Když se ministr Hamáček ocitl pod palbou kritiky za to, že podepsal zakázku za čtvrt miliardy korun s neprůhlednou firmou Tardigrad International Consulting, hájil se mimo jiné i tím, že společnost se státem už dříve obchodovala. "My jsme žádné znepokojující informace nedostali. Pokud se podíváte do obchodního rejstříku, tak firma je od roku 2019 v českém vlastnictví a spolupracuje s řadou státních institucí včetně složek ministerstva zdravotnictví," uvedl v neděli v České televizi.
Projekt Hlídač státu už dříve upozornil, že navzdory Hamáčkovu tvrzení neeviduje pro firmu žádné zakázky ani smlouvy. Je tak jen možnost, že některá státní instituce využila nouzového stavu k tomu, aby zakázky Tardigradu poslala bez veřejné evidence. I tak by se ale smlouva musela do tří měsíců od uzavření objevit v registru, jinak by se stala neplatnou. Ministerstva, která jsou za nouzové nákupy zodpovědná, ale pro Aktuálně.cz odmítla, že by firmu poptávala.
"Jedním z našich klientů je Státní zdravotní ústav. Už jsme pro ně dováželi systémy. Máme na spolupráci jak státní, tak komerční subjekty v Česku," upřesnila ovšem v rozhovoru pro Radiožurnál Monika Jírovcová, která za firmu vystupuje a dle obchodního rejstříku ji i vlastní.
Aktuálně.cz a HN to potvrdily. Ukazuje se však, že Hamáček fakticky obhajuje stamilionovou zakázku pro firmu tím, že v minulosti Státnímu zdravotnímu ústavu dodala zboží dvakrát za částku do 50 tisíc korun. "SZÚ uzavřel se společností Tardigrad International Consulting v roce 2020 dvě jednorázové objednávky, a to z důvodu přeplnění kapacity stálých dodavatelů. Společnost dodala bezpečnostní transportní obaly na přepravu infekčního materiálu UN3733 dle WHO. Smluvní vztah byl uzavřen pouze na základě zaslaných objednávek a následně vydaných faktur," potvrdila mluvčí Klára Doláková.
To je také důvod, proč se objednávky neobjevily v registru smluv, protože zákon přikazuje vkládat do registru až kontrakty nad tento limit. Na dotaz Aktuálně.cz a HN, zda ministr vnitra myslel právě tyto zakázky, či je informovaný o nějakých dalších, Hamáček neodpověděl.
To, že by s firmou Tardigrad dělala obchody, pro Aktuálně.cz a HN odmítla i ministerstva vnitra a zdravotnictví, která většinu nákupů v nouzovém stavu uskutečňují. "Ministerstvo vnitra neeviduje žádnou zakázku od společnosti Tardigrad International Consulting," reagovala mluvčí Hana Malá.
"Ministerstvo zdravotnictví se společností Tardigrad International dosud nespolupracovalo, ani od ní nepřebíralo žádné zboží," sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.
"Tuto firmu neznáme. Nic nám nedodává," reagoval mluvčí Správy státních hmotných rezerv Jakub Linka.
Firma byla v roce 2019 v minusu 12 milionů, na účtech měla 2,3 milionu
Firma také dlouhodobě nesplňuje zákonnou povinnost ukládat do obchodního rejstříku účetní závěrky. A to i přesto, že za to hrozí pokuta až ve výši 3 procent z ročního obratu společnosti. "Musím se omluvit za to, že jako polovina tuzemských firem ani my do rejstříku nedali výkazy, které by tam být měly. Napravíme to obratem," slibovala před týdnem Jírovcová.
Od té doby v rejstříku přibyla jen jediná účetní závěrka za rok 2019. Plyne z ní, že v tom roce měla firma, které nyní stát chce poslat čtvrt miliardy korun, obrat 6,4 milionu korun. A skončila 2,3 milionu v minusu, při přičtení ztráty z minulých let prodělala od svého založení celkem téměř 12 milionů. Základní kapitál firmy Tardigrad je tisíc korun. Upozornil na to jako první web Neovlivní.cz.
Na účtech přitom Tardigrad měla v hotovosti v roce 2019 zhruba 2,3 milionu. Zůstává tak nejasné, kde vzala desítky milionů korun na to, aby mohla dopředu zaplatit za první dodávku statisíců čínských rychlotestů pro stát, jak tamní firma Lemu Medical požadovala. Buď jí někdo půjčil - už v roce 2019 ale měla dluhy 14,5 milionu -, nebo výrazně vydělala až v roce 2020.
"Žádná normální banka jim v situaci, v jaké se nachází, nemohla půjčit. To znamená, že jsou závazky vůči nějakým spřáteleným osobám," řekl Radiožurnálu Vladimír Králíček z Fakulty účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze. Původní půjčka se navíc podle něj jeví jako velmi výhodná, protože podle účetnictví firmy dosahuje roční úrok pouze přibližně na jedno procento.
Aktuálně.cz a HN se na to pokoušely zeptat Jírovcové, ta ale do vydání textu nereagovala. Dotazy si ovšem přečetla. Původně redakci už o víkendu nabízela rozhovor, ani ten se ale neodehrál, protože Jírovcová přestala komunikovat.
Jírovcová, která je dle obchodního rejstříku majitelka firmy, v rozhovoru pro Radiožurnál tvrdila, že za první dodávku milionu rychlotestů už před týdnem zaplatila. "Věřte mi, že kdybych neměla potvrzené, že ta dodávka je objednaná, tak bych určitě nevzala poměrně významný pytel peněz a neposlala bych ho do Číny," uvedla. Čínské firmy bez zaplacení dopředu obvykle zboží do Evropy neposílají.
Pokud by vnitro respektovalo varování tajných služeb, nejspíše by muselo Tardigrad vyloučit
Jírovcová se dle údajů z obchodního rejstříku majitelkou firmy stala v polovině roku 2019. V roce 2018 dle účetní závěrky byla firma zcela neaktivní. To byla napsaná na firmu Tardigrad Management FZC ze Spojených arabských emirátů.
Původně byla od roku 2016 napsaná na britskou firmu Tardigrad International LP. Jména osob, které britskou "matku" v minulosti ovládaly (Jennette St. Luceová a Deborah Merina Grantová - obě s dominikánským pasem), se objevují ve zprávě investigativní organizace Bellingcat. Ta se věnovala odhalování praní špinavých peněz skrze firmy registrované ve Velké Británii. Zmíněné osoby založily stovky společností s neznámými vlastníky.
Hamáček průběh tendru, ve kterém komise složená z členů ministerstva vnitra, školství a zdravotnictví vyloučila téměř o 40 milionů levnějšího uchazeče - firmu Chironax blízkou stíhanému lobbistovi Tomáši Horáčkovi -, hájil tím, že se při podpisu smlouvy s Tardigrad řídil radami tajných služeb.
Aktuálně.cz a Respekt už ale informovaly, že to není tak docela pravda. Jak kontrarozvědka BIS, tak rozvědka ÚZSI totiž dostaly od vnitra na posouzení firem, které o stamiliony soutěžily, jen hodiny. Zaslaly tak jen obecné varování - doporučily firmy s finanční stabilitou a právě mimo daňové ráje.
Hamáček na dotaz, zda si vnitro ověřovalo, jestli firma má na nakoupení čínských testů dostatek prostředků, neodpověděl. Pouze si ho přečetl.
Kdo na seznam kandidátů firmu založenou v daňovém ráji a druhou blízkou lobbistovi dal?
Seznam možných dodavatelů výrobků čínské firmy Lepu Medical ale sestavovalo ministerstvo zdravotnictví. To připustilo, že tyto otázky neřešilo.
"Ministerstvu zdravotnictví není žádným zákonem uloženo vést jakoukoliv agendu zabývající se průzkumem trhu, evidencí dodavatelů zdravotnických prostředků nebo hodnocením jejich nabídek. Pokud takovou činnost dělá, je to pouze na základě přímého pověření v rámci plnění konkrétního úkolu, jakým může být například usnesení vlády nebo sněmovny a přeneseně také Ústředního krizového štábu ČR," uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová.
Právě ministerstvo Jana Blatného (za ANO) na seznam uchazečů zahrnulo nejen Tardigrad založený v daňovém ráji a nezveřejňující účetní závěrky. Ale také firmu Chironax blízkou lobbistovi Tomáši Horáčkovi stíhanému za manipulaci zakázek, k čemuž se částečně přiznal. Před jeho aktivitami podřízené organizace ministerstvo zdravotnictví samo varovalo.
Chironax dle zjištění Aktuálně.cz a HN ještě zhruba před měsícem ovládali Horáčkovi lidé. Nyní je jedinou majitelkou a jednatelkou Ivana Kučerová, dle několika zdrojů recepční z luxusního bytového komplexu, kde Horáček přebýval. Kučerová se při dotazech reportérů prořekla, že Horáčka zná. Zda se s ní seznámil právě jako s recepční, Horáček do vydání textu neodpověděl.
"K mému vztahu k jednatelce (Ivaně Kučerové, pozn. red.) se vyjadřovat nemusím a ani nebudu. Chtěl bych vám však zdůraznit, že jsem sice obviněn, avšak jsem nebyl do dnešního dne obžalován, natož odsouzen. Nebyl mi nikým udělen zákaz podnikat, a už vůbec mi nebylo zakázáno vlastnit či ovládat jakoukoliv společnost," řekl už v předchozím prohlášení Horáček.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Peterová odmítá říct, kdo seznam sestavil a zda se firmy ozvaly samy, nebo je někdo z ministerstva doporučil. "Příprava uvedeného seznamu probíhala v transparentním procesu a na jeho přípravě se podílela několikačlenná pracovní skupina," uvedla pouze a na další dotazy už nereagovala.
