Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl precedenční spor Francouzky polského původu Marie Hutten-Czapské, která si stěžovala na podobnou věc jako čeští majitelé domů - na regulaci nájmů.

Foto: Tomáš Daněk

Soud jí přiznal částečnou finanční náhradu. Hutten-Czapská dostala 30 tisíc euro za nefinanční škody a dalších 22 500 euro za náklady spojené se soudním řízením.

Otázku náhrady ztráty soud odložil a dal šestiměsíční lhůtu, aby se Hutten-Czapská a polský stát dohodly na kompenzaci.

Rozhodnutí štrasburského soudu nahrává českým majitelům domů, kteří k Evrpskému soudu pro lidská práva podali na 3 000 stížností. "Šance, že budou ve Štrasburku úspěšní, vysoce stoupla," komentoval rozhodnutí pro deník Aktuálně.cz expert na ústavní právo, bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl. "Štrasburský soud se totiž řídí precedenty."

Majitelé: Jde o padesát miliard

"To není možné prohrát," reagovala na vedikt Klára Veselá-Samková, právnička, která české majitele ve Štrasburku zastupuje. "Budeme žádat o přednostní projednání českých stížností," popsala pak další kroky.

Čeští majitelé domů chtějí u Evropského soudu pro lidská práva dohromady vysoudit 50 miliard  odškodného od českého státu za to, že jim zákony brání vybírat od nájemníků tržní činži.

Premiér Jiří Paroubek se domnívá, že Česko by se problémům kvůli regulaci nájmů mohlo vyhnout, protože již má zákon o uvolnění nájemného, který začne platit od ledna příštího roku. "Je ale zřejmé, že pokud tam nějaké žaloby českých majitelů jsou, tak se s nimi ten soud bude muset vypořádat," řekl Paroubek.

"Nájemníků se tato věc vůbec netýká, je to spor českého státu a majitelů domů," řekl šéf sdružení nájemníků Stanislav Křeček. Dodal, že již existuje zákon o nájemném, který situaci regulovaných nájmů upravil do podoby, jakou evropský soud vyžaduje. "Takže podle mého názoru tu není žádný důvod se rozhodnutí obávat," řekl.

O tom, že Polsko svými ochrannými opatřeními regulujícími nájmy porušuje Listinu základních práv a svobod, přitom Evropský soud rozhodl už loni na jaře.

Za škody majitelů může stát

Evropský soud dnes jednomyslně uznal, že byl porušen článek evropské konvence o lidských právech týkající se ochrany vlastnictví. Maria Hutten-Czapská je jednou ze sta tisíc majitelů nemovitostí v Polsku, které zasáhly vládní restrikce nájemného.

Soud dále shledal poměrem hlasů 16 ku 1, že toto porušení je dáno samotným systémem fungování trhu s byty v Polsku a polskou legislativou. Ta dále omezuje práva majitelů, kterým neumožňuje, aby z nájemného kryli náklady spojené s vlastnictvím.

Soud pak rozhodl - poměrem hlasů 15 ku 2 - že toto porušování práv musí být ukončeno. Polsko musí prostřednictvím změn v zákonech zajistit spravedlivější rovnováhu mezi zájmy majitelů a "společenským zájmem" v souladu se standardy ochrany vlastnických práv podle již citované konvence.

Štrasburský soud se Francouzky polského původu Marie Hutten-Czapské zastal už loni na jaře. Ženě patří dům v severopolské Gdyni a na Polsku nárokovala odškodnění zhruba 118 000 eur. Vláda v Polsku dostala půl roku na to, aby situaci změnila.

Tamní Ústavní soud už zrušil zákon, který ceny nájmů reguloval. Na nátlak štrasburského soudu Polsko zrušilo pravidlo, že nájmy porostou jen o 10 procent ročně.

Polská vláda se ale také kvůli výši odškodnění, které by mělo Polsko majitelům domů vyplatit, proti rozsudku odvolala k sedmnáctičlennému Velkému senátu, který rozhodl dnes.

Čeští zákonodárci letos v březnu rozhodli, že se v Česku nájemné v bytech s regulovanými činžemi bude od ledna 2007 do roku 2010 zvyšovat v průměru o 14,2 procenta ročně.

Tuhá regulace v Česku

Podle rozhodnutí českého Ústavního soudu z března letošního roku se majitelé domů mohou domáhat po České republice uhrazení škody, která jim vzniká regulovaným nájemným.

Ústavní soud přitom několikrát kritizoval stav, který v Česku provázel regulaci nájemného. To, že někteří majitelé získávají od nájemníků tržní a jiní regulované nájemné, je podle soudců protiústavní a diskriminační.

Česko navíc patří v Evropě mezi státy, kde je regulace nájemného nejpřísnější. Regulované nájemné se přitom vztahuje na 750 000 bytů, což je zhruba pětina bytového fondu.

Občanské sdružení majitelů domů však považuje zákon o nájemném za protiústavní. Majitelé domů tvrdí, že zvýšení nájmů o více než 14 procent ročně neumožní s výjimkou Prahy a části Brna pokrýt ani běžné náklady na provoz a údržbu.

Foto: Tomáš Daněk