Ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) už oznámil, že požádá vládu o vyhlášení krizového stavu. Je velmi pravděpodobné, že kabinet návrh schválí.
Mimořádný režim v lesích má umožnit, aby lesníci tuto pohromu co nejrychleji zvládli. Lesníci chtějí například zabránit tomu, aby se později rozšířila v republice kůrovcová kalamita.
"Budu klást maximální důraz na rychlou reakci Lesů ČR, aby se zabránilo dalším negativním dopadům na spravované lesy a dalším ekonomickým ztrátám," řekl Gandalovič.
Podle ministra Gandaloviče jsou minimální škody nejméně čtyři miliony kubickým metrů dřeva. Je to víc, než se běžně vytěží po kalamitách za celý rok.
"Jde o první odhady škod, další vichřice opět předvídají meteorologové až do neděle," poznamenal František Koníček, generální ředitel státního podniku Lesy ČR.
Nejhorší situace je podle dosud zjištěných škod na jihozápadě republiky.
Přesné škody příští týden
"První přesnější odhady škod lze očekávat v polovině, spíše v závěru příštího týdne," řekl Vladimír Krchov, výrobně technický ředitel Lesů ČR.
Například v Německu poškodil orkán podle prvních odhadů bezmála šedesát milionů kubických metrů dřeva.
Státní podnik varuje občany, aby v nadcházejích dnech raději do lesů nechodili.
"Stabilita mnoha stromů je po vichřici narušena," uvedl mluvčí podniku Tomáš Vyšohlík. Hrozí, že se stromy zřítí anebo popadají silné větve.
Černá hodinka lesníků
Lesníci nejprve musí odstranit havárie na elektrických a telekomunikačních vedeních a uvolnit lesní silnice a cesty, které jsou mnohde kvůli popadaným stromům neprůjezdné.
"Osmdesát až devadesát porostů je nepřístupných," řekl Aktuálně.cz lesní správce Petr Žemlička z lesní správy Nové Hrady v jižních Čechách. Dokonce i jeho lesní správa se ocitla bez proudu.
"Máme tady černou hodinku," poznamenal Žemlička.
Po roce druhá kalamita
Novohradská lesní správa se musí po roce vypořádat už s druhou kalamitou. Loni v lednu poškodily porosty extrémní přívaly mokrého, těžkého sněhu. Nyní tady zase řádil vítr.
"Vloni sníh poškodil 320 tisíc kubíků dřeva. Zatím vycházíme z toho, že teď bude situace obdobná, možná ještě horší," odhaduje lesní správce Žemlička.
Uvedl, že nejdůležitější je stromy co nejdříve zpracovat, aby se v nich nemohli rozmnožit lesní škůdci, například lýkožrout.
Problémem podle Žemličky může být to, že se nepodaří sehnat dostatek firem, které by dřevo zpracovaly. Jelikož kalamita postihla celý kontinent, mohou lesní dělníci odejít za lepším výdělkem do západní Evropy.
"To ale hodně předbíhám," podotknul Žemlička.
Polom na Křivoklátsku
Ve stejně černém rozpoložení jsou i lesníci na Křivoklátsku. "To, co mělo být plánovitě vytěženo asi za čtyři měsíce, padlo za den," odhaduje škody Jaroslav Kruba, který společně s bratrem těží dřevo v lesích kolem obcí Branov a Karlova Ves.
Celý pátek prořezávali cestu k hájovně umístěné hlouběji v lesích a v nejbližších dnech si rozhodně neodpočine. "V nedaleké chatové osadě Klucná poničily padající kmeny několik chat. Už se ozývají majitelé a prosí o pomoc," říká.
Krokonoše podobné Tatrám
Obrovské škody napáchal vítr v Krkonošském národním parku. Jeho pracovníci varují před vstupem do krkonošských lesů, kde kombinace podmáčené půdy a zničených stromů vytváří smrtelnou past každému, kdo do nich vstoupí.
V národním parku budou škody mapovat ještě několik dní, už teď je ovšem zřejmé, že je to jedna z nejhorších kalamit vůbec.
Před rokem a půl postihla podobná událost slovenské Vysoké Tatry. Tehdy v nich silný vítr zpřelámal zhruba třetinu stromů a na některých místech vznikly rozlehlé holé pláně.
Mezi odborníky se pak rozpoutala dlouhá diskuse, jak s horami naložit - zda znovu zalesnit, nebo naopak více vyxužít pro turistický ruch a na odlesněných místech postavit napříkld hotely či vleky.
Na obnovu Tater vznikly dokonce dobrovolné sbírky, Češi do nich přispěli větší sumou než Slováci.
