Rozhovor o StB: Proč stačilo patnáct tisíc příslušníků?

Petr Holub
3. 8. 2008 10:00
Rozhovor s ředitelem Ústavu pro výzkum totality
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Státní bezpečnost nemusela být příliš silná, protože se komunistům podařilo vykořenit každou opozici i alternativu k vládnoucímu režimu. Víc než v každé jiné zemi východního bloku.

Spolupráci či alespoň rezignaci většiny obyvatel pomáhalo víc než teror zajistit pravidlo "Musíme si pomáhat", podle kterého drželi pohromadě tajní i uniformovaní policisté, milicionáři, aparát strany, armáda i církevní tajemníci.

"To všechno byl režim," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček, který má rovněž k dispozici data, kolik Čechů s tajnou policií spolupracovalo.

"Největší počet spolupracovníků, až sto tisíc, měla StB na přelomu let 59 a 60. Tehdy se měnila politika strany vůči vlastnímu obyvatelstvu. Pro represivní pojetí, kde hrál velkou roli strach, měla menší aparát. Později chtěla kontrolovat společnost pomocí masové agenturní sítě opět podle sovětského vzoru, ale evidentně to neuměla. Nárůst spolupracovníků nebyl takový a posléze padal dolů k Pražskému jaru, kdy to končilo na patnácti tisících spolupracovníků. Pak to zase šlo pomalu nahoru, až to skončilo na třiceti tisících spolupracovníků v polovině roku 1989. Fluktuaci spolupracovníků analyzoval František Koudelka, vyšlo mu, že v letech 1953-68 celkem spolupracovalo mezi sto a dvěma sty tisíci občany Československa," vysvětluje Žáček.

Foto: Ludvík Hradilek
Pavel Žáček poskytl deníku Aktuálně.cz obsáhlý rozhovor, který jsme pro lepší orientaci rozdělili do několika kapitol.
ZDE naleznete první část interview, ve které hovoří o tom, jak vlastně "meč" strany fungoval
ZDE naleznete část, kde Žáček hovoří o budovách, v nichž StB držela své vězně

Orwell minulého režimu

A.cz: Bylo to málo, nebo hodně?

Čísla nemůžeme přeceňovat. V rámci agenturní sítě najdeme většinou méně kvalitní lidi, kteří pouze získávali ohlasy ve společnosti, různé drby, které nahrazovaly svobodu projevu a svobodná média. Dnes se divíme, čím mohly být tyto osoby zajímavé, ale v tom je ten Orwell minulého režimu.

Pak je sorta kvalitnějších, kteří byli využíváni v konkrétních záležitostech, tu podali dobrý výkon, a tu ne.

A pak byla špičková třída, kterých byl nejmenší počet. To byli lidé, které to začalo bavit a kteří byli třeba schopni pronikat do různých objektů. U těch měla StB důvod, aby je kryla víc než ostatní. To byli ti špičkoví agenti ze strany vnitřního nepřítele, disentu, na ambasádách, v zahraničních objektech.

Jejich výstupy už ovlivňovaly politiku a komunikaci uvnitř celého sovětského bloku včetně sovětského vedení.

A.cz: Když se někdo neosvědčil, tak ho třeba přestali využívat?

Se svými agenty pracovali s perspektivou do budoucnosti. Museli najít lidi, kteří byli mentálně vhodní a kteří měli důvod spolupracovat, například byli kompromitováni. Zahájili proces získávání agenta, uzavřeli ho po pár týdnech nebo měsících. Někdy s konstatováním, že je pro spolupráci nevhodný, protože ho třeba bila manželka. Tím logicky vzniklo podezření, že někdo, kdo je ve fyzickém smyslu slaboch, může něco prozradit.

Sedmkrát menší než Stasi

A: Kolik bylo zaměstnanců StB v roce 1989?

Odhad je 15 až 17 tisíc. Poměrně malé číslo.

A.cz: Za celé Československo?

Ano. Je vidět, že ke kontrole Československa potřebovali poměrně málo aparátu ve srovnání s NDR. Tam bylo zaměstnanců Stasi 100 tisíc, ale zase v tom byly složky, které nedělaly agenturní práci, a hlavně to braly tak, že mají na starost i západní Německo.

