Trh reaguje na trend: Čtvrtina hospod už je nekuřáckých

Jakub Novák
11. 5. 2013 9:10
Mnozí restauratéři pochopili potenciál nekuřáckých prostor
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Minimálně v jedné věci mají zastánci současné legislativy upravující kouření zřejmě pravdu.

Totiž že i bez další legislativní úpravy pracuje trh do určité míry sám.

Vyplývá to z průřezových údajů poskytnutých serverem Lunchtime.cz z několika vybraných měst.

Podle nich nejsou nekuřácké restaurace dávno výjimkou, a to ani na menších městech - v Čechách a na Moravě jich je z celkového počtu přibližně čtvrtina. A jak bylo řečeno, nejde pouze o Prahu a Brno, ale také například dřívější okresní města.

Jen v samotné Praze se přitom jejich podíl v posledních čtyřech letech (od roku 2010, kdy začala platit kontroverzní "protikuřácká" novela, podle níž se jednotlivé podniky profilovaly na kuřácké, nekuřácké, nebo se stavebně oddělenými prostory) zdvojnásobil, v absolutních číslech jich je dokonce přibližně třikrát více.

Jak také vyplývá z výsledků, tak moravská metropole do velké míry kopíruje pražský trend. V absolutních číslech je sice jejich počet výrazně nižší, ale odpovídá poměru počtu obyvatel mezi oběma městy.

Z tohoto trendu však výrazně vybočuje třetí největší město v Česku - z údajů, které jsou k dispozici, vyplývá, že podíl nekuřáckých restaurací v Ostravě je přibližně 15 %, což je dokonce méně než v Brně v roce 2010.

Čtvrtina restaurací bez kouře

V tomto světle jsou tak příjemným překvapením výsledky dvou krajských (Hradec Králové a České Budějovice) a dvou bývalých okresních měst (Nový Jičín a Mělník), která byla součástí vzorku.

Podíl nekuřáckých restaurací je v nich podobný jako v Praze či Brně - od prakticky čtvrtinového (23% v Českých Budějovicích) až po téměř třetinový (31% podíl v Novém Jičíně).

Všechna tato čísla vypadají povzbudivě, nicméně je stále potřeba k nim přistupovat opatrně. Jedním z důvodů je například samotný fakt, že v současnosti u nás neexistuje celistvá a aktualizovaná databáze všech restaurací a hospod, z níž by bylo možné vyčíst konkrétní počty nekuřáckých podniků.

"O důvěryhodných statistikách ohledně nekuřáckých provozů nevíme. Existují nějaké mapy a podobně, ale pojem nekuřácký prostor v praxi znamená zahrádku nebo to, že se v levé části restaurace nekouří a v pravé kouří a oddělené je to pouze vzduchem - to je jako když se v jedné části bazénu čůrá do vody a v druhé se nesmí," říká Jiří Jeřábek z iniciativy Česko bez kouře.

I samotný zástupce restauratérů a hoteliérů - konkrétně Asociace hotelů a restaurací - slovy svého prezidenta Václava Stárka přiznává, že takové údaje nemá.

Ve svých prohlášeních proto asociace vychází z průzkumu, který si udělala před několika měsíci mezi asi tisíci podniky. Z něho vyplynulo, že 60 % restaurací nabízí svým zákazníkům zcela nekuřácký provoz nebo stavebně oddělenou kuřáckou část.

Nekuřáckých je potom podle výsledků více než 80 % hotelových provozů. 71 % provozovatelů restaurací považuje podle zjištění asociace případný legislativní plošný zákaz kouření v restauracích za zásah do svobody podnikání.

Tři na sto tisíc obyvatel

Na příkladu Ústí nad Labem potom Jeřábek ukazuje, že je potřeba brát podobná čísla s rezervou.

"Zjistili jsme, že ve stotisícovém Ústí nad Labem jsou tři čistě nekuřácké podniky, z toho jedna výcviková kavárna, kde obsluhují postižení, luxusní hotel a restaurace mimo město. Celkově je tam přitom více než sto podniků," říká.

Foto: Reuters

Ve městech, jako je Písek nebo Cheb, lze potom podle jeho slov najít pouze jeden jediný čistě nekuřácký podnik.

"Dost často ale se jedná o kavárny zaměřené na rodiče s dětmi a ty zavírají v podvečer. Nekuřácké bary, kluby a diskotéky jsou v České republice naprostou vzácností. Člověk si může uvařit doma, ale těžko si doma zajde na koncert, udělá diskotéku či dobře namíchá koktejl," dodává.

Taková je situace v době, kdy ministerstvo zdravotnictví hodlá vládě a následně také poslancům předložit návrh, jehož součástí je také zmíněný celoplošný zákaz kouření. Jeho další osud je však nejistý, jak mimo jiné vyplývá z ankety, kterou deník Aktuálně.cz udělal mezi všemi poslanci.

Na jejím základě jsme zjistili, že pro zákaz kouření v hospodách by nyní hlasovalo na 79 poslanců, 82 by bylo proti.

Majitelé nekuřáckých restaurací proti zákazu

V souvislosti s tím je dobré zmínit trochu překvapivou skutečnost, na niž upozorňuje Jeřábek. Podle něho totiž část odpůrců celoplošného zákazu kouření tvoří dokonce sami majitelé nekuřáckých restaurací. Důvod je přitom nasnadě.

"Majitelé nekuřáckých restaurací často plošný zákaz kouření nepodporují, protože by přišli o konkurenční výhodu," konstatuje Jeřábek.

"Těžko se to dá generalizovat, ale dvakrát se mi stalo na petičním stánku, že majitel nekuřácké restaurace odmítl podepsat petici, protože by přišel o výhodu. Na druhou stranu nám například z jiného nekuřáckého podniku psali, že nám u nich petici vystaví," dodává.

Jedním z provozovatelů patřících do druhé skupiny je například Petr Procházka z Café Kolíbka v Řeznické ulici v Praze.

"Návrh podporujeme. U nás se v minulosti kouřilo, ale ke změně nás vedly technické podmínky, kdy bylo těžké prostor odvětrávat. I tak by ke změně dřív nebo později došlo - důvodem by bylo zlepšení podmínek zaměstnanců, hostů - nekuřáků a potažmo i kuřáků," říká Procházka.

Na vlastní kůži se přitom přesvědčil, že - podobně jako mnohé podniky na západ od nás - touto změnou neprodělá.

"Odliv hostů nastal jen na chvíli, rychle se ale skladba vyměnila a podnik si nachází stále více a více příznivců nekuřáků i kuřáků. Chodí se kouřit ven, několik menších stížností bylo, ale oproti pozitivní zpětné vazbě minimum," dodává.

Jaká je situace u Vás? Podporujete celoplošný zákaz kouření v restauracích a hospodách, nebo jste pro udělování výjimek či dokonce zachování současného stavu v nezměněné podobě? Diskutujte na mé facebookové stránce!

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Mezinárodní Bookerova cena má šest finalistů, Tichý mezi nimi není

Mezi šesti finalisty letošní Mezinárodní Bookerovy ceny za nejlepší knihu přeloženou do angličtiny jsou díla autorů z Francie, Ruska, Dánska, Chile a Argentiny. Ve čtvrtek to oznámila porota, která vybírala ze 13 textů v širším výběru. O šanci na vítězství přišli mimo jiné Keňan Ngugi wa Thiong’o nebo Švéd s česko-polskými kořeny Andrzej Tichý nominovaný za knihu Mizérie, jež byla přeložena také do češtiny.

Dvě třetiny finalistů tvoří spisovatelé, kteří jsou pro anglickojazyčné čtenáře nováčky. Většina jich pochází z Evropy. Cenu může získat například ruská spisovatelka Marija Stěpanovová, Dánka Olga Ravnová, Francouzi Éric Vuillard a David Diop, ale také Argentinka Mariana Enríquezová či v Nizozemsku narozený prozaik Benjamín Labatut, který trvale žije v Chile.

Mezinárodní Bookerova cena je udělována za anglické překlady vydané v Británii či v Irsku. Doprovází ji odměna 50 tisíc liber, v přepočtu asi 1,5 milionu korun, která se rovným dílem rozděluje mezi autora a překladatele. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy