Stejně jako v předchozí vlně se i v uplynulém měsíci dezinformace nejčastěji dostávaly k lidem přes články na webových portálech, jako další nejčastější zdroj lidé uváděli diskuse na sociálních sítích.
Zatímco o měsíc dříve se výrazně zvýšil počet respondentů, kteří dezinformace považovali za 'velmi závažný problém', nyní se jejich počet opět snížil. "Naopak se nyní zvýšil podíl těch, co dezinformací považují za 'málo závažný problém', a to na historické maximum 18 procent," uvedli autoři průzkumu. V lednu šíření dezinformací vnímalo jako velmi závažný problém 27 procent respondentů, o měsíc dříve to bylo 29 dotázaných. Podíl těch, co dezinformace považují za málo závažný problém, stoupl z 15 na 18 procent.
Přes 60 procent respondentů považuje šíření dezinformací za ohrožení bezpečnosti Česka, 38 procent je přesvědčeno o opaku. Tato čísla zůstávají napříč vlnami téměř konstantní. I nadále převážná většina dotazovaných považuje za správné, aby stát disponoval nástroji k omezení působení médií, která šíří nepravdivé či manipulativní informace. Podíl těchto respondentů se zvýšil až na 70 procent.
"Oproti předchozí deváté vlně se povědomí o narativech, ať už pravdivých, či nepravdivých, příliš nezměnilo. Nejvíce respondentů zaznamenalo pravdivý narativ o nutnosti policie ČR zasahovat proti více než stovce výhrůžek po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Tento narativ zaregistrovalo 45 procent respondentů," uvedli autoři průzkumu.
Co se týká nepravdivých zpráv, pouze jednu zaznamenala více než pětina dotázaných, a sice že vrah v Klánovickém lese měl být ukrajinského původu. Až 17 procent respondentů zaregistrovalo nepravdivou informaci, že masová střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy měla být pouze zinscenované divadlo. "Nejméně povědomí měla česká veřejnost o nepravdivém narativu, který se týkal toho, že Ukrajina měla poskytnout část svého území pro ukládání toxického odpadu. Pouze devět procent respondentů tento narativ zaznamenalo," uvedl průzkum.
Z průzkumu rovněž vyplývá, že největší důvěru mají mezi respondenty policie a Armáda ČR. Těmto institucím věří převážná většina občanů. Naopak nejnižší důvěru vykazují sociální sítě a politické strany. Zcela jim věří jedno procento dotázaných. Velké důvěře se netěší ani vláda a zákonodárný sbor, kterým věří čtvrtina občanů. Za největší problémy Česka považují lidé inflaci, energetickou krizi a stav veřejných financí. Většina respondentů také souhlasí s tvrzeními, že je většina politiků zkorumpovaná a volby nic na stavu země nezmění.
Průzkum udělala agentura Median pro Univerzitu Karlovu od 12. do 28. ledna, zúčastnilo se ho 3055 lidí starších 16 let.
