Výrazné projevy syndromu vyhoření přiznalo v průzkumu lékařů z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze kolem dvaceti procent dotázaných Čechů. Nejzávažnější projevy má 6,6 procenta dotázaných. Je to nejvíce za posledních devět let.
"V první fázi člověk pociťuje silnou únavu, na kterou nereaguje běžný odpočinek. Může prožít pohodový víkend i hezkou dovolenou, ale necítí se po nich odpočatý," popisuje klinický psycholog Radek Ptáček. Vede výzkumný tým lékařů, který výskyt syndromu v Česku mapuje.
Únava se postupně stává chronickou. Blízcí postiženého člověka si ale vyhoření dlouho nemusí všimnout. "Člověk ho často skrývá a nemluví o svých pocitech. V pokročilých stadiích už je to ale pozorovatelné," vysvětluje psycholog. V nich už člověk není jen unavený, ale vyčerpaný. Ztrácí zájem o aktivity, které ho dříve těšily. Je cynický vůči své práci a málo efektivní.
Nejohroženější povolání jsou podle Ptáčka ta, jejichž základem je kontakt s lidmi. "Může se jednat především o takzvaná pomáhající povolání, lékaře, učitele, sociální pracovníky. Anebo jde o profese spojené s velkou odpovědností, což jsou nejčastěji manažeři či podnikatelé," vyjmenovává.
"Člověk musí těm lidem vydávat něco ze sebe. Vydává víc než ten, kdo sedí u počítače nebo pracuje ve výrobě," vysvětluje, proč jsou ohroženi právě lidé z těchto profesí.
Příznaky se prohlubují až po krizi
Syndrom vyhoření může podle lékaře vést k depresi či úzkostem. Sám o sobě není psychiatrickou diagnózou, ale spíše stavem, který onemocnění předchází. "Velmi často mluvíme o tom, že to je chronické vyčerpání, které je v určitém smyslu přirozené. Je to normální reakce na nadměrnou pracovní zátěž. Ale když vyčerpání neřešíme, může vést k duševnímu onemocnění," říká Ptáček.
Poslední dobou narůstá i výskyt příznaků deprese, podle průzkumu lékařů od pandemie koronaviru přibývá lidí s vážnými potížemi. Jak dodává Ptáček, virus byl nečekaný stresor, na který navazovaly další sociální a politické problémy jako válka na Ukrajině či ekonomická krize.
Příznaky se často prohlubují až se zpožděním. "Naše psychika je připravena reagovat na zátěžové situace, které nabuzují naše síly. Organismus se často propadne do vyčerpání až po krizové situaci," vysvětluje psycholog.
Prevencí je zdravý životní styl a smysluplná práce
Příznaky podle lékařů zhoršuje nezdravý životní styl, zejména kouření, alkohol či vysoce průmyslově zpracované potraviny jako slazené nápoje, chipsy či čokoládové tyčinky a nedostatek pohybu.
"Náš organismus je spojená nádoba a předpokladem psychické odolnosti je odolnost fyzická. Cokoliv narušuje naše zdraví jako kouření či alkohol, také oslabuje naši psychickou odolnost," připomíná odborník.
Vyhoření je tak spojené s vyčerpáním organismu. Může vést nejen k duševním onemocněním, ale i tělesným potížím, jako jsou poruchy oběhového či pohybového systému, bolesti zad, špatné zažívání či snížení imunity.
Prevencí je podle odborníka zdravý životní styl a smysluplná pracovní aktivita. Ta má mít jasné ohraničení, a být tak oddělená od času, který je určený pro odpočinek. Stejný přístup platí i pro léčbu. "Člověk musí s prací končit v určitou dobu, o víkendech odpočívat a mít dovolené. Když to nebude fungovat, je na čase vyhledat odborníka," radí Ptáček.
Antidepresiva k léčení syndromu odborníci většinou nedoporučují. "Ta by měla nastoupit až ve fázi, kdy přejde do duševního onemocnění. Vždy je lepší upravit životní styl než brát léky. A i když léky berete, stejně musíte svůj životní styl upravit," uzavírá klinický psycholog Radek Ptáček.
