Diskuse o novele stavebního zákona patřily v minulém funkčním období sněmovny k těm nejbouřlivějším. O tom, zda byl návrh vlády ANO a ČSSD Andreje Babiše na zrychlení a zjednodušení stavebního řízení tou správnou cestou, se mezi sebou hádali nejen politici, ale také právníci, starostové, developeři nebo ochránci přírody.
Poté co se dostala k moci vláda Petra Fialy (ODS), slíbila, že situaci napraví a přišla s vlastní verzi novely. Uvedla mimo jiné, že bude "podporovat zapojení veřejnosti a její seznámení s investorskými záměry, aniž by to řízení zdržovalo".
Nyní to vypadá, že by se debata mohla do podobné úrovně vyhrotit i v tomto volebním období. V den, kdy sněmovna pustila vládní novelu do druhého čtení, horní polovinu Malostranského náměstí nedaleko sněmovny zaplnili protestující z řad ekologických organizací ve stavbařských helmách se zalepenými ústy. "Stavíte? Kácíte? Nebudeme mlčet!" nebo "Stavět je právo, vyjádřit se taky!" hlásaly jejich transparenty.
Ochránci přírody se důrazně vymezovali už proti novele od Babišovy vlády. Na té jim vadil zejména vznik stavebního superúřadu, který měl spolknout dosud nezávislé orgány ochrany přírody. To verze Fialovy vlády napravuje. Podle ekologů však v její verzi vyvstává pro ochranu životního prostředí jiný problém. Spolky, mezi které patří i ekologické organizace, ztratí právo zasahovat do stavebního řízení a podávat v něm námitky.
"Vláda takzvaně demokratických stran by měla vrátit práva občanům. Překvapivě ale dělá pravý opak a chystá se další práva veřejnosti sebrat. Paradoxně Babišova verze stavebního zákona dávala veřejnosti více možností. Pokud vláda schválí návrh zákona v této podobě, postaví se proti vlastnímu programovému prohlášení a dokonce proti svým občanům, jimž na životním prostředí záleží," uvedla Anna Vinklárková z organizace Arnika.
Protest podpořila i bývalá ombudsmanka Anna Šabatová. "Občané a spolky, kterým záleží na ochraně životního prostředí, získali po revoluci možnost připomínkovat záměry, které významně ovlivňují životní prostředí. Toto občanské právo je ale postupně omezováno. Vláda nyní udělala další krok, který nás vzdaluje od demokratických principů," upozornila.
"Vraťme spolkům větší pravomoci. Jejich omezení nic nezrychlilo"
S reakcí ekologických organizací souhlasí také někteří právníci. "Oproti tomu, co bylo schváleno Babišovou vládou, vláda ve věci zapojení veřejnosti opravdu omezuje práva veřejnosti," řekl advokát Pavel Černý, expert na stavební právo sdružení právníků Frank Bold.
Problém vyvstává se zavedením takzvaného jednotného environmentálního stanoviska - razítka, které v sobě zahrne povolení od všech potřebných orgánů životního prostředí tak, aby je nemusel stavebník všechny obíhat. To sice ekologové vítají, v navrhované úpravě to ale zároveň znamená, že se věci životního prostředí budou nově řešit formou závazného stanoviska, a ne správního řízení. V takovém případě nemohou spolky do rozhodování nijak zasáhnout.
"Představme si například situaci, kdy se někdo rozhodne postavit bytový dům v v lokalitě, kde jsou chráněné druhy. Podle úpravy z roku 2006, která je nyní účinná, mají spolky možnost účastnit se řízení o výjimce z ochrany ohrožených druhů. Podle zákona Babišovy vlády se mohly účastnit řízení o povolení stavby. Ovšem pokud začne platit návrh nového stavebního práva tak, jak ho navrhla Fialova vláda, nebudou se moct účastnit ničeho," vysvětlil právník Černý. Podle ekologů to znamená, že budou zcela vyloučeni z 90 procent všech záměrů majících vliv na životní prostředí.
Řešení vidí organizace ve změně nikoli stavebního práva, ale zákona o ochraně přírody a krajiny. Jeho změna z roku 2017 prosazená tehdejším poslancem ČSSD a nynějším členem SPD Jaroslavem Foldynou zapříčinila, že spolky vypadly z účasti v územních a stavebních řízeních, kromě větších staveb, které požadují posouzení EIA. "Vláda původně v navrhovala, aby se účast spolků rozšířila tak, jako to bylo před rokem 2018. Pak to ale vypadlo," řekl Černý.
Zelený kruh proto podporuje návrh ministerstva životního prostředí, které požaduje vrátit se k minulé verzi zákona o ochraně přírody a krajiny. "Pětiletý experiment ukázal, že povolovací řízení není pomalé kvůli nim. Rozhodování úřadů se totiž nezrychlilo," uvedla Petra Kolínská z asociace Zelený kruh.
Zatím není jisté, jak se k navrhovaným změnám postaví zákonodárci. Například předseda klubu lidovců Marek Výborný Aktuálně.cz napsal, že to budou poslanci strany probírat až po Novém roce.
Už dříve podpořili tento návrh Piráti, kteří mají ovšem se čtyřmi poslanci nejmenší klub ve sněmovně. "Programové prohlášení přitom vládu zavazuje k podpoře zapojení veřejnosti. Doufám tedy, že vláda nakonec schválí verzi, která zapojení veřejnosti vrací alespoň na úroveň před rokem 2017," uvedla pirátská poslankyně Klára Kocmanová.
Lhůta na projednání ve výborech by měla být minimálně 60 dnů, druhé čtení se tedy plánuje na druhou polovinu února 2023 a třetí nejdříve 14 dnů poté. Zákon o jednotném environmentálním stanovisku má platit od 1. července příštího roku.
Měníme klima v legislativě
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.
