Praha - Zatímco v Bruselu probíhá důležitý bezpečnostní summit NATO, kterého se účastní hlavy států všech členských zemí, byl zveřejněn průzkum vypovídající o narůstajícím vlivu Ruska v zemích visegrádské čtyřky, tedy v Česku, Slovensku, Maďarsku a Polsku. Ukazuje, jak se ve střední Evropě proměnilo vnímání Severoatlantické aliance ve vztahu k Rusku nebo i důvěra v dezinformační weby.
Z průzkumu vyplývá například, že víc než čtvrtina obyvatel Česka věří, že Rusko brání naše "tradiční hodnoty", jakými jsou rodina, víra či morálka. A naopak 40 % oslovených Čechů věří tomu, že Evropská unie obyvatele nutí od tradičních hodnot upustit. Podobně se vyjadřovali i dotázaní v dalších zemích.
"Poté co jsme investovali dvacet let a stovky milionů dolarů do budování jednotné a svobodné Evropy, je nutné, aby USA uznaly zvýšenou hrozbu ruského vlivu v Evropě, což může podkopat transatlantický mír a bezpečnost," říká Jan Surotchak, evropský ředitel Mezinárodního republikánského institutu (IRI), který za průzkumem stojí.
Z průzkumu mimo jiné vychází, že 75 % Slováků věří, že Rusko by se mělo stát partnerem pro bezpečnost. V to samé věří 59 % Čechů, 54 % Maďarů a 35 % Poláků. "Tento průzkum odhaluje řadu znepokojivých trendů v srdci Evropy. A to včetně ustupující podpory NATO," zdůrazňuje Surotchak.
Média placená Kremlem nevadí
V průzkumech se výzkumníci ptali všech čtyř národů i na to, jak by se dívali na domácí média, o nichž by se zjistilo, že jsou financována ruskou vládou. Výsledek je téměř ve všech zemích totožný: "Nezajímá mě, jestli to Rusové financují - hlavní je, že říkají pravdu," odpověděla třetina oslovených obyvatel visegrádské čtyřky, kteří předtím uvedli, že sledují dezinformační média.
Podle Miriam Lexmann z International Republican Institute, který si průzkum zadal, je vidět, že v zemích V4 narůstají podmínky pro rozšíření ruského vlivu. "Obavy o budoucnost, vlastní děti, nedůvěra v instituce či pocit, že EU tlačí občany V4, aby se vzdali vlastních tradičních hodnot. To představuje fenomény, které podkopávají liberální demokracii od základů," komentuje výsledky. Tento pocit může mít podle dat až 40 % Čechů, což je nejvíce z dotazovaných zemí.
"Tohoto stavu využívají externí či interní nepřátelé hodnot a pravd, na kterých byla vybudována západní civilizace. A mezi ty patří i současné Rusko. Posílení demokratických procesů se jeví jako jedna z nejefektivnějších zbraní proti ruskému vlivu," dodává Lexmann.
To, že více než třetina lidí ze zemí V4 věří dezinformačním a alternativním serverům, nepřekvapilo ani mediálního teoretika Tomáše Trampotu. "Lidé mají tendenci důvěřovat zdrojům, které potvrzují jejich pohled na svět. Až tolik kriticky nevyhodnocují zdroj informací. S nárůstem sociálních sítí, jako je Facebook, navíc došlo ke snížení schopnosti vyhodnocení kvality obsahu," míní Trampota.
Pozoruhodné výsledky přišly i z jiných států. Více než polovina Slováků si podle průzkumu myslí, že přítomnost sil Spojených států je důvod, proč vzrůstá napětí a nebezpečí v regionu. A 75 % Slováků věří, že Rusko má být partnerem, který bude garantovat bezpečí. V Česku má stejný názor 59 % dotázaných, Maďarů 54 % a 35 % Poláků.
Průzkum probíhal ve střední Evropě. Agentura Ipsos sbírala data ve všech čtyřech zemích, v každé oslovila přes tisíc lidí.
