Vůdce Ázerbájdžánu udělal z manželky viceprezidentku. Bude z ní druhý nejmocnější člověk v zemi

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
21. 2. 2017 12:11
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev jmenoval svoji manželku Mehriban první viceprezidentkou země. Příslušný výnos se v úterý objevil na Alijevových internetových stránkách. Post prvního viceprezidenta v zemi vznikl až po referendu v září loňského roku, připomněla agentura TASS. Alijevova manželka tak v případě, že její choť nebude moci vykonávat svoji funkci, převezme jeho roli. Mehriban Alijevová je také velvyslankyní dobré vůle organizace UNESCO.
Příznivci současného prezidenta Ilhama Alijeva na předvolebním shromáždění ve městě Sumgait
Příznivci současného prezidenta Ilhama Alijeva na předvolebním shromáždění ve městě Sumgait | Foto: Reuters

Baku - Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v úterý jmenoval svou manželku Mehriban první viceprezidentkou země. Dekret byl zveřejněn na webu hlavy státu.

"Podle článku 0131.1 ázerbájdžánské ústavy jmenuji Mehriban Alijevovou viceprezidentkou Ázerbájdžánské republiky," píše se v dekretu. 

Funkce vznikla teprve nedávno a dosud nebyla obsazena. První viceprezident se podle ústavních změn stal - místo premiéra - druhým nejvyšším představitelem státu, který v případě nutnosti prezidenta zastupuje. Dvaapadesátiletá první dáma byla až dosud poslankyní. Je také velvyslankyní dobré vůle organizace UNESCO.

Ázerbájdžánci loni v září v referendu schválili 29 změn v ústavě, včetně vytvoření funkcí viceprezidenta a prvního viceprezidenta.

Změny také prodloužily prezidentovo funkční období z pěti na sedm let, zrušily věková omezení u prezidentských kandidátů a daly prezidentovi pravomoc vypisovat předčasné parlamentní volby podle svého uvážení.

Celkově se ústavní změny chápaly jako další posílení moci autokratického prezidenta Alijeva. Referendum kritizovala opozice, obhájci lidských práv i Rada Evropy.

Přes čtvrt století

Zemi vládne klan rodiny Alijevů tvrdou rukou déle než čtvrt století: ovládá všechny mocenské páky, parlament, soudy i média.

Ilham Alijev se stal prezidentem v roce 2003 po svém otci Gejdarovi, který v minulosti patřil ke komunistickým špičkám rozpadlého Sovětského svazu a republice de facto vládl jako první tajemník od roku 1969 a jako prezident od roku 1993.

Předpokládá se, že zrušení věkových omezení u prezidentských kandidátů otevřelo možnost synovi pětapadesátiletého Alijeva, aby nastoupil do čela státu po svém otci. Haidar Alijev - třetí a nejmladší potomek prvního páru - letos oslaví 20. narozeniny. Podle západního tisku vlastní, podobně jako jeho starší sestry Leyla a Azru, nemovitosti v Dubaji za desítky milionů dolarů.

Zatímco ochránci lidských práv obviňují režim v Baku z oklešťování svobod a umlčování kritiků, v zemi bohaté na ropu a plyn působí největší západní ropné společnosti včetně BP, ExxonMobil či Chevron.

Řada západních vlád, včetně české, usiluje o přízeň Baku, neboť považuje ázerbájdžánský trh za alternativu k trhu ruskému. Ten je postižený sankcemi Evropské unie kvůli angažmá Moskvy v ukrajinském konfliktu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 10 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy