Při kolika stupních se vaří voda? Běžná odpověď je, že při sto stupních Celsia. Pokud jste ale nadané dítě, možná to vidíte jinak. Do testu, kde jsou čtyři možnosti, napíšete, že správně je "jiná odpověď". Začnete nad otázkou víc přemýšlet a napadne vás, že bod varu ovlivňuje tlak. Například ve vysoké nadmořské výšce, kde je řidší vzduch a tím pádem i nižší tlak, vře voda při nižší teplotě. Otázka proto nemá tak jednoznačnou odpověď, jak to na první pohled vypadá.
Problém je, že české školství není připravené na to, že některé děti přemýšlejí jinak než většina. A tak žák, který si z nabízených možností nevybere, dostane automaticky pětku, aniž by se ho učitel zeptal, co tím myslel a proč si z nabízených možností nevybral.
Na to, že učitelé stále neumí s nadanými dětmi pracovat, nedávno upozornila Česká školní inspekce. Ačkoliv tyto děti vyžadují jiný přístup ke vzdělávání než jejich vrstevníci, učitelé s nimi pracují stejně a nenechají je tak uplatnit intelekt. Druhý problém je, že nadání často neumí rozpoznat.
Nadání a mimořádné nadání je nutné u žáků systematicky vyhledávat. 🔎 Samo se neprojevuje a pokud není včas identifikováno „vyhasíná“. Potenciál žáků tím nejen ztrácíme, ale musíme zpravidla řešit jejich výchovné a vzdělávací problémy. Více ➡️ https://t.co/laUV8KlCEx pic.twitter.com/bxwNdRJQZS
— Česká školní inspekce - Analýzy, data, publikace (@CSInspekce) August 24, 2022
Školy proto evidují pouze 42 tisíc nadaných a tisíc mimořádně nadaných dětí. Podle inspekce by však na základních a středních školách mohlo být kolem 180 tisíc nadaných, z toho 30 tisíc mimořádně. Inspektoři upozorňují, že při výuce jsou často místo dětí dominantní učitelé, a chybí tak prostor pro to, aby se nadání žáků projevilo.
Najdou vrstevníky, kteří přemýšlejí stejným způsobem
V Česku už ale jsou školy, které se nadaným dětem věnují. Například Základní škola Křídlovická v Brně má pro takové zřízené speciální třídy, jednu pro každý ročník. Krédem školy je připravit pro děti bezpečné a podnětné prostředí, protože nadané děti si dokáží najít práci a informace samy.
Ve speciálních třídách mají nad rámec běžné výuky třeba hodiny logiky, osobnostního rozvoje nebo hodiny s rodilým mluvčím. "Vzniká pro ně komfortnější prostředí, najdou tam více vrstevníků, kteří přemýšlejí stejným způsobem," vysvětluje učitelka Alena Nováková. Některé děti ale chodí i do běžných tříd, kde mají individuální studijní plán a hodiny navíc.
Část dětí má své nadání potvrzené od pedagogicko-psychologické poradny, škola to však nevyžaduje. "Snažíme se u nich odhalit, co je pro ně stěžejní, a vést je k tomu, aby si samy hledaly informace, uměly s nimi pracovat a předávat je dál. Některé školy jim ale jen dávají práci navíc. Dítě si pak říká, proč by mělo dělat něco navíc, což ho obvykle demotivuje," popisuje Nováková, v čem obvykle školy při snaze pomoci nadaným dětem chybují.
To potvrzuje i Lenka Eckertová, ředitelka Nadace RSJ, jež podporuje přemýšlivé děti. "Pokud učitelé dají dětem více práce, ale stále stejného charakteru, nic dobrého to nepřinese. Jenom proto, že mají úkoly navíc, se děti nepřestanou trápit nebo nudit ve škole," upozorňuje.
Čím se vyznačují nadané děti?
- Mají IQ 120 a vyšší.
- Zajímají je složitá témata, kterým chtějí porozumět velmi do hloubky.
- Potřebují neustále nové informace a podněty, aby zaměstnaly mozek.
- Rozumí si spíše se staršími dětmi, protože mají odlišný smysl pro humor.
- Přemýšlejí velmi dospěle, řeší například, zda rodiče zvládnou splácet hypotéku.
- Velmi rychle a snadno se učí.
- Kladou mnoho otázek, na které očekávají odpovědi.
- Často přeskakují z tématu na téma, nebo se naopak 'tunelově' zajímají o jedno téma.
- Stresují je věci, které nejsou logické nebo nejsou fér, například když někdo někomu ubližuje.
Zmíněná brněnská škola úzce spolupracuje s organizací Svět vzdělání, která zajišťuje vzdělávací program speciálním třídám pro nadané děti. Takto má pod patronátem třináct škol. "Ke standardní výuce přidáváme angličtinu, logiku, programování a osobnostní rozvoj, je to pět hodin k rozvrhu navíc," vysvětluje ředitel organizace Tomáš Blumenstein. Za nadstandardní výuku platí rodiče dětí dva tisíce korun za měsíc. Zahrnuty jsou v tom i učebnice, vzdělávání pedagogů nebo pomůcky.
Pokud chce nějaká škola s organizací spolupracovat, musí mít v každém ročníku výběrovější třídu, aby vzdělávací program měly všechny děti ve třídě stejný. Děti se do těchto tříd vybírají na základě talentového testu, během kterého se zjišťuje jejich intelekt nebo třeba matematické předpoklady.
V případě křídlovické školy se podle Blumensteina do prvního ročníku speciální třídy přihlásilo 90 dětí, vybrali 24 nejlepších. "Mimořádně nadaných je na této škole ale většina dětí. Jedná se o školu v centru Brna, známou tím, že se na tyto děti zaměřuje. V menších městech nebývá výběr dětí tak ostrý," dodává.
Nástroj na vyhledávání nadaných dětí
Odhalit nadané děti pomáhá diagnostický nástroj Invenio, za kterým stojí odborníci z Masarykovy univerzity. Uvědomovali si, že těchto dětí je rozpoznáno velmi málo a chtěli s tím něco udělat.
"Přednášíme pedagogům a ti nám říkali, že žádného takového žáka ve třídě nemají. Ale my jsme věděli, že každý učitel se s nadaným žákem určitě potká, a to několikrát. Řekli jsme si, že vytvoříme něco, co tomu systému může pomoct," vysvětluje vedoucí týmu Invenia Šárka Portešová.
Diagnostický nástroj sestává z testů formou online her. Zjišťují, jaké schopnosti děti mají v daných oblastech. Testuje se například fluidní inteligence (schopnost abstraktního myšlení a řešení problémů), prostorové schopnosti, paměť, pozornost a podobně. Pokud testy odhalí nadaného žáka, dostane škola upozornění včetně doporučení, jak s ním pracovat. Rodiče zase obdrží zprávu pro pedagogicko-psychologickou poradnu.
Odborníci z univerzity za podpory Jihomoravského kraje za poslední rok a půl v kraji otestovali tři tisíce dětí. "Odhalili jsme šest set šikovnějších dětí a téměř sto mimořádně nadaných. Jelikož jich je v celé republice identifikovaných tisíc, zdá se nám, že je náš systém efektivní a může pomoct situaci rozhýbat," dodává Portešová.
Podpora stojí na nadšení jednotlivců
Takových projektů či osvícených škol, které by se nadaným dětem systematicky věnovaly, je však podle odborníků stále málo. "Jsou tu první vlaštovky, ale rozhodně to není dostatečné. Speciálnější péči děti často dostanou spíš v soukromé škole a jenom někdy v těch státních," upozorňuje Dana Havlová, zakladatelka společnosti Mindnet, jež pořádá kempy pro nadané děti.
Podle Blumensteina sice přibývá škol, které se zabývají nadanými dětmi, ale jen pomalu. "V Česku jsou čtyři tisíce základních škol, z toho se asi jen padesát profiluje tím, že rozvíjejí nadání, což je hrozně málo. Takže se může stát, že dítě bude mít takovou školu sto kilometrů daleko, nebo se do ní kvůli plné kapacitě nedostane," upozorňuje Blumenstein.
Situace se podle Eckertové zlepšila v neziskovém sektoru - za posledních deset let přibylo organizací, které se věnují nadaným dětem. "Podpora je však velmi kusá, stojí převážně na nadšení jednotlivců, nikoli na systémových řešeních, a to jak v neziskovém sektoru, tak ve školách. Moc se to neposouvá. Zatímco děti se specifickými vzdělávacími potřebami prochází adekvátní diagnostikou a učitelé je umí rozpoznat, u nadaných dětí to neplatí," upozorňuje.
Právě inkluzivní reforma, která před šesti lety zavedla financování společného vzdělávání žáků v běžných školách, měla posílit podporu nadaných dětí. Tři čtvrtiny základních a středních škol se však podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala sice ve svých učebních plánech zmiňují o rozvoji nadání, jde ale jen o formalitu a naprostá většina nic z toho nedělá.
Přitom pokud škola nadané dítě neodhalí a nepracuje s ním, nemůže plně využívat svůj intelekt a často tak získá pocit, že je divné, což ho stresuje. "U části dětí to způsobuje tikové poruchy, deprese nebo to řeší i sebevraždou," varuje Havlová.
Podle Eckertové je tak především potřeba změnit způsob, jakým veřejnost i učitelé o nadaných dětech uvažují. Aby si uvědomili, že takové děti potřebují nejen jiné pomůcky, ale hlavně pedagogickou i psychologickou podporu a pozornost. "Je důležité, aby se toto téma objevovalo, hovořilo se o něm," dodává Eckertová.
Pokud se téma nedostane do popředí, bude podle Havlové Česko dál přicházet o mnoho talentů. "Enormně potřebujeme lidi, kteří mají potenciál, aby jednou něco skvělého vymysleli, například vyřešili energetické krize," říká. K zajímavým vědeckým projektům se však dnes děti dostávají až na středních nebo na vysokých školách, což je podle ní pozdě. "Jejich nadání je možné rozvíjet už třeba od pěti let," podotýká.
A připomíná, že za spoustou matematických objevů stáli lidé kolem dvaceti let. "My tu ale nemáme lidi, kteří by v tom věku měli vysokoškolskou úroveň matematiky. Takže pokud nezrychlíme a nepomůžeme jim dostat se k informacím dřív, může se stát, že přijdeme o drzost, kterou mají mladí lidé, kdy jsou schopni popřít něco, co platí stovky let, a vymyslet to jinak," dodává.
