Letošní ročník ankety Zákon roku s převahou vyhrála novela stavebního zákona předchozí vlády Andreje Babiše. Organizátoři chválili, že po letech poslanci konečně schválili zákon, který zavede jednotnou soustavu státních stavebních úřadů v čele s Nejvyšším stavebním úřadem, zajistí digitalizaci a zrychlí stavební řízení, které patří v Česku k nejpomalejším a nejsložitějším na světě.
Už nyní je ale jasné, že ze "zákona roku" po úpravě současnou vládou zbyde jen část. Vládní poslanci v pátek i přes nesouhlas opozice poslali do třetího čtení roční odklad zprovoznění Nejvyššího stavebního úřadu i krajských stavebních úřadů, pod které měly přejít dosavadní stavební úřady obcí a měst, a za dva týdny jej pravděpodobně schválí.
To je ale jen první krok Fialovy vlády na cestě ke zvrácení Babišovy verze zákona. V mezičase chce vytvořit vlastní verzi novely, která například vznik nejvyššího úřadu úplně ruší. "Stavební zákon byl ušitý horkou jehlou a v rozporu se všemi politickými dohodami. Chceme napravit nejhorší excesy, které podle našeho názoru ohrožují jak stavební řízení samotné, tak zejména ochranu veřejných zájmů," uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Ministr si i přes změny stojí za tím, že novela razantně zjednoduší a zrychlí stavební řízení. Beze změn zůstane například apelační princip nebo fikce souhlasu při vydávání závazných stanovisek pro stavební řízení, zachován by měl být také nový systém lhůt pro rozhodnutí o povoleních. Novela zákona je od začátku dubna v meziresortním připomínkovém řízení, její schválení očekává ministr ještě letos.
Superúřad nevznikne. I tak úřadů ubude
Nejvyšší stavební úřad měl nahradit stávající soustavu stovek úřadů ve městech a obcích. Babišova vláda plánovala, že kromě toho tento "superúřad" časem převezme celou agendu stavebního řízení a územního plánování. Měl mít pod sebou také orgány hygieny, dopravy nebo životního prostředí, které jsou dosud na státu nezávislé.
Oficiálně instituce vznikla 1. ledna a za rok v červenci měla začít fungovat naplno poté, co se postaví budovy a proškolí úředníci. Vedle ní mělo začít fungovat také čtrnáct krajských stavebních úřadů.
Centrální úřad ale pravděpodobně nevznikne. Bartoš plánovanou novou soustavu označil za "zbytečnou a předraženou". Přechod na jednotný úřad by navíc podle něj v době, kdy ještě není hotová digitalizace stavebního řízení, způsobil kolaps. Ze všech plánovaných institucí začne příští rok fungovat jen Specializovaný a odvolací stavební úřad, který bude řešit velké investiční projekty - elektrárny, železnice nebo dálnice.
Stavební úřady tak zůstanou v městech a obcích, jejich počet se ale sníží ze současných zhruba 700 na 371. Většinu z úřadů, které plánuje ministerstvo zrušit, podle Bartoše tvoří jen malá pracoviště o jednom nebo dvou zaměstnancích. "Pak stačí nečekaná nemoc, dovolená, ošetřování dítěte a stavební řízení v obci se zastaví. Redukcí těchto malinkých úřadů získáme zastupitelnost - tedy stavební řízení poběží, lhůty se dodrží," popsal Bartoš.
Změna by se podle něj neměla dotknout devadesáti procent obyvatel Česka, ačkoli úřadů ubude skoro o polovinu. "Lidé budou mít maximální dojezdovou vzdálenost na stavební úřad 35 kilometrů, takže každý úřad bude přesně obeznámen s problematikou dané lokality," slíbil ministr.
Proti novele, stejně jako proti původní verzi, protestují některé samosprávy. Zachování všech stavebních úřadů žádá například zastupitelstvo Libereckého kraje, ve kterém by mělo podle Bartošova modelu skončit 15 ze současných 35 pracovišť. "Nejprve by se měla provést digitalizace stavebního řízení, a teprve pak by se mělo diskutovat o rušení úřadů," uvedl na jednání zastupitelstva Jiří Ulvr (Starostové pro Liberecký kraj).
Protestuje také bývalá ministryně Klára Dostálová (ANO). Podle ní systém bez zavedení Nejvyššího stavebního úřadu nebude fungovat. "Domnívám se, že stav, kdy nový stavební zákon bude účinný, avšak většina procesů včetně těch nově zahajovaných bude probíhat podle dosavadních právních předpisů, může způsobit zmatek a právní nejistotu, což pouze povede k prodloužení procesů. Tím může dojít k pravému opaku toho, co bylo novým stavebním zákonem i předloženou novelou zamýšleno," řekla ve sněmovně.
Plánovanou digitalizaci stavebního řízení, další z pilířů novely, však také zřejmě čeká odklad. Bývalá ministryně Dostálová chtěla zavést možnost elektronického podání žádostí na stavební úřad a digitalizaci dalších procesů řízení od poloviny roku 2023. To se zřejmě o půl roku zdrží, řekl v dubnu Hospodářským novinám Bartoš. Chyba je podle něj na straně Dostálové, pod jejímž vedením resort nedokázal změny připravit.
Podle plánu by mělo být po dokončení digitalizace možné zažádat o stavební povolení i "z gauče v obýváku". Veškerá komunikace by měla probíhat elektronicky. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) bude moct stavebník sledovat jednotlivé kroky a postup úřadu přes internet v tabulkách i s údaji o lhůtách a dalších podmínkách.
Jedno razítko od ekologů
Původní schválenou verzi stavebního zákona kritizovaly také ekologické organizace. S novými pravidly by podle nich měla veřejnost i vlastníci nemovitostí omezené možnosti účastnit se standardních řízení, mimo jiné kvůli zrušení námitky při projednávání územního plánu.
To má nyní napravit zavedení takzvaného jednotného environmentálního stanoviska, které už je v meziresortním připomínkovém řízení. Lidé by po jeho přijetí nemuseli žádat o několik razítek od různých orgánů posuzujících dopady na životní prostředí, ale pouze o jedno kompletní potvrzení od úřadu obce s rozšířenou působností. "Šlo by také o jasnou účast veřejnosti, možnost jednotně, komplexně se vyjádřit, ne pětkrát v dílčích věcech," uvedl Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
"Stávající systém orgánů ochrany životního prostředí zůstává. Nerušíme orgány na úrovni obcí s rozšířenou působností, nerušíme orgány na úrovni krajských úřadů. Zjednodušíme a zrychlíme celý proces tím, že úřady budou vydávat jednotné environmentální stanovisko," řekla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Na jeho udělení by měly úřady až na výjimečné případy maximálně 60 dnů.
Ekologické organizace Arnika a Zelený kruh toto rozhodnutí vítají. Zároveň ale uvádějí, že se vláda podle jejich názoru rozhodla jít cestou narychlo sestavené novely, která opomíjí některé body, jež vláda na začátku svého fungování slíbila prosadit.
"Vládní programové prohlášení slibovalo přísnější ochranu formou samostatného povolení, tedy v samostatném řízení a s plnou účastí veřejnosti. Předložený návrh se od tohoto odklonil. Bereme to jako výsledek politického kompromisu, který nezbývá než přijmout," uvedl odborník na správní právo a spolupracovník Zeleného kruhu Petr Svoboda.
Měníme klima v legislativě
Text vznikl v rámci projektu Měníme klima v legislativě, jehož realizátorem je Zelený kruh spolu s partnery sdružení Arnika, NESEHNUTÍ, Česká společnost pro právo životního prostředí, aliance Šance pro budovy, Národní síť Zdravých měst a Národní síť MAS. Projekt podpořila Nadace OSF.
Cílem projektu je přispět k řešení klimatické krize v rámci České republiky. Zaměřuje se na úpravu předpisů tak, aby samosprávy i soukromí investoři mohli hospodárně a úspěšně realizovat projekty, které zajistí například šetrné hospodaření s vodou a dostatek kvalitních zelených ploch.
