Lidice - Dvaaosmdesát zabitých lidických dětí, sedmnáct navrátivších. Ale je to skutečně konečné číslo?
Redakce Aktuálně.cz v souvislosti se 70. výročím vyhlazení Lidic prošla archiv Státní bezpečnosti a objevila i poměrně dost dokumentů z konce 60. let, které se týkají pátrání po lidických dětech.
Nacisté si totiž některé z dětí vybrali na poněmčení.
Například zpráva ze 17. prosince 1969 hovoří o Janu Tschaparkovi z Vídně, který "je údajně jedním ze zavlečených lidických dětí". Jenže zprvu nadějné pátrání očividně skončilo nezdarem, jak vyplývá z dochovaného dokumentu.
Podívejte se na některé dokumenty StB o pátrání po lidických dětech:
Údaje podávala Státní bezpečnosti jistá Marie Bláhová, která do Rakouska jezdila a mluvila o údajném lidickém dítěti se svou sestřenicí Marií Kornherrovou. Ta jí sice nejprve slíbila předat písemné důkazy, ale následně uvedla, že jí to zakázal manžel.
"Doporučoval, abychom se obrátili na Mezinárodní červený kříž s tím, že je ochoten poznatky potvrdit této organizaci. Z tohoto jednání je zřejmé, že se od dřívějších údajů manželé Kornherrovi distancují," uvádí se v hlášení Správy vyšetřování StB.
Stopa vede do západního Berlína
Další zpráva pochází z let 1967 a 1968 a týká se Mizzi Herzfeldové ze západního Berlína, která se podle agenturních zpráv za války provdala za německého důstojníka z Hamburku.
Historické snímky, jak se zachovaly z Lidic před 70 lety
"Jmenovaná má adoptivní dceru, které je asi 25 až 26 let a byla jí dána za války do výchovy německými úřady. Jde údajně o zavlečené dítě z Lidic. Poznatek byl získán od jisté Krügerové z NDR, která jezdí do západního Berlína," uvádí se v hlášení, které pokračuje výčtem úkolů, jak pokračovat v pátrání.
StB v tomto případu získávala informace od spolupracovnice s krycím jménem Jaroslava. "Krügerová je nepřátelsky zaměřená vůči ČSSR a má úzké styky s rodinou jistého Zorna, který pochází z Lanškrouna, jde rovněž o starého nacistu."
Vyslankyně berlínské rezidentury
V archivech se rovněž dochoval popis jednoho ze setkání s "Jaroslavou" z berlínské rezidentury.
"Jaroslava přijela vlakem. Schůzka se konala dne 22. 6. 1967 v době od 11.00 do 12.30 hodin v KB Lípa a proběhla bez závad," stojí v zápise, pod nímž je podepsán muž jménem Patera.
"Spolupracovnice předala zprávu o občance ze západního Berlína, jejíž dcera má údajně pocházet z Lidic," píše se ve zprávě. Spolupráce s Jaroslavou, která byla nejspíš po válce odsunuta do Německa, ovšem očividně skřípala.
"Celkem si ztěžovala na chování občanů NDR, kteří jí dávají najevo, že pochází z ČSSR," uvádí se v dokumentu. "Z naší strany jí bylo naznačeno, že její žádost o návrat čs. občanství bude zamítnuta."
Cesta do slepé uličky
Veškeré stopy, které měly Státní bezpečnost dovést k dalším lidickým dětem, ale skončily ve slepé uličce.
Podle sdělení z Památníku Lidice se poslední děti vrátily pár let po válce. Ostatní stopy se ukázaly jako falešné. I ty z konce 60. let.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Detektiv - potřebujete jeho služby?