Vedle toho u nás bylo třicet tisíc spolupracovníků, když do toho počítáme i rozvědku a správu sledování, ale neoficiálních spolupracovníků v Německu bylo 109 tisíc. Vidíme, že Stasi, která stavěla na bohaté byrokratické minulosti od Gestapa, pracovala jinak a že kontrola východoněmecké společnosti byla mnohem větší.

Ale měli jsme jiné systémy kontroly společnosti, třeba zpravodajským aparátem strany. To ještě čeká na výzkum, jaké modely zastrašování a shánění informací používali.

A.cz: Co to je, zpravodajský aparát strany?

To bylo schováno pod pojmem aktiv. Předávaly se informace od uličních buněk až po generálního tajemníka, svodky připravoval odbor svodných informací. Některé z roku 1989 jsou známy. Třeba v nich stojí, že nějaká paní volala na obvodní výbor Prahy 6 a říkala, že ten generální tajemník je kretén.

Z roku 89 tam jsou kritické zprávy, na druhou stranu převažují adorace, hlášení o úspěšných propagačních akcích, ohlasy na výročí Února.

Vedení strany také považovalo za důležitější informace, kdo s nimi všechno souhlasí, kolik lidí to podporuje. Zadali si třeba ohlasy na výročí Února, a když buňky KSČ i ROH psaly, že s něčím souhlasí, měli to za bernou minci jako svobodný projev. Říkali třeba: dostali jsme patnáct set souhlasných rezolucí a tady od Státní bezpečnosti máme několik svodek, kde se sice objevily nepříjemné věci, ale říkaly je nepřátelské osoby.

Znovu utažené šrouby

A.cz: Dá se to shrnout, že v padesátých letech převažoval fyzický teror a od šedesátých let se šlo spíše na psychický tlak a na agenturní práci?

Změna začala dokonce ještě před XX. sjezdem KSSS v roce 1956 díky tomu, že se zavrhla stalinská etapa. U nás nějakou dobu trvalo, než Státní bezpečnost změnu přejala, ale i když se změnila, vždy využívala strach. Pořád využívali prostředky, které jsou dnes nepochopitelné, například že někdo nemůže vyjíždět do zahraničí, že někdo nemůže studovat. Hrály v tom roli výhružky vůči dětem a velký nátlak na osoby, které měly příbuzné nebo známé v zahraničí.

Foto: Ludvík Hradilek

Škála opatření vůči lidem byla dokonalá a široká a měli ji k dispozici ještě předtím, než nastoupil normalizační režim.
Tento proces opatření proti vlastnímu obyvatelstvu nabourávala politika části strany včetně stranických spisovatelů, která vyvrcholila v Pražském jaru.

Pak ovšem bylo velmi zajímavé, jak se pomocí Státní bezpečnosti, ale i dalších nástrojů, jako byly Lidové milice, podařilo utáhnout šrouby zase zpátky. Všichni tehdy věřili, že už není možné vrátit poměry před Pražské jaro, a opravdu se nevrátily masové procesy. Ale stejně se národu zdůraznilo, ať se bojí. Kdo překročí určitou hranici a vystrčí hlavu z té šedi, tak přes ni dostane.

A.cz: Používaly se tehdy speciální psychologické prostředky, aby se dal opozičně smýšlející člověk zlomit?

Na každého je možné najít nějaký kompromitující materiál. Každý z občanů ČSSR porušoval nějaký předpis. Bral si třeba něco domů z práce podle pravidla "kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu", pak byla spousta byrokratických směrnic, které nešlo neporušovat.

Společnost byla v jiném stavu než polská společnost, kde byli schopni se zastrašování postavit. Byly tam instituce nezávislé na režimu, velmi silná církev nebo odbory. Mohli vytvořit opozici a měli nějaký záchytný systém. Když režim nastoupil proti rodině nebo proti sociální skupině, tak bylo možné použít padák a spadnout do přátelského prostředí.

A.cz: O církev nebylo možné se opřít i jinde, ve východním Německu a Československu?

Církev ve východním Německu fungovala, u nás také, ale v mnohem menší míře, protože manipulace přes církevní tajemníky byla velmi účinná.

Zdejším komunistům se díky tomu, že měli víc nástrojů, podařilo uvést společnost do takové podoby, kdy už nemuseli mít tak silnou Státní bezpečnost, ale stačil menší, relativně výkonný aparát.

Represivní roli hrála také armáda. Posádka v každém městě byla oporou režimu, sloužila stranická propaganda, stranický aparát. To všechno tvořilo režim, a kdyby jedna součást režimu padla, tak to mělo řetězový dopad na to ostatní. Oni věděli, proč držet takhle pohromadě.

Pavel Ploc na předvolebním mítinku v Liberci
Pavel Ploc na předvolebním mítinku v Liberci | Foto: Ludvík Hradilek
Čtěte také:
Svazek Ploc odkryt. Donášel na sportovce Dukly?
Expert řekl online, co čekat od archivů StB na webu
Poslanec Bartoš dá záznam kontrarozvědky k soudu
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Finská premiérka Marinová kvůli videu z večírku podstoupila test na drogy

Finská premiérka Sanna Marinová po úniku videa, na němž je zachycena při bujarém tanci a oslavách na večírku, podstoupila test na drogy. K tomu předtím sociálnědemokratickou političku vyzvali členové vládní koalice i opozice. Šestatřicetiletá šéfka vlády dnes ujistila, že zakázané drogy nikdy nebrala.

Video s křepčící premiérkou na soukromé party, které se účastnily i některé další osobnosti veřejného života, tento týden vyvolalo ve Finsku slova odsouzení i podpory. Podle zprávy agentury STT byla Marinová na večírku a pila alkohol před několika týdny, nedlouho po zkrácené dovolené, a v té době byla odpovědná za plnění vládních úkolů. Její kritici přitom už dříve vyjádřili obavy, že její schopnost plnit povinnosti mohla být ohrožena, a to právě v době, kdy Evropu znepokojuje válka na Ukrajině.

Marinová ve čtvrtek prohlásila, že jen trávila večer s přáteli a nedělala nic zakázaného. "Tancovala jsem, zpívala a bavila se, což je naprosto legální," řekla. Dodala, že na zmíněném večírku neviděla užívat drogy ani nikoho jiného. "Mám rodinný život, mám pracovní život a mám volný čas, který trávím s přáteli. V podstatě stejně jako mnoho lidí v mém věku," prohlásila mladá politička.

Zdroj: ČTK
před 6 minutami

Dva lidé byli zraněni při střelbě ve švédském nákupním centru

Dva lidé v pátek byli zraněni při střelbě v nákupním středisku Emporia ve městě Malmö na jihu Švédska. Policie zadržela jednoho podezřelého a veřejnost už není ohrožena, uvedla policie.

"Domníváme se, že bezprostřední nebezpečí už veřejnosti nehrozí," uvedla policie v prohlášení, z něhož cituje agentura Reuters. "V tuto chvíli se domníváme, že incident má spojitost se zločineckým prostředím," uvedla policie.

Na místě bylo mnoho policistů, kteří vyslýchali svědky a zkoumali záběry z bezpečnostních kamer. Policie předtím oblast uzavřela a vyzvala lidi, aby do nákupního centra nechodili. Další podrobnosti nesdělila.

V červenci střelec v nákupním středisku v dánském hlavním městě Kodani, jen 30 kilometrů vzdáleném od Malmö, zabil tři lidi. Případ zřejmě nesouvisel s terorismem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

Mistrovství Evropy v cross country na horských kolech v Mnichově - muži:

1. Pidcock (Brit.) 1:18:09, 2. Carstensen (Dán.) -11, 3. Colombo (Švýc.) -12, 4. Koretzky (Fr.) -18, 5. Litscher (Švýc.) -21, 6. Schuermans (Belg.) -25, …17. Cink -2:13, 34. Škarnitzl -3:36, 36. Kobes -3:59, 40. Rauchfuss (všichni ČR) -4:45.

před 1 hodinou

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm až se 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkám s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy