reklama
 
 

Do škol kolem Prahy se nevejdou děti. Tělocvik se učí v lavicích, chybějí miliardy i učitelé

12. 4. 2016
V regionech kolem Prahy je téměř o polovinu více obyvatel než před deseti lety a jejich počet bude dál stoupat. Trend stěhování se za Prahu způsobil, že nepřipravené malé obce s nízkými rozpočty nezvládají zajistit dostatek míst ve školkách a školách. "Školy máme rozdělené do několika budov po městě, tělocvik učíme pomalu v lavicích, protože kapacity prostě nejsou," popisuje starosta Milan Vácha situaci ve středočeské obci Psáry. Starostové a ředitelé škol spočítali, že kolem Prahy budou na dobudování kapacit potřeba téměř čtyři miliardy korun. Velký problém je také s nedostatkem učitelů.
Doporučujeme

Praha - Obce v prstenci kolem Prahy zažívají kolaps základního školství. Dětí se hlásí víc, než jsou školy schopné přijmout. "U nás se učí na čtyřech místech. Využili jsme všechny prostory, které jsme mohli. Například bývalou cukrárnu a rockový klub. Vymalovali jsme, přestavěli, co se dalo, ale prostory to nejsou úplně nejvhodnější. Třídy jsou malé, což je zase drahé," popisuje situaci starosta obce Psáry Milan Vácha.

A když už jsou třídy, je problém s jídelnami, šatnami či tělocvičnou. "U nás se učí tělocvik pomalu v lavicích," říká Vácha. Peníze na dostavbu třídy ještě jdou v rámci dotací sehnat, finance na rozšíření jídelny či tělocvičny už ne.

Do roku 2025 přibude v Černošicích dalších 40 tisíc lidí

Prognóza demografického vývoje v obcích z prstence kolem Prahy předpovídá, že v roce 2025 se počet obyvatel v oblasti Černošic ze současných 130 tisíc zvýší na 170 tisíc. V Říčanech chce polovina škol investovat do výstavby nebo přístavby školních budov. Za pět let se počty žáků na prvním stupni v této oblasti zvedly z 2 773 na 4 068. V oblasti Černošic se počet žáků od roku 2010 zvýšil z 5 581 na 7 912. Obce odhadují, že na výstavbu nových školek a přístavbu u stávajících budou potřebovat čtyři miliardy korun. Jen dvě miliardy jsou potřeba investovat v oblasti Černošic. "Odhaduji, že zhruba 80 procent jsou naprosto nezbytné výdaje, zbytek by se možná oželet dal, ale bude to na úkor kvality výuky," vysvětluje projektová manažerka ze sdružení obcí Hana Barboříková.

Podobně jsou na tom i jiné obce: místa ve školách nejsou a situaci je třeba bezodkladně řešit. V regionech kolem Prahy školy praskají ve švech a z malotřídek se stávají téměř normální školy. Doplácejí na to především děti.

V Líšnici měli třicet žáků, později padesát, letos už sedmdesát. "Zdá se to málo, ale pro nás je to třicetiprocentní nárůst, a to už je obtížné," říká ředitelka Základní školy a mateřské školy Líšnice Alena Fialová s tím, že žáci přišli o veškerý komfort. "Měli jsme ve třídách koberce a koutky na hraní, to teď neexistuje. Všechny prostory jsou zaplněné, učí se v jídelně i ve školní družině. Ze dvou původních tříd jsou nyní čtyři," dodává ředitelka.

Problém je, že ještě nedávno dokázaly malé kapacity obcí u Prahy pokrýt školy v hlavním městě. S nastupujícími silnými ročníky to už ale není možné. "Právě v téhle oblasti často dochází k zápisové turistice, kdy rodiče přehlašují trvalé bydliště dítěte, aby se vůbec někam umístilo, protože tady už to není možné," popisuje starosta Psár Vácha.

"V mateřské škole máme 28 míst, hlásí se nám spousta rodičů z okolních vesnic, které vzít nemůžeme. Oni dávají žaloby, ale nemá to smysl. My to místo prostě nemáme," vysvětluje Fialová.

Stejnou zkušenost má i ředitel Základní školy Rudná Pavel Kasal. "Naše škola se rozšiřovala už dvakrát, naposledy v roce 2010. Přesto můžeme brát jen děti z Rudné, ty z okolních obcí už třetí rok odmítáme. Teď nás čeká další přístavba," popisuje současný stav.

Developeři školy nepostavili

Jak je možné, že obce nechaly dojít problém tak daleko, když trend stěhování se za Prahu je záležitostí minimálně nového milénia? "Začalo to v devadesátých letech, kdy se měnily územní plány. Tehdy počet obyvatel poklesl a tehdejší vedení obce se domnívalo, že jsme příliš daleko od Prahy na to, abychom byli atraktivní oblastí," popisuje starosta Psár.

Jenže v roce 1998 přišel trend přesně opačný, než se očekávalo. Obyvatelé se začali stěhovat za hranice hlavního města, migraci ještě podpořily levné hypotéky. Později problémy ještě zvýšila vyšší porodnost, kterou způsobily děti Husákových dětí.

Peníze od developerů, kteří v obcích stavěli, téměř nešlo získat, a pokud ano, stačily většinou jen na kanalizaci a podobné projekty. "Už pětatřicet let tu slýchám, že je to určitě jen nějaký výkyv a počty dětí zase poklesnou," mluví o své zkušenosti ředitel školy v Rudné Kasal.

Dvě obce, jedna tělocvična

Často býval problém i v tom, že se obce mezi sebou nedokázaly dohodnout a jedna nevěděla, co dělá druhá. To by se nyní mělo změnit. Obce by měly více spolupracovat a stavět infrastrukturu tak, aby na sebe navazovala.

"Musíme táhnout za jeden provaz a přemýšlet ekonomicky. Když potřebují dvě obce vedle sebe tělocvičnu, investice by mohla být společná. Aby to každá obec nelepila sama, jak se dá," dává příklad ředitelka líšnické školy Alena Fialová.

I kvůli špatné situaci ve školství v regionech Praha-východ a Praha-západ vznikl v rámci evropských dotací projekt, ve kterém je nyní asi osmdesát obcí, které podepsaly memorandum o spolupráci. V rámci projektu se také daly dohromady požadavky obcí na rozšíření či výstavbu škol a ukázalo se, že aby se situace dostala do normálu, budou potřeba téměř čtyři miliardy korun.

Podle mluvčího obcí sdružených v projektu Miloše Navrátila nelze říct, že by obce v minulosti zaspaly. "Kolik peněz už obce investovaly do oblasti vzdělávání, i z vlastních zdrojů... Mám pocit, že se v poslední době do ničeho jiného neinvestuje," uvedl Navrátil s tím, že problém je jinde. Občané v obcích přibývají hlavně kvůli migraci a je těžké odhadnout, kolik lidí se přistěhuje. Často se totiž k trvalému pobytu přihlásí až tehdy, když školku nebo školu potřebují.

Fondy Evropské unie bude do budoucna možné využít pouze na mateřské školy, na základní školy by už měly sloužit jen fondy národní. Ministryně školství Kateřina Valachová tvrdí, že peněz v nich je dost, jen obce ne vždy vědí, že o ně mohou žádat, což uvedla například minulý týden při návštěvě Libereckého kraje. Kvůli zavedení povinného posledního roku v mateřské škole ministerstvo obcím nabízí navýšit své kapacity tak, aby se do školky mohl dostat skutečně každý předškolák a v budoucnu i všechny děti od dvou let, jak chce zákon.

Ministerstvo školství vypočítalo, že problémy s kapacitami mateřských škol má problém především prstenec kolem Prahy, v ostatních oblastech je míst dost. "Proto jsme měli problém to politikům vysvětlit, protože o pár kilometrů dál už řeší naopak volná místa," říká starosta Psár Vácha.

Dáváme učitelům obecní byty, aby k nám přišli učit

Obce kolem Prahy nemají starosti jen s budovami, ale také s učiteli, kteří by do škol nastoupili. Sehnat kantory je velký problém, obzvláště učitele odborných předmětů na druhém stupni. "Máme v Psárech pět obecních bytů a všechny je dáváme k dispozici učitelům, abychom je mohli nalákat alespoň na nějaký benefit," popisuje Vácha.

Praha a její okolí mají problém sehnat profese s tabulkovými platy, protože ty jsou všude v republice stejné, ale náklady na život jsou v hlavním městě vyšší. Učitelů je tak málo, že ředitelé jásají, když seženou někoho aprobovaného. 

"Já říkám, že školství je klinicky mrtvé. Mám 58 pedagogů, z toho sedm je nekvalifikovaných a třicet starších padesáti pěti let. Mladých je minimum a noví do školství nechodí," popisuje ředitel základky v Rudné Kasal s tím, že na vině jsou také dlouhodobě nízké platy.

Stát podle něj musí učitelům výrazně přidat, protože jinak se situace s nedostatkem pedagogů řešit nedá. A problémy s hledáním učitelů už mají i jiné oblasti než jen prstenec kolem Prahy. Zoufale chybí například učitelé fyziky či matematiky.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama