Části Čechů nevadí Kremlem placená média. Brání tradiční hodnoty, myslí si

Jakub Zelenka Lukáš Prchal Jakub Zelenka, Lukáš Prchal
28. 5. 2017 13:35
Rusko brání naše "tradiční hodnoty", jakými jsou rodina, víra či morálka, ukázal průzkum Mezinárodního republikánského institutu. Dvě pětiny oslovených Čechů naopak věří, že Evropská unie obyvatele nutí od tradičních hodnot upustit. Podobně se vyjadřovali i dotázaní v dalších zemích visegrádské čtyřky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - Zatímco v Bruselu probíhá důležitý bezpečnostní summit NATO, kterého se účastní hlavy států všech členských zemí, byl zveřejněn průzkum vypovídající o narůstajícím vlivu Ruska v zemích visegrádské čtyřky, tedy v Česku, Slovensku, Maďarsku a Polsku. Ukazuje, jak se ve střední Evropě proměnilo vnímání Severoatlantické aliance ve vztahu k Rusku nebo i důvěra v dezinformační weby.

Z průzkumu vyplývá například, že víc než čtvrtina obyvatel Česka věří, že Rusko brání naše "tradiční hodnoty", jakými jsou rodina, víra či morálka. A naopak 40 % oslovených Čechů věří tomu, že Evropská unie obyvatele nutí od tradičních hodnot upustit. Podobně se vyjadřovali i dotázaní v dalších zemích.

"Poté co jsme investovali dvacet let a stovky milionů dolarů do budování jednotné a svobodné Evropy, je nutné, aby USA uznaly zvýšenou hrozbu ruského vlivu v Evropě, což může podkopat transatlantický mír a bezpečnost," říká Jan Surotchak, evropský ředitel Mezinárodního republikánského institutu (IRI), který za průzkumem stojí.

Z průzkumu mimo jiné vychází, že 75 % Slováků věří, že Rusko by se mělo stát partnerem pro bezpečnost. V to samé věří 59 % Čechů, 54 % Maďarů a 35 % Poláků. "Tento průzkum odhaluje řadu znepokojivých trendů v srdci Evropy. A to včetně ustupující podpory NATO," zdůrazňuje Surotchak.

Média placená Kremlem nevadí

V průzkumech se výzkumníci ptali všech čtyř národů i na to, jak by se dívali na domácí média, o nichž by se zjistilo, že jsou financována ruskou vládou. Výsledek je téměř ve všech zemích totožný: "Nezajímá mě, jestli to Rusové financují - hlavní je, že říkají pravdu," odpověděla třetina oslovených obyvatel visegrádské čtyřky, kteří předtím uvedli, že sledují dezinformační média.

Podle Miriam Lexmann z International Republican Institute, který si průzkum zadal,  je vidět, že v zemích V4 narůstají podmínky pro rozšíření ruského vlivu. "Obavy o budoucnost, vlastní děti, nedůvěra v instituce či pocit, že EU tlačí občany V4, aby se vzdali vlastních tradičních hodnot. To představuje fenomény, které podkopávají liberální demokracii od základů," komentuje výsledky. Tento pocit může mít podle dat až 40 % Čechů, což je nejvíce z dotazovaných zemí.

"Tohoto stavu využívají externí či interní nepřátelé hodnot a pravd, na kterých byla vybudována západní civilizace. A mezi ty patří i současné Rusko. Posílení demokratických procesů se jeví jako jedna z nejefektivnějších zbraní proti ruskému vlivu," dodává Lexmann.

To, že více než třetina lidí ze zemí V4 věří dezinformačním a alternativním serverům, nepřekvapilo ani mediálního teoretika Tomáše Trampotu. "Lidé mají tendenci důvěřovat zdrojům, které potvrzují jejich pohled na svět. Až tolik kriticky nevyhodnocují zdroj informací. S nárůstem sociálních sítí, jako je Facebook, navíc došlo ke snížení schopnosti vyhodnocení kvality obsahu," míní Trampota.

Pozoruhodné výsledky přišly i z jiných států. Více než polovina Slováků si podle průzkumu myslí, že přítomnost sil Spojených států je důvod, proč vzrůstá napětí a nebezpečí v regionu. A 75 % Slováků věří, že Rusko má být partnerem, který bude garantovat bezpečí. V Česku má stejný názor 59 % dotázaných, Maďarů 54 % a 35 % Poláků.

Průzkum probíhal ve střední Evropě. Agentura Ipsos sbírala data ve všech čtyřech zemích, v každé oslovila přes tisíc lidí.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy