Štětina: Straním Karabachu v boji s diktátorem, zatykač jsem čekal. Cestu zčásti platila tamní vláda

Lukáš Prchal Lukáš Prchal
23. 2. 2017 12:48
Europoslanec Jaromír Štětina v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětlil, proč jel pozorovat referendum do Náhorního Karabachu. Kvůli tomu na něj ve středu vydal Ázerbájdžán, který separatistickou republiku považuje za své území okupované Arménií, zatykač. "Já straním Náhornímu Karabachu v souboji s diktátorským režimem," vysvětlil Štětina. Dodal, že cestu mu částečně platil Náhorní Karabach, částečně ji hradil ze svého.
Jaromír Štětina.
Jaromír Štětina. | Foto: Ludvík Hradilek

Ázerbájdžán na vás vydal zatykač kvůli cestě do Náhorního Karabachu, který považuje za své území okupované sousední Arménií. Proč jste tam jel a kdo vás pozval?

Já i moji dva kolegové z evropského parlamentu jsme byli v Náhorním Karabachu na pozvání předsedy parlamentu Náhorní karabašské republiky.

Kdo platil cestu?

Tu cestu jsem si částečně platil sám s tím, že část toho mi bude refundována evropským parlamentem, a částečně ji platila strana Náhorního Karabachu.

A jaký byl důvod vaší cesty a pozvání?

Byli jsme pozváni, abychom se zúčastnili jako pozorovatelé referenda, které bylo zorganizováno v pondělí tento týden a mělo potvrdit novou ústavu. V té jde v podstatě o to, že se zesiluje prezidentská moc, neboť ta nová ústava se opírá o vzor americké ústavy. Jedním z hlavních bodů je i postupné přejmenovávání Náhorně-karabašské republiky na Republiku Arcach, což je historický název pro toto území. Byli jsme zařazeni do stočlenného týmu z různých zemí a jako pozorovatelé jsme standardně pozorovali volby v terénu, ty volby jsme viděli, byly skutečně podle mezinárodních standardů a asi skoro 80 procent lidí z Náhorního Karabachu se vyjádřilo pro změnu té ústavy.

Z pohledu Baku je Náhorní Karabach území okupované Armény a z pohledu mezinárodního práva také. Takže je to vlastně srovnatelné s tím, když například komunističtí poslanci jezdí pozorovat volby na Donbas a kvůli tomu je kritizuje Ukrajina. Nemyslíte si, že je to podobné? Nemáte pocit, že jste podpořili hlasování, které je z pohledu mezinárodního práva sporné?

Faktem je, že už 25 let žádné ázerbájdžánské právo na území Náhorního Karabachu neexistuje a nefunguje. Neexistují zákony této malé separatistické země. Je to pravda, že Náhorní Karabach ještě nikdo neuznal a z hlediska mezinárodního práva je to separatistické území, které patří pod jurisdikci Ázerbájdžánu. Ale fakticky to prostě neplatí. Srovnání s Donbasem nemohu přijmout.

Proč?

To, co se děje v Ázerbájdžánu, je souboj malého, ale demokratického systému Náhorně-karabašské republiky proti diktátorskému režimu (ázerbájdžánského - pozn. red.) prezidenta Alijeva. Takže já podporuji Náhorní Karabach. Dále jako novinář jsem tam strávil v 90. letech celou tu strašlivou válku. Ázerbájdžánský princip, podle nějž je to součást jeho území, neznamená přijímání a schvalování stalinské politiky oněch let, kdy Stalin úmyslně v rámci pravidla rozděl a panuj přidělil tuto arménskou enklávu Ázerbájdžánu, aby mohl tu zemi lépe ovládat. Zbytky stalinismu v Ázerbájdžánu prostě v podobě diktátorského režimu stále existují.

Dostal jste něco za to, že jste tam jel a zúčastnil se tamních voleb?

Tuto otázku zásadně odmítám, protože nikdy jsem nedostal ani za svou práci novináře, ani za svou práci politika nějaký obolus, abych někomu stranil. Jako novinář i jako politik pracuji jenom podle svého svědomí.

Štětina vydán nebude

"Jaromír Štětina jako poslanec Evropského parlamentu má imunitu, která mu zajišťuje i to, že nemůže být zadržen nebo soudně stíhán. Dokud neopustí území Evropské unie nebo dokud neztratí poslanecký mandát, není možné vůči němu ten mezinárodní zatýkací rozkaz vykonat," vysvětlila Aktuálně.cz mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová.

"Pokud by cestoval do země mimo evropskou unii, pak by záleželo na primárně na bilaterální smlouvě, jakou ta země s Ázerbájdžánem o extradicích má. Ani tak ale není pravděpodobné, že by ho zadrželi," dodala. Valentová vysvětlila, že mezinárodní zatykač nemůže být šířen pro politické činy, o něž zřejmě ve Štětinově případě jde. Navíc čin, pro nějž byl zatykač vydán, musí být trestný i v zemi, odkud by byl případně vydávaný. "Ani tato podmínka by podle toho, co víme, neměla být naplněna," dodala mluvčí.

Dodala, že Česko Náhorní Karabach neuznává.

Vy jste říkal, že jste tam byl ještě s další asi stovkou politiků ze zahraničí. Můžete jmenovat nějaké státy, které se toho teda také účastnily?

Nebyli to politici, kteří tam byli. Především tam byla celá řada pozorovatelů z různých nevládních organizací. Viděl jsem tam pozorovatele z Pákistánu, z Francie, z Ameriky, z Abcházie, což je velice zajímavé. To je také separatistické území a ti pozorovatelé v podstatě všichni byli ze zemí, které nějakým způsobem oceňují tu samostatnost. I když ji oceňují způsobem, který je, řekl bych, takový velmi tichý a opatrný.

Říkal jste, že z části jste si to platil sám, z části Evropská unie, z části Náhorní Karabach. Tak mě ještě zajímá, proč to bude částečně platit EU, vy jste tam jako europoslanci vysláni?

To je jednoduché, já i mojí dva kolegové jsme jako solitérní. Každý jeden poslanec je instituce, a když to byla cesta, kterou provádí tato instituce, solitérní poslanec, tak může požádat o refundaci některých nákladů, což učiním a budou mi proplaceny.

Takže vaší pozorovatelské misi EU svým způsobem dává záštitu?

To bych neřekl, že by to bylo se záštitou EU. To je prosté úzus, který se tam provádí, který existuje. Třeba v mém případě je to naprosto přirozená věc, protože já jsem člen zahraničního výboru a místopředseda výboru pro bezpečnost EP. Je náplní mé práce všímat si takovýchto konfliktních a rizikových oblastí a navštěvovat je, abych si o tom udělal svůj vlastní obrázek.

Takže odmítáte, že by to bylo podobné, jako když čeští komunisté jezdí na Donbas pozorovat volby a tvrdí, že je všechno vlastně legitimní, protože se separatistická republika odděluje od tyranského režimu.

Já straním Náhornímu Karabachu v souboji s diktátorským režimem. Vy si prostě musíte zvolit svoji stranu barikády. Komunisté jezdí podporovat separatisty, já jezdím podporovat obyvatele Náhorního Karabachu proti diktátorskému režimu.

Čekal jste, že na vás Ázerbájdžán vydá zatykač?

Ano, byl jsem celkem srozuměn s tím, že se to stát může, a stalo se to. Já se to dozvěděl ve středu večer, je to součást kampaně ázerbájdžánské administrativy, která začala asi před měsícem, když byl v Minsku na základě požadavku Ázerbájdžánu zatčen rusky píšící bloger Lapšin. Běloruské orgány pana Lapšina vydaly a on je nyní vězněn v Baku. Je to součást zastrašovací politiky, která má vést k tomu, aby lidé a společnosti, které velmi usilovně spolupracují s Karabachem, byli zastrašeni a aby to Náhodní Karabach poškodilo. Nezapomeňte, že Karabach je ve válce s Ázerbájdžánem a on ji vyhrál. V podstatě se dá říct, že žádné ázerbájdžánské zákony tam de facto neplatí a Baku vyhlásilo tuto formu hybridní války Náhornímu Karabachu.

Není to příliš pravděpodobné, ale obáváte se, že byste mohl být vydán do Ázerbájdžánu?

Já do Minsku nepojedu.

 

Právě se děje

před 33 minutami

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nedostal z Hradu pozvánku na 28. října

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zatím nedostal pozvánku na slavnostní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě 28. října. Pozvání nedostal ani loni. Nejvyšší žalobce se zhruba před dvěma lety odmítl dostavit na schůzku s prezidentem Milošem Zemanem v době, kdy státní zastupitelství dohlíželo na vyšetřování kauzy v Lesní správě Lány.

"Od té doby, kdy pan nejvyšší státní zástupce odmítl schůzku s panem prezidentem za situace, kdy bylo Nejvyšší státní zastupitelství činné v kauze Lesní správy Lány, pan nejvyšší státní zástupce žádné pozvání na Hrad nedostal a s žádným už ani nepočítá," řekl tehdy mluvčí nejvyššího žalobce Petr Malý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy