Praha - Lepší něco než nic. Nejbližší poradce šéfa SPD Tomia Okamury se prý dokáže smířit s tím, když se v parlamentu projednávaný návrh zákona o obecném referendu nakonec nebude vztahovat na mezinárodní smlouvy, a Češi tudíž nebudou mít možnost hlasovat o setrvání či vystoupení země z Evropské unie a NATO.
"Pro první kolo bych byl spokojen, hlavně když bude zákon schválen," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jaroslav Novák zvaný Večerníček, kterého Okamura označuje za svého nejlepšího přítele, přičemž jeho poradce o něm recipročně hovoří jako o "nevlastním bratrovi".
Večerníček, vyznavač přímé demokracie, přesto věří, že salámovou metodou se dříve či později k hlasování lidových mas o mezinárodních smlouvách stejně doberou. Za přijatelný kompromis by považoval, kdyby na tyto smlouvy byla uplatňována přísnější kritéria z hlediska počtu podpisů a účasti voličů než u vnitrostátních otázek.
"Já osobně jsem pro NATO, ale musí změnit svou doktrínu. Líbilo by se mi, kdyby jeho členem bylo i Rusko. To bychom teprve byli světová velmoc. Evropská unie se zase musí vrátit někam před Maastricht, s volným pohybem zboží, osob, peněz a pracovních sil, ovšem bez Bruselu a se společnou vnější hranicí," představuje u piva v jedné z vinohradských restaurací svou vizi nového světa svérázný muž s bohémskou vizáží a disidentskou minulostí, který má za sebou jen osm tříd základní školy.
Jeho názory, často provokativní, nelze brát na lehkou váhu. Byť sám není členem SPD, vliv má větší než většina z 22 poslanců Okamurova krajně pravicového hnutí. A to nikoliv jen proto, že se už několik měsíců honosí titulem oficiálního poradce místopředsedy Poslanecké sněmovny a nově i člena správní rady VZP. Jde spíše o jeho neformální roli.
I mnozí bývalí členové Okamurova Úsvitu, jehož byl Večerníček po jistý čas místopředsedou, vzpomínají, jak "Jarda" - mimo jiné i výtvarník a spisovatel - oficiálního vůdce hnutí v mnohém zastiňoval a ideologicky školil. Psal mu prý i projevy.
Životopis: Jaroslav Novák (50)
Spisovatel, novinář, výtvarník. Původem ze Svitav. Před rokem 1989 pracoval v dělnických profesích, byl členem protikomunistického Hnutí za občanskou svobodu a Moravské mládeže v Brně. Jak uvádí, podepsal i Chartu 77. Po revoluci se živil jako novinář v několika celostátních denících a a časopisech. Je autorem vícero knih, například Dějiny piva. Roku 2012 byl vedoucím volebního týmu Tomia Okamury pro prezidentské volby 2013. V letech 2013 až 2014 byl místopředsedou hnutí Úsvit, nyní je parlamentním poradcem Tomia Okamury.
"Okamura byl vždy jen tlampač, taková mluvící hlava, skutečným mozkem Úsvitu byl Večerníček, to samé je i v SPD," říká jeden z někdejších poslanců Úsvitu.
Začalo to v hospodě U Vejvodů
Den, kdy Okamura s Večerníčkem navázali přátelský vztah, lze přesně určit: 17. května 2000. Pouto se vytvořilo - jak jinak - u piva. Jaroslav Novák, vášnivý milovník zlatavého moku a někdejší novinář několika celostátních deníků (mimo jiné i Hospodářských novin), ten den přišel na slavnostní znovuotevření restaurace U Vejvodů na Starém Městě v Praze.
Na této akci byl představen nový generální ředitel Plzeňského Prazdroje, Jihoafričan Tony van Kralingen. Okamura, tehdy podnikatel v cestovním ruchu, se tam prezentoval coby jeden ze spolumajitelů zrekonstruované hospody. Měl to být Richard Hašek, vnuk slavného spisovatele a autora Švejka, kdo oba muže právě na této akci propojil. Nebýt toho, možná by dnes česká politika vypadala úplně jinak.
Jak později napsali do své společné knihy Český sen, zhruba týden po setkání u Vejvodů měli první schůzku v Okamurově kanceláři. Nijak zámožný Večerníček (dnes už otec šesti dětí) chtěl movitého Okamuru získat pro svůj podnikatelský záměr - otevřít první pivotéku v Česku, galerii českých a moravských piv.
