Praha - Světová banka navrhuje České republice jinou cestu k reformě důchodového systému než komise, z jejíž závěrů chce při reformě penzí vycházet nová vláda.
Na zjištění Aktuálně.cz upozorňují i experti Vysoké školy finanční a správní v čele s Jaroslavem Vostatkem.
Strany nové vlády se v koaliční smlouvě shodly, že připraví reformu podle závěrů, k nimž dospěla komise vedená někdejším generálním ředitelem pojišťovny Aegon Vladimrem Bezděkem. „Vláda bude respektovat závěry Bezděkovy komise k reformě důchodového systému, včetně jejího financování," stojí doslova v koaliční smlouvě.
Bezděkova reforma má podle profesora Jaroslava Vostatka, pro změnu někdejšího šéfa české pobočky pojišťovny Wüstenrot, proti návrhům Světové banky dvě základní chyby. Několikanásobně prý zvýší náklady na administrativu a rozšíří rozpočtový deficit ročně o desítky miliard.
Premiér Petr Nečas ani ministr financí Miroslav Kalousek se zatím k variantě Světové banky nevyjádřili.
Co radí Světová banka
Na české důchody se dnes odvádí 28 procent hrubé mzdy. Stát vybrané peníze okamžitě rozděluje penzistům. Vyplácené důchody přitom jen velmi vzdálené odpovídají částce, kterou zaměstnanci odvádějí. Například zaměstnanec, který odvádí pojistné z měsíční mzdy 100 tisíc korun, má nárok pouze na dvojnásobný důchod oproti kolegovi s desetkrát nižším platem.
Bezděkova reforma rozděluje současný systém na dva pilíře. První pilíř bude jako dosud průběžně přerozdělovat pojistné a zůstane pod kontrolou státu. Pouze se do něho bude odvádět o osm procent hrubé mzdy méně. Do druhého pilíře odvedou zaměstnanci tři procenta hrubé mzdy. Peníze zůstanou na účtech soukromých fondů a ty je budou klientům později vyplácet ve formě penzí. Penze budou odpovídat částce, kterou klienti do fondu vložili.
Bezděkova reforma má ještě druhou variantu, podle níž zůstane ve státním pilíři 23 procent hrubé mzdy. Druhý pilíř budou opět spravovat soukromé fondy. Pokud jim zaměstnanec odvede tři procenta hrubé mzdy, stát stejnou částku doplatí.
Také Světová banka doporučuje současný systém rozdělit na dva pilíře, oba však zůstanou pod veřejnou správou.
Do hlavního pilíře (označovaného zkratkou NDC) bude zaměstnanec odvádět pojistné například ve výši 20 procent hrubé mzdy. Peníze se ukládat nebudou a hned se přerozdělí stávajícím důchodcům, zaměstnanec ale získá nárok na to, že mu odpovídající částku stát vyplatí na penzích. Vznikne ještě sociální pilíř, který zajistí minimální důchod těm, kdo si nedokázali dost naspořit.
Sociální penze bude hradit stát z daní.
Světová banka tento systém doporučuje od roku 2003 všem evropským zemím, přitom existuje konkrétní návrh pro české podmínky.
Neutrácejte za provoz
Reformám podle Světové banky i podle Bezděka jde o to, aby byly důchody spravedlivější a spíše odpovídaly tomu, co zaměstnanci odvedli na pojistném. Návrh Světové banky je v tomto směru radikálnější.
Ještě důležitější je argument, kterým Světová banka odmítá soukromé fondy. „Jejich provozní náklady jsou pětkrát až desetkrát dražší, protože si konkurují a mají náklady na prodejní síť a marketing. Také mají vyšší mzdy, než platí státní sektor," upozorňuje Vostatek.
Dnes utratí Česká správa sociálního zabezpečení za provoz sedm miliard korun ročně.
Proč privatizovat
Bezděkova reforma vychází z modelu, který byl populární v devadesátých letech a zaváděl se v řadě zemí jižní Ameriky a východní Evropy. Naposled se prosadil v roce 2005 na Slovensku. Potvrdilo se totiž, že zatěžuje státní rozpočet a přitom žádné zvýšení důchodů neslibuje.
Před reformami se z pojistného průběžně platily penze stávajícím důchodcům. Po reformě se část pojistného ukládala na účtech soukromých fondů. Výpadek bylo možné hradit pouze tím, že se zvýšily daně, anebo rozpočtový deficit.
Penzijní fondy měly do systému přidat další peníze tím, že budou vklady pojištěnců investovat, výnosy však nestačily ani k tomu, aby uhradily vyšší provozní výdaje.
Cena za reformu
Bezděkův první model předpokládá, že důchodová reforma zvýší státní deficit o desítky miliard. Snížením pojistného o osm procent hrubé mzdy přijde státní rozpočet ročně o 100 miliard. Výpadek se má srovnat sjednocením sazby DPH na devatenácti procentech, tím se ale získá jen 50 miliard. Obdobně by zasáhla státní rozpočet také druhá Bezděkova varianta.
Tento odhad Aktuálně.cz odmítá profesor Vostatek komentovat. „Dopady na státní rozpočet měla kvantifikovat Bezděkova komise, žádný materiál ale v tomto směru nepředložila. To je ale katastrofální přístup," říká Vostatek, potvrzuje však, že bez deficitu nebo vyšších daní nelze návrh komise uskutečnit.
Se zvýšením schodku počítá i ministerstvo financí. Ministr Eduard Janota se už v červnu v Bruselu informoval, jestli bude Evropská komise tolerovat, když se vinou důchodové reformy nesníží rozpočtový deficit do té míry, jak Češi slíbili v Paktu o stabilitě a růstu.
Právě z obav před zadlužováním se v posledních letech stále častěji uplatňuje NDC systém, vedle skandinávských zemí také v Polsku, Estonsku, Rumunsku a Chorvatsku. Na druhé straně přiznávají rozpočtové potíže státy, které část penzí privatizovaly, například Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Jednobarevná komise
„Experti nám předkládají jen své politické požadavky, představy svých fondů," kritizuje Vostatek práci Bezděkova týmu.
Naráží tím na jeho složení. V komisi zasedali představitelé společnosti Aegon, ING a Partners For Life Planning, které se živí zajišťováním klientů na důchod.
Další tři členové byli jejich bývalí či současní spolupracovníci například z penzijních asociací. Zbylé dva členy dodala vláda a jednoho odbory.
Odborář Vít Samek je autorem druhé, menšinové varianty od Bezděkovy komise, všichni kolegové z odborové centrály s ním ale nesouhlasí. Například Josef Středula ze svazu Kovo oceňuje návrh Světové banky.
