Ostrava - Státní podnik Diamo zodpovědný za likvidaci nebezpečného odpadu z ropných lagun v Ostravě přiznal, že nemá kontrolu nad celou polovinou toxického materiálu, který odtud pochází.
Sto deset tisíc tun jedovatých kalů, vytěžených za poslední tři roky z lagun, smíchaných s uhlím a vápnem rozprodali obchodníci soukromým firmám v České republice a v Polsku.
Smlouvu na bezpečnou likvidaci odpadu z lagun uzavřelo Diamo se sdružením soukromých firem Čistá Ostrava. Zakázka je na 2,6 miliardy korun, miliardu z této částky už stát Čisté Ostravě vyplatil.
Přepracováno, odvozeno. Kam, nevíme
Čistá Ostrava je sdružení firem, které od Diama získaly zakázku za 2,6 miliardy korun. Sdružení má odpady z lagun vytěžit, zdevastované území vyčistit a ropné kaly bezpečně ekologicky zlikvidovat.
Jenže státní podnik Diamo, sdružení Čistá Ostrava, ani odpovědné instituce už teď nemají žádnou kontrolu nad tím, jak se s tímto materiálem bude dále zacházet.
Redakce Aktuálně.cz má například seznam polských firem, které nakoupily výrobek pocházející z ostravských lagun.
Jedná se o stejný materiál, jehož 20 tisíc tun leží na skládce v Katovicích a osm tisíc tun ve Vratimově u Ostravy, jen několik stovek metrů od centra města.
„Asi sto deset tisíc tun kalů z lagun bylo přepracováno na palivové směsi a odvezeno," potvrdil ředitel ostravské divize Diama Josef Havelka. „O uplatnění na spalovacích koncovkách nemáme informace, neboť palivo bylo předáváno obchodním firmám, které je dále distribuovaly."
Poláci pátrají po dalších skladech
Na otázku Aktuálně.cz, jak velké množství toxického odpadu z ostravských ropných lagun už bylo skutečně ekologicky zlikvidováno, odpovědělo stejně vyhýbavě také ministerstvo průmyslu a obchodu, které je zřizovatelem Diama.
„Palivové směsi se v souladu s projektem dodávají ke spalování prostřednictvím standardních obchodních kontraktů. Detailní vyčíslení objemu skutečně spáleného paliva by pak bylo otázkou pro jednotlivé zákazníky," sdělil mluvčí ministerstva Pavel Vlček.
Co je Geobal 3
- Jde o směs zbytků vznikajících při rafinaci olejů kyselinou sírovou, uhelného prachu a vápna.
- Podle návodu výrobce, kterým je společnost Baltom, je výrobek palivem pro velké energetické celky a cementárny.
- Obsahuje 70 - 80 % alifatických a aromatických uhlovodíků a kyselinu sírovou.
- Dále obsahuje 10 % černouhelného prachu a 10 až 20 % neutralizačního vápna.
- Podle chemických rozborů jsou dále přítomny polychlorované bifenyly, síra, arzen, olovo, měď, zinek, nikl, fluor, chlor, kadmium, chrom, rtuť a thalium.
Zdroj:
Vnitropodniková norma
Baltom s.r.o.
Smícháním stovky tisíc tun kalů s uhlím a vápnem mohlo vzniknout ještě o desítky tisíc tun větší množství směsi, které české úřady označují jako palivo, polský inspektorát životního prostředí ho však podle vlastních laboratorních zkoušek hodnotí jako nebezpečný odpad.
„Jde o toxický odpad přivezený na území Polské republiky nelegálně," uvedla v Polské televizi hlavní inspektorka životního prostředí pro Katovickou oblast Anna Wrzesniak.
A stejnou formulaci použily úřady ve Varšavě v dokumentu, který v září obdrželo české ministerstvo životního prostředí.
Halda asi dvaceti tisíc tun tohoto materiálu leží v areálu bývalých Hutí neželezných kovů na periferii Katovic.
„Máme důkazy, že se nebezpečný odpad z České republiky objevil také u jiných firem v Polsku," řekla v televizi Anna Wrzesniak. „Pátráme proto po dalších lokalitách, kde by se ten materiál mohl nacházet. Zatím nevíme, kolik tady toho je a jak se s tím nakládá."
Aromatické uhlovodíky + H2SO4
Ropné odpady z lagun zpracovávala pro sdružení Čistá Ostrava společnost Baltom. Aktuálně.cz má k dispozici vnitropodnikové normy, složení a návod k použití pro směs Geobal 3, kterou firma Baltom vyrobila.
Podle těchto dokumentů obsahuje Geobal 3 sedmdesát až osmdesát procent alifatických a aromatických uhlovodíků a kyselinu sírovou, které norma označuje za nebezpečné látky. Asi deset procent směsi tvoří uhelný prach.
„Palivo Geobal 3 je určeno ke spalování ve velkých energetických celcích a cementárnách," uvádí norma.
Jenže žádná z odpovědných institucí v Česku není teď schopna doložit, kolik nebezpečného odpadu z Ostravy opravdu shořelo tímto způsobem a ve kterých elektrárnách. Polské úřady navíc nesouhlasí ani s českou certifikací výrobku jako paliva.
Rozhodla Topolánkova vláda
Spory o to, zda jde o palivo, či nebezpečný odpad, vznikly už na začátku celého projektu likvidace ropných lagun. Někteří odborníci a ekologičtí aktivisté varovali, že jde o odpad, který vyžaduje přísná pravidla například pro dopravu, skladování a evidenci. Manipulovat s nebezpečným odpadem mohou jen odborné firmy.
Vláda Mirka Topolánka však v roce 2008 schválila usnesení, podle kterého se směsi z ostravských lagun za nebezpečný odpad nepovažují.
„Teď se ukázalo, že to bylo zásadní a chybné rozhodnutí," říká Vendula Krčmářová z nevládní ekologické organizace Arnika, která se na problém odpadů specializuje.
„Už při hodnocení vlivu na životní prostředí EIA naše sdružení důrazně vyjádřilo nesouhlas s tím, že materiál vytěžený z lagun bude považován za palivo a ne za odpad," uvedla Vendula Krčmářová. „Celkově se zdá tento projekt nedomyšlený a nekvalitně zajištěný."
Odpad, rozhodl Ústecký kraj
Stanovisko ekologických aktivistů i nekompromisní postoj polských úřadů už potvrzují také první instituce v Česku. Druhou polovinu ropných zbytků, tedy dalších 110 tisíc tun materiálu, bude Čistá Ostrava pálit v cementárně společnosti Lafarge v severních Čechách.
Aby k tomu mohlo dojít, musel Krajský úřad v Ústí nad Labem vydat takzvané integrované povolení a také on s doporučením inspekce životního prostředí označil materiál s názvem Geobal 4 za nebezpečný odpad.
Vlaky se speciálními kontejnery teď převáží Geobal 4 z Ostravy do meziskladu společnosti Celio nedaleko Litvínova. V cementárně v Čížkovicích by měly ropné odpady postupně shořet během příštích pěti let.