Nakonec se však jejich spolupráce vydala zcela jiným směrem, byť spolu například v roce 2003 začali vydávat časopis do hospod Pivní magazín. Okamura byl jeho vydavatelem, Večerníček šéfredaktorem.
Oťukávání s politiky
Již brzy ale vstoupili na pole politiky, nejdřív nepřímo. To když Večerníček Okamurovi radil, jak zkusit zvrátit návrh novely zákona o cestovním ruchu. Tak jak byl úředníky sepsán, by totiž Okamurovi znemožnil zaměstnávat japonské turistické průvodce. A jelikož podnikatel s asijskými kořeny vydělával hlavně na "dovozu" Japonců do Prahy, zásadním způsobem by to ohrozilo celý jeho byznys.
A tak tato podivuhodná dvojice vyhlásila válku tehdejšímu ministrovi pro místní rozvoj Pavlu Němcovi (Unie svobody), jenž zákon předkládal. Rozjeli antikampaň.
Nejdříve navázali kontakty s některými novináři a s jejich pomocí do veřejného prostoru začali protlačovat v té době ještě neznámou a exotikou vonící značku "Okamura".
Večerníček vzpomíná, jak jeho "svěřenec" ochotně chodil do televizí, na pozvání spřáteleného moderátora Aleše Hámy se jako host například objevil v přenosu ze Zlaté hokejky nebo se přes jednoho dramaturga TV Prima dostal do tehdy ostře sledované vily z reality show VyVolení. Předstíral tam Japonce, který neumí slovo česky, aby o pár hodin později překvapeným účinkujícím ukázal svou "pravou" tvář.
Náklonnost českých médií, o nichž dnes mluví s opovržením, si Okamura získal i coby neobyčejně hovorný představitel původně bezvýznamné Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Do jejího vedení se čistě pragmaticky protlačil a vymohl si post tiskového mluvčího.
Popularitu česky mluvícího podnikatele s japonskými a korejskými předky dál zvedla i reality show v České televizi Den D, kde jiným radil, jak rozjet byznys, byť sám nikdy žádných ohromujících úspěchů nedosáhl.
Klíčové ale bylo, že se Okamurovi (s Večerníčkem v zádech) postupně podařilo infiltrovat do vrchních pater politiky a získat tam spoustu přátel v různých stranách. Jiřím Bílým a Petrem Bratským z ODS počínaje, Radkem Martínkem z ČSSD konče.
Sociální demokrat Jiří Paroubek v roli nového ministra pro místní rozvoj nakonec Němcův návrh zákona o cestovním ruchu, který zahraničním průvodcům práci v Čechách de facto znemožňoval, smetl ze stolu.
Paroubkovi coby lídrovi ČSSD potom před volbami 2006 vděční Okamura s Večerníčkem nepřímo pomohli. To když medializovali a trestním oznámením napadli šéfa ODS Mirka Topolánka ve věci nesplaceného dluhu jeho bývalé firmy VAE.
Od toho všeho už byl jen krůček ke skutečné politice. Večerníček vycítil, že pro ni má výřečný Okamura talent, a v nové kariéře jej maximálně podporoval.
A tak přišla v roce 2012 nejdříve úspěšná kandidatura do Senátu na Zlínsku, hned poté kandidatura na prezidenta (avšak z moci úřední zneplatněna), následoval Úsvit, jeho rozštěpení a na jeho troskách nové hnutí SPD. A Večerníček Okamuru všude věrně následoval.
Ty vole, to je ono!
"Celý život budu bojovat za to, aby primárním majitelem státu byl občan," tváří se Večerníček během našeho rozhovoru odhodlaně a opět upíjí z půllitru. Svěřuje se, že zájem o přímou demokracii u něj i Okamury před lety podnítila kniha lichtenštejnského panovníka Hanse Adama II. nazvaná Stát ve třetím tisíciletí.
"Tomio byl na křtu českého překladu té knihy, a když přišel, tak mi ji dal. Já ji přečetl jedním dechem a říkám Tomiovi, ty vole, to je přesně ono! Lezly mi oči z důlků," vzpomíná, jak se nadchl pro knížetem prosazované myšlenky "vylepšování" demokracie.
Při otázce směřující k dnes tolik přetřásanému extremismu a populismu SPD to chvíli vypadá, že jinak klidný a žoviální Večerníček vypění. Přátelský výraz ve tváři na chvilku mizí.
"Co je to za extremismus, když k myšlenkám přímé demokracie se přiklání celá Evropa a celý svět? Co je to za populismus, když my s tím vším přišli v době, kdy o tom tady nikdo nic nevěděl? Teď tu vládne stranická oligarchie, já jsem pro, aby dál rozhodovali zákonodárci, ale také chci, aby občané měli nějakou záchrannou brzdu a mohli je odvolat," zvyšuje hlas.
Expert na koncentráky
Dojde i na podobně citlivou debatu ohledně rasismu a xenofobie. Večerníček dává k dobrému svůj částečně židovský původ (po babičce) a také to, že už od 90. let usiluje, aby v Brněnci na Svitavsku, v objektu bývalého koncentračního tábora známého z filmu o německém zachránci Židů Oskaru Schindlerovi, vyrostl památník obětem holokaustu a expozice věnovaná právě Schindlerovi.
"Můj dědeček Schindlera osobně znal," tvrdí Okamurův poradce, který je i předsedou správní rady Nadačního fondu Památník Šoa a Oskara Schindlera.
V zásadě bohulibé aktivity muže s trvalým bydlištěm v Horní Hynčině na Svitavsku ale začínají narážet na odpor židovské obce i kolegů z nadačního fondu, jak o tom v minulých dnech napsal deník Právo. Přestává se jim totiž líbit právě Večerníčkovo propojení s SPD a Okamurou, jenž nedávno zlehčoval utrpení Romů v táboře v Letech na Písecku.
Byl to právě Večerníček, jenž se cítí být expertem i na historii koncentračních táborů, z jehož informací měl Okamura vycházet. Sám Novák to při rozhovoru přiznává a trvá na tom, že do jisté doby, než vypukla epidemie tyfu, se internovaní Romové po táboře v Letech mohli pohybovat relativně volně. Výraz pseudokoncentrák, který k nelibosti mnohých zazněl z úst poslance SPD Roznera, je tedy podle něj namístě.
Aby dostál pověsti vždy odhodlaného bojovníka "za pravdu", trestním oznámením nedávno napadl vládou schválený výkup vepřína stojícího na místě romského tábora. Kupní cenu 450 milionů korun považuje Jaroslav Novák za silně nadsazenou.
Muž, který dnes jako mozek vydatně pomáhá hnutí SPD, bojujícímu i proti nelegální migraci a "islamizaci" Evropy, se ale mimoděk přiznává, že se kdysi hlásil k myšlenkám multikulturalismu a měl blízko k liberálním názorům pražské či brněnské kavárny. Později prý ale prozřel.
"To může fungovat možná v USA, kde to vzniklo na zelené louce, ale ne v Evropě. Tady každý národ bude vždy sledovat jen své sobecké zájmy," je si jistý neměnností Evropy Okamurův blízký přítel. Přičemž prý nevidí nic špatného na tom, když na toto civilizační téma existují různé názory.
Navždy spolu?
Večerníček nakonec prozrazuje, že se s Okamurou také poměrně často hádají, ale nehodlá na veřejnosti prát špinavé prádlo. "Prosím jej o maximum pokory a sebereflexe," nepatrně naznačuje, co mu na Tomiovi vadí.
Jedním dechem ale časté agresivní výpady šéfa SPD omlouvá, jelikož si prý "prošel peklem", "čelil nevybíravým útokům", proto občas nedokáže udržet nervy na uzdě. "Ale učí se a zlepšuje," myslí si.
Nikdy na přítele, s nímž je v úzkém kontaktu už téměř 18 let, nedá dopustit. Však mu prý Tomio často nezištně pomohl, třeba když měl problémy s bydlením. Věří, že se na něj vždycky bude moci spolehnout.
O jejich přetrvávající spřízněnosti může svědčit, že Večerníček, jak sám prozrazuje, má od Okamury již přislíben jeden z bytů v atypickém tubusovém domě, který šéf SPD nyní staví v pražském Břevnově. "Jak říkám, pro mě je to bratr," dodává Jaroslav Novák alias Večerníček.
