V zákoně se říká, že každá škola musí o svých dětech vést vlastní matriku, která zahrnuje takové údaje, jakými je třeba rodné číslo, kontakty na zákonné zástupce, zdravotní stav dítěte, možné postižení či údaj, zda je dítě "sociálně znevýhodněno."
Tento termín státní správa používá často pro romské školáky a pro děti z rodin s podprůměrnými příjmy.
Část těchto dat pak školy budou muset poslat na nejbližší obec s rozšířenou působností. Daný úřad pak data předá na kraj a kraj je předá ministerstvu. Respektive přímo řízené organizaci resortu školství - Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV).
Nikdo přitom dnes nedokáže zaručit, že někde na této krkolomné cestě údaje "neutečou".
Sběr - dvakrát do roka
ÚIV v těchto dnech vydal pokyny, jakým způsobem se budou data sbírat.
"Zavádění centrálního zpracování údajů ze školních matrik bude nabíhat postupně," říká Pavel Žďárský z tiskového odboru úřadu. "Data začneme sbírat nejprve od vyšších odborných škol; pilotní sběr proběhne v únoru 2006."
V dalším školním roce (2006/2007) se pilotně zapojí střední školy a konzervatoře, o rok později i základní školy. "Předávání údajů je plánováno dvakrát ročně; budeme sbírat data podle stavu k 30. září a k 31. březnu," upřesnil Žďárský.
Už za pár týdnů budou tedy vyšší školy posílat třeba právě rodná čísla svých studentů, informace o jejich školních výsledcích či o tom, jaký se učí jazyk, na ÚIV.
Kdo data ochrání?
"Poslat data není problém, většinu z nich stejně ve škole sbíráme," podotýká ředitel Vyšší školy informačních služeb v Praze 4 Jan Machytka. "Doposud nám však nikdo neřekl, jak při posílání tato data zabezpečit. Ani nevíme, jak bude zabezpečený celý - byť pokusný - systém. To považuji za problém, protože má jít často o citlivá - až identifikační - data studentů."
Podobně hovoří i další zástupci vyšších škol. Jejich námitky už řešil šéf školského výboru sněmovny, poslanec Walter Bartoš (ODS).
"Bohužel, při projednávání zákona se nepodařilo prosadit, aby se sbírala jen nejnutnější data. Nechtěli jsme, aby stát sbíral jakékoli citlivé údaje. Vládní strany nás přehlasovaly," krčí rameny.
Ministerstvo školství se hájí tím, že nejchoulostivější údaje (jako třeba informace o postižení) stejně smí sbírat jenom anonymně.
"Jde o to, že potřebujeme znát přesnější informace o tom, kdo na jednotlivých školách studuje. Abychom mohli efektivněji posílat peníze," zdůvodnila před časem ministryně školství Petra Buzková. "A garantuji, že si čísla pohlídáme."
Úřad odpovědět neumí
Krátce před pokusným sběrem informací však nikdo nezaručí, že Buzkové slib bude platit.
Na ÚIV totiž - přesto, že redakce urgovala odpovědi několik dní - nemají zcela jasno. A říkají: nějaké zabezpečení jistě bude, výběrové řízení se vypíše, bude to bezpečné...
I písemné stanovisko, které nakonec úřad poskytl, je v budoucím čase: "Ochrana přenášených dat bude provedena prostřednictvím https na straně serveru (zabezpečeného připojení), kde bude tedy instalován komerční bezpečnostní certifikát."
Jak budou data hlídat na ÚIV, je tajné: "Aby byla zaručena celková bezpečnost a ochrana dat, není možné zveřejnit další podrobnosti."#reklama
