Praha - Politici před klíčovým nedělním jednáním nemají jasnou představu o tom, jak se zachovají v případě, že Ústavní soud příští čtvrtek svým verdiktem zpochybní konání říjnových voleb.
V časovém presu se politici napříč politickým spektrem sice dokázali shodnout na tom, že je potřeba rychle přijmout obecnou změnu ústavy, která zaručí snadnější rozpuštění sněmovny a tím cestu k předčasným volbám otevře.
Už ale nejsou zajedno v tom, kdy by se měly konat náhradní volby. Sociální demokraté v pátek oznámili, že mají další varianty řešení než ty, o kterých se doteď mluvilo.
Debata o změnách ústavy se znovu otevřela poté, co Ústavní soud zmrazil rozhodnutí prezidenta o vypsání předčasných voleb na letošní říjen.
Dvě a více verzí
Až se politici v neděli potkají, dají na stůl pravděpodobně hned několik návrhů řešení. Návrh A zní: všichni by si sice přáli již vyhlášený termín voleb, musejí ale počítat i s variantou B.
Pro ODS (a ostatní politické strany vyjma ČSSD) je onou variantou termín 6. a 7. listopadu. K tomu je třeba jak změna ústavy tak změna volebního zákona, a to kvůli lhůtám pro vyhlášení voleb.
"Těch alternativ je víc než dvě, už dnes se rýsují další," naznačil jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). Odkazuje na vyjádření prezidenta Václava Klause, který kromě již vyhlášeného říjnového termínu zmínil přání uspořádat volby i co nejblíže k tomuto datu.
Moc možností sociální demokraté nemají. Podle informací Aktuálně.cz chce sice šéf ČSSD Jiří Paroubek volby stůj co stůj 9. a 10. října, znalci ústavního práva to ovšem nedoporučují. Sociální demokraté tak pracují i s variantou dalších termínů, které následují po 8. a 9. říjnu. Vycházejí z toho, že volby se zpravidla konají v pátek a sobotu.
Jasno bude ve čtvrtek
Čas na shodu mají politici přesně do příštího čtvrtka, protože v ten den se ústavní soudci znovu sejdou a de facto rozhodnou, zda se volby smějí, či nesmějí konat podle schváleného jednorázového zákona o krácení funkčního obodbí sněmovny 9. a 10. října.
Pokud stížnost Miloše Melčáka soud zamítne, volby budou smět být v říjnu. Politici si oddechnou, protože se vrátí ke svým kampaním, které rozhodnutí Ústavního soudu zcela přebilo.
Soudci ale mohou stížnosti vyhovět. Pak už nebude na dohady čas. Pokud politici opustí nyní předestíranou neshodu, prezident by mohl termín nových voleb vyhlásit už 14. září.
120 hlasů i bez ČSSD?
Pro případnou změnu ústavy je třeba v obou komorách Parlamentu tří pětin hlasů zákonodárců. V dolní komoře je to tedy 120 poslanců. Pokud by nadále trvaly neshody na datu konání voleb všech stran se sociální demokracií, i bez ní se dá změna ústavy prosadit. Bylo by to ale velmi riskantní, upozorňují poslanci napříč politickými stranami.
Neobešlo by se to bez disciplíny všech poslanců ODS, TOP 09, KDU-ČSL, komunistů a zelených, kteří mají bez přeběhlíků dohromady 121 hlas. Přijít by museli bez omluvy všichni. Teoreticky by to bylo možné i v Senátu.
"Shoda by měla být v takových případech nalezena u všech relevantních subjektů," upozornil poslanec za ČSSD a člen ústavně právního výboru Jeroným Tejc.
"Nevěřím tomu, že by Jiří Paroubek šel tak daleko, že by zůstal sám proti všem a byl by jediný, kdo to boří," řekl Aktuálně.cz místopředseda ODS Ivan Langer.
Nový hráč
Do hry v pátek vstoupil ještě další prvek. Pražský komunální politik, právník a kandidát ODS do Poslanecké sněmovny Ondřej Lněnička napadl ústavní stížností rozhodnutí ústavního soudu předběžně odložit vyhlášení předčasných voleb.
Tvrdí, že k předběžnému odkladu voleb kvůli ústavní stížnosti poslance Miloše Melčáka nebyl důvod, protože poslanec sám žádný odklad nepožadoval.
"Věřím, že stejně jako v případě pana Melčáka bude i v mé věci jednat ústavní soud se stejnou rychlostí a rozhodne do pěti dnů," uvedl v prohlášení, kterým o svém postupu informoval. Podle něj ústavní soud nerespektuje dělbu moci a svým rozhodnutím zasáhl do moci ústavodárné, která náleží parlamentu.
"Zatím nejsem schopen říci, zda jsme již stížnost dostali. Dokument musí projít spisovnou a následně bude přidělen soudci - zpravodaji," uvedl mluvčí soudu Vlastimil Göttinger.
Poslanci si ale podle ankety ČTK nemyslí, že by Ústavní soud kvůli stížnosti rychle změnil své rozhodnutí o odložení předčasných voleb. hodnotí to jako spíš krok ke zviditelnění před volbami. Dřív podle nich rozhodnou o Melčákově stížnosti.
ODS se ale Lněničkova snaha může nakonec vymstít.
Agentura STEM pracuje na průzkumu, v němž sleduje postoj voličů k současné situaci kolem voleb a Ústavního soudu. Bude porovnávat postoj k rozhodnutí soudu a také to, do jaké míry ovlivní nynější situace preference jednotlivých stran.
Na otázku, zda situace, pro niž někteří politici užívají termín ústavní krize, ovlivní preference, uvedl, že se to nejspíš příliš neprojeví.
Preference však mohou poklesnout, pokud politici některé strany budou podávat extravagantní návrhy, jimiž by chtěli nynější situaci řešit, upozornil šéf STEMU Jan Herzmann.
