Piráti podle průzkumů ztrácí voliče, mají za sebou několik volebních neúspěchů, rezignaci předsedy i celého vedení a dramatický odchod z vlády. Na začátku listopadu si zvolí nového lídra, který bude mít za úkol stranu vytáhnout z krize. Vedle favoritů Zdeňka Hřiba a Lukáše Wagenknechta se o to chce pokusit i podnikatel Štěpán Štrébl. "Moje křídlo nebylo roky slyšet, překřičela ho levicová úderka," tvrdí. Podle něj mají Piráti víc pravicových voličů než levicových a měli by podle toho jednat.
Štrébl řídil úspěšnou volební kampaň v roce 2017, která dostala Piráty poprvé do sněmovny. A to rovnou jako třetí největší stranu s 22 poslanci, jen těsně za ODS. Následující rok bodoval s kampaní v Praze a Piráti stanuli ve vedení metropole, primátorem se stal Zdeněk Hřib.
Sám v politice působil jen tři roky coby místostarosta Prahy 3. Když však podle svých slov zjistil, že by mu kvůli byrokracii trvaly změny mnoho let, funkci opustil. Odstěhoval se s rodinou do Spojených států, kde založil firmu, která automatizuje evropskou byrokracii.
Politiku od té doby sleduje jen zpovzdáli. "Pozoroval jsem, jak se z agilní strany stal korporátní moloch, který není schopný dodat charismatické osobnosti ani kampaň, co má říz. Každý, věřím, již vnímá, že nadešel čas vrátit se ke skromným efektivním kořenům, které nás tehdy dovedly k úspěchu," uvedl na pirátském fóru.
Aby i v největší díře vydělávali 100 tisíc
Zatočit s byrokracií a regulacemi ve straně i v celém Česku je ústředním motivem jeho kandidatury. "V Americe se probudíte a jdete dělat byznys. V Evropě se probudíte a začnete řešit, kde se seženete jaké razítko, jestli vám ho dá živnosťák. Přitom živnosťák by neměl existovat, to je zbytečná instituce," míní.
Strana se musí podle něj soustředit na zvýšení životní úrovně lidí. "Mým cílem je, aby každý i v největší 'díře' v Česku vydělával běžně 100 tisíc korun za měsíc," říká. Odmítá, že by to bylo nereálné. Připomíná, že v roce 2016 také všichni považovali za vtip, že by Piráti mohli ve volbách získat deset procent hlasů. "Taky se mi smáli. Cesta vede přes omezení byrokratické buzerace, kvůli které i já preferuji mít firmu raději v USA než tady," vysvětluje.
Tvrdí, že po roce 2017 přišlo do strany spoustu lidí, kteří se na ni pověsili jen kvůli penězům. "To by se pod mým vedením změnilo. Nedržel bych si lidi, kteří nedodávají výkony. Buď se do toho položí a půjdou do toho naplno, budou schopni pracovat dvanáct hodin denně, nebo ať tam nejsou. Vyhazoval bych," říká. Stejně naplno by prý pracoval i on sám.
Štrébl je nyní na měsíc v Česku a vyřizuje záležitosti spojené s angažmá u Pirátů. Na post šéfa strany získal jednu nominaci z celostátního fóra, chce se případně ucházet i o funkci místopředsedy. O novém vedení Piráti rozhodnou 9. listopadu.
Na předsedu Pirátů kandiduje šest lidí
- Lukáš Wagenknecht (šest nominací) - ekonom a auditor, v letech 2018 až 2024 senátor za Prahu 8
- Zdeněk Hřib (pět nominací) - náměstek pražského primátora pro dopravu, v letech 2018 až 2022 primátor
- Adéla Šípová (dvě nominace) - advokátka, od roku 2020 senátorka za Kladensko
- Zbyněk Miklík (dvě nominace) - v letech 2020 až 2024 náměstek hejtmana Libereckého kraje
- Štěpán Štrébl (jedna nominace) - podnikatel, v letech 2018 až 2021 místostarosta Prahy 3
- David Witosz (jedna nominace) - místostarosta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz
Piráty bral jako vtip
Štěpán Štrébl k Pirátům vstoupil v roce 2016, když po studiu v zahraničí odešel z konzultantské firmy. "Říkal jsem si, že jsem vždy chtěl dělat politiku. Kolega mi řekl o Pirátech, ale tehdy jsem je bral jako vtip. Znal jsem je jen z videa, kde jim sprostě nadává Miroslav Kalousek. Ale podle programu mi strana přišla sympatická. Vnímal jsem ji až skoro jako drahokam, který je nevyleštěný. Souzněl jsem s programem dát Česku impulz," vzpomíná.
Přihlásil se proto do výběrového řízení na šéfa kampaně a uspěl. "Šel jsem do toho vlhkého sklepa na Žižkově. A postavil jsem tým. Dal jsem si záležet na tom, aby tam byli výkonní lidé. Většina byla poměrně mladá, dávali jsme do toho vše. Byl brutální tlak na výkon, měli jsme hlad po úspěchu," popisuje. Strana podle něj tehdy ještě neměla mnoho svazujících předpisů a fungovala pružně.
Tehdy už měl drobné zkušenosti z politického marketingu z rodných Karlových Varů. Jako středoškolák pracoval pro senátora Jana Horníka. Tady se setkal i s pozdějším marketérem Pirátů Jakubem Horákem. Ten podle Štrébla pirátskou kampaň obohatil o přehled v české politice a větší zkušenosti i kontakty. "Jakmile jsme přijali Jakuba Horáka, najednou nás lidi začali brát vážně. Najednou jsme byli vážná politická strana, nikoliv vtip," dodává.
"Kampaň nevyšla kvůli naší rudé úderce"
Právě Štrébl přišel před volbami 2017 s nápadem na vězeňský autobus, který připomínal kauzy vrcholných politiků. Našel ho v bývalém muničním skladu u Olomouce. "Heslo 'Pusťte nás na ně' vymyslel zase Mikuláš Ferjenčík. Generace Pirátů jako on, Ivan Bartoš nebo Jakub Michálek má velký politický talent i potenciál. Jenže po těch letech ve vysoké politice jsou už možná vyhořelí. Navíc měli být mnohem důraznější v mnoha věcech," míní.
Ferjenčíkovi letos pomáhal s kampaní do eurovoleb, kde byl až na dvanáctém místě kandidátky. Politik se ve videu objevil jako Ježíš. Ani to mu ale nepomohlo. Piráti získali jen něco přes šest procent hlasů a ze tří mandátů obhájili jen jeden, europoslankyní zůstala Markéta Gregorová. "Kampaň nevyšla kvůli naší rudé úderce. Kvůli tomu, kam naše rudá Markéta a ostatní stranu táhnou," kritizuje Štrébl levicovější křídlo strany.
Pokud by se stal předsedou, požádal by Gregorovou, aby odešla z frakce Zelených a Evropské svobodné aliance. "Šla do levicové frakce. Ji i další lidi, kteří nám natírají loď na rudo, bych poprosil, aby dělali něco, co je jim bližší. Dostali ve straně moc prostoru, protože nejsou schopni mít normální práci," míní.
Přestože jde do souboje o křeslo předsedy, uvědomuje si, že hlavním favoritem není. Podle počtu nominací jsou jimi náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib a bývalý senátor Lukáš Wagenknecht. "Hřib má obrovské charisma, naproti tomu Wagenknecht má charisma mrtvého koně," komentuje své protikandidáty.
Uznává, že po volbách v roce 2021 museli Piráti do vlády vstoupit, aby ukázali, že jsou konstruktivní. Poté ale podle něj promeškali okamžik, kdy z koalice odejít. "Myslím si, že strana potřebuje nový kurz a radikální impulz. Vedení Ivana Bartoše nás značné míry dostalo tam, kde jsme. Měl být razantnější," dodává.
