deset členů StB bylo odsouzeno ještě před vznikem "protikomunistického" úřadu. Patří mezi ně i poslední předlistopadový šéf StB Alojz Lorenc, kterého vojenský soud v Táboře odsoudil v roce 1992 ke čtyřem letům vězení. Lorenc se ovšem trestu vyhnul. Po rozdělení federace se vrátil na Slovensko.

Stíhání zastavila i smrt

Mluvčí Jan Srb uvedl, že většina příslušníků StB byla stíhána za zločiny, které spáchali v 50. letech. Mnozí z nich se přitom soudu už nedožili, anebo bylo trestní stíhání zastaveno kvůli jejich špatnému zdravotnímu stavu.

To je i případ někdejšího vyšetřovatele StB Aloise Grebeníčka, otce komunistického poslance Miroslava Grebeníčka.

"U některých příslušníků StB byl trestný čin, kterého se dopustili, už promlčen," dodal Jan Srb z Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 58 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy