Před skupinami, které chodí v uniformách, mají své velitele, nosí zbraně a pořádají samy pro sebe cvičení, opakovaně varuje jak ministerstvo vnitra, tak i kontrarozvědka. Ta nyní navrhuje, aby členství v nich bylo v nejzávažnějších případech trestným činem.
Nezákonné by mělo být vytváření ozbrojených skupin, které by prosazovaly politické, náboženské nebo obdobné společenské cíle. Podle Bezpečnostní informační služby by však v nejzávažnějších případech, například když dojde k vytvoření reálně ozbrojené skupiny s velkým množstvím členů, mělo jít o trestný čin.
"Vycházíme přitom ze skutečnosti, že uvedené protiprávní jednání je v návrhu vymezeno poměrně široce, a tedy může zahrnovat porušení zákona s výrazným rozptylem společenské nebezpečnosti," vysvětluje mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Nyní podle něj české právo nezná trestný čin, který by výslovně toto chování trestal. "V současnosti lze trestněprávně postihnout jen některé případné projevy této skupiny - nedovolené ozbrojování, omezování osobní svobody, neskryté nošení zbraní a podobně, a to zejména na úrovni jednání jednotlivců, bez dostatečného zohlednění organizovaného skupinového působení jakožto faktoru zvyšujícího společenskou nebezpečnost jednání," dodává Šticha.
Ministerstvo vnitra je přitom opačného názoru. Podle něj je stávající výčet trestných činů v zákoně dostačující a v případě závažného porušení zákona umožňuje postihnout domobrance například i podle trestného činu přisvojení pravomoci úřadu, nedovolené ozbrojování či účast na organizované zločinecké skupině. "V současné době je taková úprava dostatečná a není třeba zavádět nový speciální trestný čin," říká mluvčí ministerstva Hana Malá.
Připravovaný zákon ministra vnitra Jana Hamáčka počítá s tím, že za účast v domobraně bude hrozit pouze dvousettisícová pokuta.
Domobrany psaly Zemanovi
Tajná služba upozorňuje, že kvůli tomu nehodlá rozporovat Hamáčkem připravený zákon. Zvlášť když ji k podání takového návrhu nevedly poznatky, které by v současné době z hlediska působnosti kontrarozvědky vyvolávaly potřebu postihovat toto jednání jako trestný čin.
To odpovídá i zatím poslední výroční zprávě BIS za rok 2017, podle které paramilitární a domobranecká uskupení nepředstavují reálnou bezprostřední hrozbu pro demokracii či bezpečnost země. Zpráva uvádí, že "nedošlo k radikalizaci či intenzivnějšímu užívání násilí" jejích členů.
Velitelé tří nejvýraznějších domobran však 28. října poslali prezidentu Miloši Zemanovi otevřený dopis, v němž mu deklarují svou připravenost v mimořádných situacích sloužit českým občanům při ochraně a obraně jejich životů, zdraví a majetku.
Zároveň prezidenta upozornili na riziko "banditismu", které může přinést ekonomická krize. V Česku podle nich žije velké množství cizinců, kteří kdyby v důsledku krize přišli o práci, by mohli začít ve velkém krást a rabovat.
Jak Zeman na dopis reagoval a zda vůbec odepsal, není zřejmé. "Věc nebudu nikterak komentovat," sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Na otázky Aktuálně.cz nereagovali ani autoři dopisu.
17. listopadu hrozí český "majdan", tvrdí domobrana
Kromě dopisu se tři domobrany spojily také při tvorbě časopisu Domobranec, jak upozornil server Hlídací pes. Na začátku listopadu vyšlo jeho první číslo. Velitel Zemské domobrany Ivo Gec, jeden z autorů dopisu prezidentovi, v něm varuje před údajnou snahou rozpoutat v Česku "majdan" (s odkazem na protesty lidí na Ukrajině na přelomu let 2013 a 2014, které vedly k pádu prezidenta Viktora Janukovyče, pozn. red) u příležitosti oslav 30. výročí sametové revoluce.
"Nenechte se za žádných okolností vyprovokovat a v termínech 16. až 18. listopadu, kdy bude vyhlášena zvýšená pohotovost pro domobrany, buďte připraveni ve svých obcích a na příjmu stejně jako náš vrchní velitel prezident Zeman," píše v časopise Gec.
Ačkoliv domobrany v Česku nestojí za žádnou ozbrojenou akcí, s jejich představiteli jsou úzce spojeni někteří Češi, kteří bojují na ukrajinském Donbasu na straně proruských separatistů. To je i případ Pavla Botky, který před časem přišel v bojích o nohu, o čemž Aktuálně.cz informovalo.
Takové chování však pravděpodobně brzy trestným činem bude. Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu, která by zavedla nový trestný čin "účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu", za který bude hrozit až pětileté vězení.
Národní centrála proti organizovanému zločinu už sice několik takových bojovníků stíhá, někteří si od soudu dokonce odnesli i trest, většinou však za trestný čin "účast na teroristické skupině". Takový paragraf však lze použít jen tehdy, když se prokáže, že skupina páchá teroristické útoky.
